Podíváme-li se na jednotlivé tříděné odpady, pak lidé co do hmotnosti, vytřídili nejvíc papíru – přes 232,5 tisíce tun. Dále to bylo zhruba 161 tisíc tun plastů, přes 147,5 tisíce tun skla, stejné množství kovů a více než 4 tisíce tun nápojových kartonů. Větší polovinu z tohoto množství přitom tvořily vytříděné obalové odpady, na jejichž třídění a recyklaci přispívá obcím EKO-KOM.
Nejlépe se loni třídilo v Olomouckém kraji
Pokud budeme srovnávat množství vytříděných odpadů v krajích bez kovů, pak je na tom nejlépe Královehradecký kraj. Každý obyvatel tam vytřídil v průměru 58,8 kilogramů papíru, plastů, skla a nápojových kartonů. O druhou a třetí příčku se pak dělí Kraj Vysočina (56,0 kg/obyv.) a Pardubický kraj (56,0 kg/obyv.).
Vzhledem k tomu, že od roku 2015 platí povinné třídění kovů, můžeme srovnávat množství vytříděných odpadů včetně vytříděných kovů. V tom případě byl loni lídrem v třídění Olomoucký kraj, kde každý obyvatel vytřídil v průměru 79,4 kilogramů papíru, plastů, skla, nápojových kartonů a kovů. Dále to pak byly Kraj Vysočina (78,4 kg/obyv.) a Královehradecký kraj (74,5 kg/obyv.).
S tříděným odpadem nemusíme chodit daleko
V obcích je díky dlouhodobému rozvoji systému sběru tříděného odpadu třídění odpadů v ČR velmi komfortní a celkově dobře dostupné. Lidé mohou třídit odpad prakticky napříč celou republikou, k dispozici mají více než 473 tisíc barevných kontejnerů na ulicích a menších nádob na tříděný odpad umístěných přímo u domů.
Jedno sběrné místo slouží v průměru 118 lidem. Česká republika se tak může pochlubit jednou z nejhustších sběrných sítí v Evropě. Průměrná docházková vzdálenost k barevným kontejnerům, kterou musí občané ujít s tříděným odpadem je v průměru už jen 91 metrů.
Zejména v některých menších obcích ČR je nádobový sběr ještě doplněn, nebo zcela nahrazen sběrem pytlovým. Pytle se nejčastěji využívají pro sběr plastů, papíru, nápojových kartonů, případně kovových obalů. V ČR mohou lidé třídit odpady také prostřednictvím sběrných dvorů, sběrných míst a výkupen surovin.
Systémy sběru tříděných odpadů si nastavují přímo města a obce
Obce a města ČR se intenzivně snaží zlepšovat systémy nakládání s odpady. Konkrétní nastavení systému pro sběr tříděných odpadů z papíru, plastů, skla, kovů a případně i dalších komodit je plně v kompetenci jednotlivých měst a obcí. Záleží tedy především na jejich možnostech a rozhodnutí. Plast, sklo, papír a nápojové kartony se sbírají do nádob, pytlů a prostřednictvím sběrných dvorů či sběrných míst, které obce zřizují.
Většina kovových odpadů (a část papíru) se zase sbírá prostřednictvím výkupen, které mohou být rovněž zahrnuty do obecního systému nakládání s odpady. Relativní novinkou jsou i tzv. vícekomoditní nádobové sběry, kdy lze sbírat kovy například s plasty do žlutých kontejnerů, dotřídí se dle komodit až na třídící lince. Tato možnost je využívána např. v lokalitách, kde není prostor na přidání samostatné nádoby na kovy a zároveň je na to nastaven systém dalšího dotřídění u úpravců odpadů.
V obcích se třídí také komunální bioodpady, textil a další složky, jako jsou třeba objemný odpad, oleje, stavební odpady, elektrozařízení, baterie atd. Dlouhodobým cílem vyplývajícím z direktiv Evropské unie je, aby množství odpadu končícího bez využití na skládkách bylo omezeno na absolutní minimum, během několika málo let bude povoleno skládkovat nanejvýše 10 % komunálního odpadu.
Foto: wikipedia.org
Komentáře