Celkem 36 evropských a čínských institucí se loni rozhodlo spolupracovat na posilování odolnosti vůči změně klimatu. První zkušenosti a data z osmi pilotních lokalit v Evropě i v Asii teď sdílely na jednání v Číně. Projekt BioClima koordinuje Fakulta aplikovaných věd ZČU v Plzni (FAV).
Družice, letecká data, drony i vzorky z povrchu země potřebuje mezinárodní tým vědců pro to, aby zjistil, co se vlivem klimatických změn děje v krajině. Naměřená data jim pomohou lépe pochopit dopady sucha, odhalit rizika požárů a nabídnout kompletní pohled na stav přírody. Konkrétním příkladem je česká případová studie na Vysočině, kde vědci a vědkyně od loňského léta propojují družicová data Sentinel a Landsat, snímkování pomocí dronů, terénní botanická pozorování, meteorologická měření, půdní senzory a laboratorní analýzy půd. Pozorují tam i působení kůrovce nebo vliv různých typů lesních porostů.
Podobně jsou zaměřené i další evropské pilotní lokality, kde teď mezinárodní týmy pracují. „Ve Finsku například sledujeme také množství uhlíku v atmosféře a vývoj boreálních a arktických ekosystémů. V rakouských Alpách se pozornost soustředí na riziko lesních požárů. Taktéž na na Krétě se využívají optická a termální data ze satelitů Sentinel-2 a Landsat 8/9 ke sledování dopadů sucha a v Belgii jsme výzkum zaměřili na intenzivně využívanou venkovskou krajinu, půdu, vodu a možnosti digitálních dvojčat pro hodnocení ekosystémových funkcí," popsal koordinátor projektu Tomáš Mildorf z FAV ZČU. Celkem projekt BioClima zatím zahrnuje osm pilotních lokalit.
Důležitou součástí programu v Číně, kam se zástupci institucí na počátku léta vydali, byla výměna těchto zkušeností z konkrétních míst v Evropě a v Číně. Význam mezinárodní spolupráce zdůraznila Liu Yalan z Aerospace Information Research Institute: „Přestože naše výzkumné aktivity probíhají v Evropě a Číně odlišnými způsoby, sdílíme společný cíl – posilovat ochranu biodiverzity a prohlubovat porozumění dopadům změny klimatu prostřednictvím společného monitorování, sdílení dat a vědecké spolupráce.“
Kromě samotného sběru dat z jednotlivých zapojených zemí se projekt nyní soustředí také na to, aby se s daty v budoucnu dalo co nejlépe nakládat. Vzniká metodika, která sjednotí způsoby sběru dat pomocí družicových pozorování, dronů, terénních měření, půdních dat a umělé inteligence. Díky tomu bude možné porovnávat vliv změny klimatu napříč různými biogeografickými oblastmi. Platformou pro sdílení těchto informací bude například Čínsko-evropské centrum pro výměnu poznatků o biodiverzitě (China-EU Biodiversity Exchange Centre), jehož otevření bylo jedním z bodů květnové návštěvy.
Komentáře