Evropská komise zveřejnila počátkem července zprávu Společného výzkumného střediska, která analyzuje 47 současných a nově vznikajících rizik napříč sektory – od klimatických jevů až po kybernetické útoky. Podle zprávy mohou tato rizika výrazně ovlivnit fungování společnosti, ekonomiky i státu.
Zpráva Společného výzkumného střediska (JRC) s názvem Analysis of Risks Europe is facing – An analysis of current and emerging risks navazuje na loňskou publikaci Cross-border and emerging risks. Letošní report vychází z analýzy dokumentů evropských institucí, vědeckých studií a konzultací s odborníky a jejím cílem je poskytnout vědecký základ pro strategická rozhodnutí a zvýšení připravenosti EU na budoucí krizové scénáře.
Rizika zesilují faktory jako geopolitická nestabilita, klimatická změna či urbanizace
Zpráva identifikuje faktory, které s největší pravděpodobností nejvíce ovlivňují rizika napříč 47 analyzovanými hrozbami. Nejčastěji jde o geopolitickou nestabilitu (spojenou s 21 hrozbami), dále o slabou správu a řízení (19 hrozeb), klimatickou změnu (17 hrozeb), urbanizaci (17 hrozeb), poškozování životního prostředí (14 hrozeb) a technologický vývoj (10 hrozeb). Tyto faktory podle zprávy „nejenže zhoršují již existující rizika, ale také vytvářejí nové zranitelnosti, což vyžaduje adaptivní přístupy k řízení rizik, schopné reagovat na vývoj hrozeb“.
Publikace zároveň upozorňuje na provozní nedostatky v oblastech, jako je přeshraniční spolupráce a sdílení dat, dále na mezery v politice související s právními rámci a také na mezery ve výzkumu, zejména pokud jde o porozumění komplexním rizikům. „K překlenutí těchto mezer je zapotřebí posílená spolupráce mezi členskými státy EU a zainteresovanými aktéry, která podpoří prostředí sdíleného učení a inovací,“ uvádí zpráva.
Komplexní hrozby vyžadují lepší koordinaci
Ačkoli je přehled rizik v Evropě poměrně dobře zmapovaný, zpráva upozorňuje, že jednotlivé země a instituce využívají rozdílné definice, klasifikace, metodiky a standardy. Tato roztříštěnost komplikuje vzájemné porovnávání i spolupráci, zároveň však přináší detailnější a rozmanitější pohled na rizika. Podle zprávy je proto nezbytné usilovat o větší koordinaci a lepší propojení těchto přístupů.
„Standardizace metodik je klíčová pro zajištění srovnatelnosti mezi členskými státy a podporu společného učení. To by mělo být podpořeno koordinovaným sdílením osvědčených postupů, zaváděním interoperabilních systémů a zpřístupněním dat a nástrojů širokému spektru aktérů. Harmonizace metod, modelů a datových standardů přispěje k jednotnému hodnocení rizik a usnadní přeshraniční spolupráci, čímž zvýší celkovou efektivitu řízení rizik,“ uvádí zpráva. EU by tak měla vytvořit jednotný rámec pro hodnocení rizik, který bude zohledňovat různé typy hrozeb a umožní efektivní spolupráci napříč sektory i státy – s důrazem na zapojení celé společnosti.
Klimatická změna může spustit nevratné procesy, rizikové jsou i kybernetické hrozby a zneužití AI
Společné výzkumné středisko také doporučuje, aby EU více investovala do strategického plánování a příprav na různé možné scénáře vývoje a krizové situace. Jak uvádí platforma ERA Portal Austria, podle zprávy je třeba věnovat zvláštní pozornost tzv. klimatickým bodům zlomu (tzv. „tipping points“) – tedy klíčovým prahovým mezím v klimatickém systému Země, po jejichž překročení může dojít k nevratným nebo obtížně vratným změnám.
Vědci identifikovali 16 takových bodů, přičemž alespoň pět z nich by mohlo být překročeno, pokud průměrná globální teplota vzroste o více než 1,5 °C. Jelikož se tento scénář podle vědců stává čím dál tím více pravděpodobným, měla by EU podle zprávy tyto vývoje začlenit do svých plánů pro zvládání rizik.
Zvláště problematické jsou pak podle zprávy ta rizika, u nichž v minulosti chyběla dostatečná data. Analýza v tomto směru zmiňuje zejména kybernetické hrozby či zneužití umělé inteligence. Tato rizika pak mohou mít v budoucnu zásadní dopady. Zpráva tak zdůrazňuje potřebu „anticipačního plánování a investic do oblastí, které jsou v současných strategiích připravenosti podhodnocené“, přičemž také doporučuje „začlenění pokročilých technologií a datové analýzy“. Tyto přístupy pak mají podle zprávy potenciál výrazně posílit schopnost včasné detekce a rychlé reakce na nově se objevující hrozby.
EU by podle zprávy při hodnocení rizik měla využít už existující nástroje
Zpráva JRC rovněž doporučuje, aby se při vytváření jednotného a komplexního hodnocení hrozeb a rizik v EU stavělo na nástrojích, které už dnes existují. Jedním z nich je například Risk Data Hub (RDH) – online platforma, kterou spravuje JRC. Tato mapa rizik nabízí přehled o tom, kde jsou evropské země nejvíce ohrožené různými typy nebezpečí, a zároveň shromažďuje data o škodách a ztrátách způsobených katastrofami. Díky tomu pomáhá lépe chápat, jaké dopady katastrofy mají, a umožňuje přesnější odhady budoucích rizik.
Dalším užitečným nástrojem je v tomto směru Mid-term Early Warning – anticipating crisis 6 months ahead, tedy rámec pro střednědobé včasné varování, který dokáže upozornit na možné krize s předstihem až šesti měsíců. Používají ho organizace a instituce, které se zabývají sledováním a řešením humanitárních, environmentálních nebo geopolitických hrozeb. Systém funguje na základě pravidelného hodnocení od odborníků, kteří pomocí speciálních šablon zaznamenávají varovné signály a předpovídané dopady.
Z těchto dat se pak vytvářejí tzv. kauzální smyčky, tedy vizualizace, které ukazují, jak spolu různé hrozby souvisejí, jak se mohou navzájem posilovat a jaké mohou mít následky. Zároveň pomáhají najít příležitosti k včasné a proaktivní reakci. Tyto nástroje odpovídají i cílům evropských výzkumných projektů, jako jsou Myriad a Paratus, které se věnují hodnocení složitých a propojených rizik v Evropě.
V neposlední řadě zpráva uvádí, že pro efektivnější předvídání a připravenost na budoucí výzvy napříč různými sektory i státy EU je vhodné využít i další existující zdroje, jako je publikace Risks on the Horizon (Zpráva o rizicích na obzoru) od JRC, která z oblasti foresightu zkoumá dlouhodobé rizikové trendy a pomáhá identifikovat potenciální budoucí hrozby. Dále Climate and Security Trend Analysis (Analýza trendů klimatu a konfliktů ve Společném sdělení o klimatu a bezpečnosti), která poskytuje vhled do propojení změn klimatu s bezpečnostními výzvami a jejich dopady na stabilitu, a rovněž Strategic Foresight Report 2025 (Strategická foresightová zpráva 2025) – každoroční strategická zpráva Evropské komise, která shrnuje hlavní rizika a výzvy, na něž by měla EU reagovat v dlouhodobém horizontu.
Komentáře