Odbor cirkulární ekonomiky a odpadů Ministerstva životního prostředí vydal tento metodický pokyn, aby došlo k zajištění jednotného přístupu k ukládání technologických odpadů na skládku a plnění souvisejících povinností.
Metodický pokyn nabyl platnosti a účinnosti dnem 14. srpna 2023.
Technologické odpady jsou vymezeny v § 106 odst. 2 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech“). Technologickým odpadem ve smyslu tohoto ustanovení je pouze odpad z průmyslové výroby, stavebnictví nebo energetiky, jehož vzniku nelze předejít, který není možné ani po úpravě využít a který stanoví vyhláškou ministerstvo. Podmínkami v § 106 odst. 2 zákona o odpadech se muselo při vymezení odpadů ve vyhlášce Ministerstvo životního prostředí řídit.
Minimálně část odpadů spadajících pod jednotlivá katalogová čísla uvedená v příloze č. 52 vyhlášky o podrobnostech tak uvedené podmínky splňuje. S ohledem na princip zařazování odpadů podle Katalogu odpadů, který je postaven zejména na původu odpadů, je zřejmé, že v případě odpadů zařazených do přílohy č. 52 vyhlášky o podrobnostech považuje ministerstvo podmínku původu v průmyslové výrobě, stavebnictví nebo energetice za splněnou.
Pouze v případě odpadů katalogových čísel 19 03 05 a 19 03 07 není vždy jejich původ zřejmý. V tomto případě je tedy nezbytné, aby bylo ze základního popisu zřejmé, jakým způsobem tyto odpady vznikly. Přičemž k naplnění podmínek § 106 odst. 2 zákona o odpadech je třeba, aby se jednalo o odpady s původem v průmyslové výrobě, stavebnictví nebo energetice. To, zda vzniku odpadu nelze předejít nebo jej není možné využít, se v čase mění.
Závisí to jednak na vlastnostech každého jednotlivého odpadu a dále na dostupných kapacitách zařízení pro jeho využití. Zde je třeba zdůraznit obecné pravidlo stanovené v § 13 odst. 1 písm. e) zákona o odpadech, tedy povinnost předávat odpad do zařízení výhradně v souladu s hierarchií odpadového hospodářství. U odpadu, pro který existuje vhodnější způsob nakládání v souladu s hierarchií odpadového hospodářství než uložení na skládku odpadů, není nezbytné řešit otázku, zda se jedná o technologický odpad pro účely zpoplatnění, protože tento odpad nemůže být na skládku vůbec předán.
Pojmy předcházení vzniku a využívání odpadů, pokrývají všechny způsoby nakládání s odpady, které jsou na hierarchii odpadového hospodářství výše než ukládání odpadů na skládky. Z tohoto pohledu je důležitý požadavek na základní popis odpadu, jehož součástí musí být podle přílohy č. 12 bodu 2 písm. e) vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (dále jen „vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady“) zdůvodnění, proč není možné s odpadem nakládat jiným způsobem v souladu s hierarchií odpadového hospodářství.
Z výše uvedeného vyplývá, že veškeré odpady vymezené v příloze č. 52 vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady, které mohou být v souladu s dalšími ustanoveními této vyhlášky a zákona o odpadech ukládány na skládku, jsou technologickým odpadem, pokud jsou v souladu s § 77 této vyhlášky ukládány do samostatného sektoru skládky nebo kazety a v případě odpadů katalogových čísel 19 03 05 a 19 03 07 je u nich v základním popisu odpadu dostatečně vymezen primární původ.
Vymezení technologických odpadů nejen za pomoci jejich vlastností, ale také stanovením požadavku, že jsou tyto odpady ukládány do samostatného sektoru skládky nebo kazety, bylo zvoleno zejména s ohledem na možnost kontrolovat skutečné množství těchto odpadů s výrazně sníženou sazbou poplatku a zabránit tak případnému zneužívání zařazování odpadů pod druhy odpadů vymezené v příloze č. 52 vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady.
Z pohledu ochrany životního prostředí ukládání do samostatného sektoru nebo kazety rovněž umožňuje, aby v budoucnosti došlo k navrácení surovin či materiálů z odpadů odděleně uložených v samostatném prostoru skládky do oběhu (může dojít k nalezení nového způsobu využití v závislosti na vývoji technologií a snížení dostupnosti některých surovin), neboť samostatně uložené technologické odpady nebudou znehodnoceny smísením s jinými odpady.
Pojem sektor skládky, je v § 77 vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady použit ve významu, jak je definován v bodě 3.9 technické normy ČSN 83 8030 Skládkování odpadů – Základní podmínky pro navrhování, výstavbu a provoz skládek. Pojem kazeta skládky předpisy definován není, ale je použit ve stejném smyslu jako pojem sektor, s tím rozdílem, že sektor je definován tak, že odděluje části s odpadem obdobných vlastností z hlediska skládkování od odpadů s jinými vlastnostmi.
Pojem kazeta tak umožňuje vytvoření samostatné části s odpovídajícím oddělením v rámci jednoho sektoru odpovídajícího jedné skupině skládky. V případě odpadů z průmyslové výroby nebo energetiky, kterých vzniká velké množství z jednoho zdroje, ministerstvo doporučuje zřídit samostatný jednodruhový sektor nebo kazetu zejména s ohledem na budoucí možné využití.
Komentáře