2/2023

Jaká je budoucnost ocelářství v České republice?

| autor: Tisková zpráva MPO0

Jaká je budoucnost ocelářství v České republice?

Cílem semináře bylo prezentovat změny v činnosti bývalého oborového uskupení Hutnictví železa, které se změnilo v Ocelářskou unii, výhled vývoje českého ocelářského průmyslu, řešení obchodní a ekologické problematiky a nastínění možnosti uplatnění Průmyslu 4.0 v ocelářství.

K jednotlivým tématům vystoupili mj. Jan Czudek, generální ředitel Třineckých železáren, Dmitrij Ščuka, generální ředitel společnosti Vítkovice Steel, Ashok Patil, generální ředitel společnosti ArcelorMittal Ostrava a další hosté.

„České ocelářství nemá do budoucna jinou šanci jak uspět ve světové konkurenci, než být vysoce sofistikovaným oborem i ve sféře speciálních programů. Oborem s razantní produktovou, technologickou i procesní inovací a stálým růstem finality produkce.

Mám tím na mysli například využití šrotu a efektivní využívání průmyslových odpadů ke zhodnocování výrobních technologií a výsledného výrobkového portfolia,“ uvedl ve svém vystoupení ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček. Zdůraznil, že české ocelářství má promyšlený program na další období, který vytyčuje správné cíle, vedoucí k životaschopnosti českého ocelářství, do budoucna.

Tento program je ale potřeba naplnit konkrétními úkoly, agendami a jasnými realizovatelnými plány. Nabízím zde pomoc našeho resortu a mohu přislíbit, že veškeré kroky budeme realizovat ve prospěch českého průmyslu,“ dodal Jiří Havlíček.

Konkrétně hovořil i o zavádění prvků Průmyslu 4.0 do praxe. „Technologický vývoj staví před náš průmysl nové výzvy. Vývojový cyklus výrobků se zkracuje, nároky na flexibilitu a efektivitu výroby rostou. Na podporu Průmyslu 4.0 mohou naše firmy využít prostředky například z programů Technologické agentury ČR nebo Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

V něm ještě není program zaměřený přímo na Průmysl 4.0, ale rozhodli jsme se připravit zvláštní výzvu na zavádění prvků průmyslu 4.0 do praxe. Výzva bude být vypsána v září a mělo by na ni být vyčleněno přibližně půl miliardy korun,“ doplnil ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček.

Jak uvedl předseda správní rady Ocelářské unie a generální ředitel Třineckých oceláren Jan Czudek, v České republice se ročně vyrobí za přísných ekologických a technologických podmínek přibližně 5,3 milionu tun oceli. Světovým lídrem je Čína s 808 miliony tun oceli ročně.

Česká republika se ale vzhledem k charakteru své průmyslové základny řadí mezi trojici největších světových spotřebitelů s roční spotřebou 6,3 milionu tun, zhruba milion tun oceli tedy musí naši zpracovatelé dovážet.

Ceny ocelových výrobků vloni celosvětově poklesly o 7,9 % a české ocelárny zaznamenaly pokles tržeb přibližně 5,4 %.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Inisoft
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO
Grexenergia
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
BEERT CEE
SCHP