Oběhové hospodářství je jen otázkou času

| autor: Pavel Mohrmann0

Oběhové hospodářství je jen otázkou času

Platforma Vize2024 byla založena v roce 2014 zástupci neziskové, akademické i soukromé sféry, kteří se rozhodli přispět svou odborností k prosazení oběhového hospodářství v České republice.

Hlavním cílem Vize2024 je zavést myšlenku oběhového hospodářství do praxe. Od roku 2015, kdy se akademici, odborníci z praxe a neziskové oblasti sešli poprvé, se událo hodně.

"Uběhly dva roky a já jsem nesmírně spokojen s tím, co se podařilo," říká generální ředitel SUEZ Využití zdrojů a.s., člen správní rady EMPRES a jeden ze zakladatelů platformy Vize2024 Zdeněk Horsák a vzápětí dodává: "Podařilo se snížit množství odpadů používaných rozporuplně v režimu technického zabezpečení skládek, protože Česká inspekce životního prostředí skládky intenzivně kontroluje. Rovněž se začínají objevovat nebezpečné odpady, o kterých nebylo nikde nikdy ani vidu ani slechu, což znamená, že se s nimi nakládá tak, jak má a nekončí někde zahrabány na skládkách. To považuji za velmi důležité. Podařilo se prosadit zákaz skládkování neupraveného směsného komunálního odpadu, recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2024, oddělený sběr biologického odpadu v obcích a výstupy z úpravy komunálních odpadů, které mají energetický potenciál výhřevnosti vyšší než 6,5 MJ, již na skládku nesmí." To co je však zásadní, je tady již několik desítek konkrétních projektů v průmyslových podnicích, které již plně respektují principy oběhové hospodářství, několik podobných projektů se již také objevilo v obcích.

To, co chybí pro razantnější vykročení k oběhovému hospodářství, je navýšení skládkovacích poplatků. Podpora navýšení poplatků ze strany měst a obcí je přislíbena, průmysl rovněž není proti, byť se na vyjádření zástupců českého průmyslu čeká. Česká asociace oběhového hospodářství (ČAObH) navýšení jednoznačně vítá.

"Pokud by se podařilo poplatky za skládkování navýšit, bude to pro zavedení oběhové hospodářství velmi dobrý počin," upozorňuje Zdeněk Horsák.

Bylo by naivní myslet si, že oběhové hospodářství je zcela uzavřeným cyklem materiálových toků. Tak to nikdy nebude, protože to prostě nejde z různých fyzikálně chemických důvodů. 

Na čem se ale odborníci shodli, je zejména nutnost předcházet vzniku odpadů, možnost posílení recyklace komunálních odpadů na úroveň 55-65%, 25% komunálních odpadů po vytřídění energeticky využívat a zbytek legálním způsobem odstranit.

Vedoucí oddělení Ekologické a pracovní ochrany Škoda Auto Lenka Bočková k termínu Zero waste řekla: "Nechápeme tento termín jako absolutní matematickou nulu, stejně jako ZERO v oblasti BOZP. Jde o to, dělat maximum. A opatření jsou často malými krůčky, kapkami v moři jako například prodlužování životnosti olejů filtrací, ale bez nich nedojdeme k moři. Nastavený zpětný odběr vozidel nebo jejich částí s ukončenou životností. Uzavřený cyklus recyklace ředidel navrácených do výroby. Uspořený odpad v podobě PET lahví pro pitný režim zaměstnanců díky sodobarům."

Ve své přednášce se Lenka Bočková věnovala konkrétním příkladům zavádění oběhového hospodářství v praxi. Uvedla, že odpadářské firmy, které se starají o odpad Škody Auto, nesmí skládkovat. Výsledkem je fakt, že ještě v roce 2010 bylo na každý vyrobený vůz zaskládkováno 28,3 kg odpadu, v roce 2017 je to již pouhé 0,93 kg na vůz.

Vojtěch Pilnáček z Odboru odpadů Ministerstva životního prostředí poukázal na projednávání balíčku k oběhovému hospodářství v Evropě. Česká republika jednoznačně balíček podporuje a usiluje o jeho urychlené přijetí. Nejpalčivějším problémem České republiky ve vztahu k projednávaným cílům balíčku oběhového hospodářství je vysoká míra skládkování a nízká úroveň recyklace komunálních odpadů. Podařilo se přijmout Plán odpadového hospodářství ČR a některé důležité změny v rámci zákona o odpadech, nicméně je třeba legislativu dále měnit tak, aby bylo možné přechod na oběhové hospodářství realizovat. Je nutné se zabývat rovněž širším kontextem oběhového hospodářství.

Na jeho slova navázala ředitelka odboru Ekologie Ministerstva průmyslu a obchodu, Pavlína Kulhánková. Upozornila na to, že už od roku 2014 existuje nová surovinová politika. "Od května tohoto roku máme druhý akční plán, který se mimo jiné týká i stimulaci poptávky po druhotných surovinách. Jeden z úkolů, který společně řeší MPO, MMR a MŽP je zaměřen na vytvoření metodik pro zadavatele veřejných zakázek. Kritériem již nebude jen cena. Do popředí se dostává zelené zadávání a nakupování," shrnula Pavlína Kulhánková.

Se svým přínosem oběhovému hospodářství v praxi přispěla také Monika Ruprichová, Senior Facility Manager společnosti LEGO. Upozornila, že produkce dodavatelů je z recyklovaného materiálu. "S naším partnerem, společností Suez Využití zdrojů, spolupracujeme na desítkách pilotní projektů v globálním měřítku. Díky těmto projektům recyklujeme 93 % odpadů," řekla Monika Ruprichová.

Na závěr se účastníci setkání Vize2024 shodli na tom, že nejdůležitějším krokem pro zavedení oběhového hospodářství je změna myšlení lidstva. To, že se tak již začíná dít, demonstroval Zdeněk Horsák na skutečném případu. "U příležitosti konání Olympijských her v Paříži v roce 2024, vyhlásilo město Paříž výběrové řízení na stavbu metra. Jedním z kriterií výběrového řízení je podmínka zrecyklovat 95 % materiálu, který při činnosti vznikne," uzavřel Zdeněk Horsák.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
KRC - partner
Nadace partnerství
Partner - SOVAK