Reklama

2. 4. 2017  |  Publicistika  |  Autor: Pavel Mohrmann

Není CO2 jako CO2

Při termooxidačních procesech, kdy chceme, aby se uvolnilo maximální množství tepla, vzniká CO2. Ať chceme, nebo ne.

Při určitých termooxidačních procesech ale vzniká různý CO2. Například zařízení na energetickké vyžití odpadu produkují jiné CO2, než třeba hnědouhelné elektrárny. 

Spalovny nemusí mít starosti s emisními povolenkami, protože jimi produkovaný CO2 se pravděpodobně nepodílí na globálním oteplování tak závažně, jako jiné molekuly CO2. Tak to alespoň vysvětlují někteří vědci, zabývající se globálním oteplováním. Evropa tedy rozlišuje dvě různé molekuly Co2.

Jedna molekula je k životnímu prostředí takřka neutrální, druhá napomáhá skleníkovému efektu. Ať je to jak chce, rozdíl mezi uhlíky v molekule CO2 prostě je. Kromě dvou stabilních izotopů uhlíku se nejen v atmosféře Země vyskytuje totiž i jeden izotop radioaktivní. 

Dominantní je izotop uhlíku 12C, kterého je 98,89 %. Druhého stabilního izotopu 13C je 1,11 %. Příměs radioaktivního izotopu uhlíku 14C je z procentuálního hlediska zanedbatelná (zhruba 0,000000001%). Jeho poločas rozpadu není příliš dlouhý, pouze 5 730 let.

Izotop 14C vzniká v zemské atmosféře dopadem kosmického záření na molekuly dusíku (N) a fotosyntézou se dostává do tkání živých rostlin. V nich je jeho poměr k 12C téměř totožný jako ve vzduchu. Jakmile rostlina odumře, 14C se přestane doplňovat a rozpadá se. Podle snižující se koncentrace 14C se dá tedy určit, kdy k zániku rostliny došlo.

Vědci v minulém století zjistili, že ačkoliv koncentrace CO2 v atmosféře stoupá, podíl 14C vůči 12C v molekulách CO2 klesá. A protože kosmického záření neubývá ani nepřibývá a izotopu 14C vzniká stále stejné množství, musí nutně přibývat izotop 12C.

Izotop 13C se v rostlinách vyskytuje méně, a proto se dá určit, jakého původu je molekula CO2. Zda rostlinného, nebo jiného. Ale i koncentrace 13C se v atmosféře snižuje.

Fosilní paliva jsou rostlinného původu. Jsou stará tak, že se v nich izotop 14C nevyskytuje a 13C je tam velmi málo. Pálení fosilního paliva je tedy logicky příčinou snižování koncentrace CO2 s izotopem 14C.

Věci se tedy mají tak, že zatímco molekuly CO2 vznikající antropogenní činností, tedy molekuly s fosilním uhlíkem, možná způsobují skleníkový efekt (byť z emisních plynů není CO2 ani zdaleka největším hříšníkem), uhlík s krátkým životním cyklem je k atmosféře šetrnější. I takto je možné vysvětlit a odůvodnit udílení výjimek.

© Průmyslová ekologie, s.r o. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372