Obce zapojené do sběrného systému EKO-KOM v roce 2025 opět zvýšily množství vytříděného papíru, plastů i kovů odevzdaného prostřednictvím veřejné sběrné sítě. Nejvýraznější meziroční posun zaznamenaly plasty, zatímco u skla pokračoval mírný pokles. Ukazují to nově zveřejněná data za období 2021–2025.
Data sledují běžné třídění domácností
EKO-KOM zveřejňuje výtěžnosti tříděného sběru ve dvou základních podobách. První zahrnuje všechny způsoby, jimiž obce získávají vytříděný komunální odpad. Vedle nádobových a pytlových sběrů proto započítává například sběrné dvory, sběrná místa, mobilní nebo školní sběry či materiál vykázaný prostřednictvím výkupen druhotných surovin.
Druhá skupina údajů se vztahuje pouze k veřejné sběrné síti. Zachycuje tedy odpady odevzdané do společných kontejnerů, individuálních nádob přistavených k nemovitostem a prostřednictvím pytlových sběrů. Právě tato čísla nejlépe popisují běžné třídění domácností a výsledky dostupné kontejnerové infrastruktury.
Výtěžnost je vyjádřena v kilogramech tříděného odpadu na jednoho trvale hlášeného obyvatele za rok. Nejde proto o celkové množství odpadu v tunách ani o podíl materiálu vytříděného z celkové produkce. Ukazatel umožňuje především porovnávat jednotlivé roky, kraje a velikostní skupiny obcí.
Papír překonal hranici 19 kilogramů
Nejvyšší průměrné výtěžnosti mezi sledovanými komoditami dosáhl v roce 2025 papír. Prostřednictvím veřejné sběrné sítě se ho podařilo získat 19 kilogramů na obyvatele. O rok dříve připadalo na jednoho obyvatele 18,6 kilogramu. Meziroční přírůstek tak činil 0,4 kilogramu, přibližně 2,2 procenta. Výsledky se liší podle velikosti obcí. Nejlépe si vedla sídla se 4 001 až 10 000 obyvateli, kde připadalo 20,6 kilogramu vytříděného papíru na osobu. Následovala města s 10 001 až 20 000 obyvateli s hodnotou 20 kilogramů.
Výraznější zlepšení zaznamenaly také nejmenší obce. V kategorii do 500 obyvatel stoupla výtěžnost z 16,6 na 17,2 kilogramu. V obcích s 501 až 1 000 obyvateli se zvýšila ze 17 na 17,6 kilogramu. U sídel s více než 100 000 obyvateli dosáhla 19,6 kilogramu, tedy o 0,4 kilogramu více než v předchozím roce. Naopak mírné snížení nastalo ve městech s 50 001 až 100 000 obyvateli, kde hodnota klesla ze 16,9 na 16,7 kilogramu. Celorepublikový vývoj však zůstal kladný.
Nejdynamičtěji rostly plasty
Největší absolutní i procentní meziroční posun vykázaly plasty. Průměrná výtěžnost v kontejnerovém a pytlovém sběru se zvýšila ze 17,4 kilogramu na obyvatele v roce 2024 na 18 kilogramů v roce 2025. Rozdíl 0,6 kilogramu odpovídá růstu přibližně o 3,4 procenta. Zlepšení se projevilo ve všech velikostních skupinách obcí. Nejvyšších výsledků dosáhla nejmenší sídla do 500 obyvatel, kde připadalo na jednoho obyvatele 24,2 kilogramu plastů. V předchozím roce to bylo 23,5 kilogramu.
Obce s 501 až 1 000 obyvateli zvýšily výtěžnost z 22,3 na 23 kilogramů a skupina od 1 001 do 4 000 obyvatel z 20,5 na 21,1 kilogramu. U měst se 4 001 až 10 000 obyvateli byl nárůst mírnější, z 19,5 na 19,7 kilogramu. Zřetelný posun nastal také v největších městech. V kategorii nad 100 000 obyvatel se množství vytříděných plastů zvýšilo z 13,4 na 14,4 kilogramu na osobu. Přesto nadále platí, že menší obce dosahují v této komoditě podstatně vyšších hodnot než velká města.
Skla se vytřídilo méně
Sklo bylo jedinou ze čtyř sledovaných komodit, u níž se celorepubliková výtěžnost ve veřejné sběrné síti meziročně snížila. V roce 2024 činila 14,1 kilogramu na obyvatele, o rok později klesla na 13,7 kilogramu. Rozdíl představuje úbytek 0,4 kilogramu, tedy přibližně 2,8 procenta. Nižší hodnoty se objevily ve všech velikostních kategoriích obcí. Nejmenší sídla do 500 obyvatel si navzdory poklesu zachovala nejvyšší výsledek – 18,1 kilogramu na osobu oproti 18,5 kilogramu v roce 2024.
V obcích s 501 až 1 000 obyvateli se výtěžnost snížila ze 16,4 na 16,1 kilogramu, zatímco ve skupině od 1 001 do 4 000 obyvatel klesla z 15,7 na 15,4 kilogramu. U měst s více než 100 000 obyvateli připadalo na jednoho obyvatele 12,5 kilogramu skla, meziročně o 0,4 kilogramu méně. Nejnižší hodnotu vykázala města s 50 001 až 100 000 obyvateli, kde bylo prostřednictvím nádobových a pytlových sběrů získáno 10,6 kilogramu skla na osobu.
Kovy postupně pronikají do kontejnerového sběru
U kovů vzrostla výtěžnost ve veřejné sběrné síti z 0,8 na 0,9 kilogramu na obyvatele. V absolutním vyjádření jde o zvýšení o jednu desetinu kilogramu, procentně přibližně o 12,5 procenta. Nejvyšší hodnoty dosahují nejmenší obce. V sídlech do 500 obyvatel se množství kovů získaných prostřednictvím nádob a pytlů zvýšilo z 1,5 na 1,7 kilogramu na osobu. V obcích s 501 až 1 000 obyvateli stouplo z 1,3 na 1,4 kilogramu a ve skupině od 1 001 do 4 000 obyvatel z 0,9 na 1,1 kilogramu.
Čísla jsou ve srovnání s papírem, plasty nebo sklem výrazně nižší. Neznamená to však, že by se kovy v Česku téměř netřídily. U této komodity na rozdíl od ostatních převažují jiné způsoby sběru, zejména sběrné dvory, sběrná místa a výkupny druhotných surovin. Po započtení všech způsobů sběru dosáhla v roce 2025 výtěžnost kovů 12,9 kilogramu na obyvatele. Samotná veřejná síť tedy zachytila jen menší část celkového množství kovových odpadů evidovaných v obecních systémech.
Rozdíly mezi obcemi zůstávají výrazné
Údaje za jednotlivé velikostní skupiny ukazují, že výsledky třídění ovlivňuje nejen ochota obyvatel, ale také způsob organizace sběru a dostupnost nádob. U plastů, skla a kovů dosahují nejvyšších hodnot zpravidla nejmenší obce. U papíru vedou spíše menší a středně velká sídla. Ve velkých městech bývá výtěžnost některých komodit nižší, rozdíly však nejsou všude stejné. Například u papíru překročila skupina měst nad 100 000 obyvatel celostátní průměr, zatímco u plastů zůstala výrazně pod ním.
Meziroční výsledky ukazují, že veřejná sběrná síť EKO-KOM pokračuje v pozitivním vývoji. V roce 2025 se jejím prostřednictvím na jednoho obyvatele vytřídilo v průměru 19 kilogramů papíru, 18 kilogramů plastů, 13,7 kilogramu skla a 0,9 kilogramu kovů. Celkem tak součet čtyř sledovaných komodit dosáhl 51,6 kilogramu na obyvatele. V roce 2024 činil 50,9 kilogramu. Celková výtěžnost veřejné sběrné sítě se proto meziročně zvýšila o 0,7 kilogramu na osobu, přestože množství vytříděného skla pokleslo.
Komentáře