Tempo rozvoje obnovitelných zdrojů energie v Česku se zrychluje. V posledních letech byly do sítě každoročně připojeny stovky MW nové fotovoltaické kapacity a další projekty se připravují, čímž roste celkový instalovaný výkon solárních elektráren, a zároveň se plánuje rozšíření větrných elektráren.
Příliš mnoho takových zdrojů však může ohrozit stabilitu sítě nebo přispět k jejímu kolapsu. Podívali jsme se na to, jaká je příčina, jak tomu bateriová úložiště Huawei s technologií grid-forming pomáhají předcházet a proč se tato bateriová úložiště v Česku stávají zajímavou investiční příležitostí.
Vyrábíme stále více energie ze slunce a větru
Téměř polovina elektřiny v EU pochází z obnovitelných zdrojů. Je to hlavně díky intenzivní výstavbě solárních a větrných elektráren. V Česku to podle odhadů pro rok 2024 není ani pětina. I když v této disciplíně zaostáváme za zbytkem EU, trend je vzestupný.
Rok 2023 znamenal výrazné navýšení instalovaného výkonu solárních elektráren, když bylo do distribuční sítě připojeno přibližně 970 MW nové fotovoltaické kapacity, což znamenalo výrazný meziroční nárůst. V roce 2024 se podobný objem nových instalací znovu potvrdil s přibližně 967 MW nového výkonu. Výkon všech solárních elektráren v Česku v roce 2024 dosáhl 4430 MW a letos i v následujících letech poroste o stovky megawattů. Výkon větrných elektráren je nyní kolem 340 MW, přičemž projekty s celkovou kapacitou přesahující 1 000 MW jsou v různých fázích přípravy a povolování. Nárůst je tedy zřejmý, a s ním přicházejí nové výzvy. Tyto obnovitelné zdroje mají jednu společnou nevýhodu: mohou významně přispívat k nestabilitě distribuční sítě.
Čistá a levná energie, ale obtížnější regulace
Porovnejme si konvenční vodní a tepelné elektrárny (včetně jaderných) se solárními a větrnými elektrárnami. U tepelných a vodních elektráren lze udržovat stabilní výkon ve velkém rozsahu. Stručně řečeno, necháte protékat turbínou tolik vody, kolik potřebujete, nebo v tepelné elektrárně „topíte pod kotlem“ podle toho, kolik páry potřebujete pro turbínu. Když je však zataženo nebo přestane foukat vítr, výkon solárních a větrných elektráren klesne na nulu. A to jsou faktory, které nedokážeme dostatečně přesně předpovědět.
Solární a větrné elektrárny navíc fungují v takzvaném grid-following režimu. Zjednodušeně řečeno, mohou se přifázovat k distribuční síti a dodávat elektřinu v rámci požadovaných parametrů. Když však vypadnou jiné zdroje elektřiny, solární a větrné elektrárny nedokážou fungovat samostatně a odpojí se. Za normálních okolností to není problém, ale když je v příliš krátkém čase odpojeno příliš mnoho výkonu a k tomu se přidají další nepříznivé faktory, může dojít dokonce ke kolapsu distribuční sítě. Něco podobného jsme viděli ve Španělsku a Portugalsku na konci dubna 2025.
Martin Hodek, specialista na design a řízení bateriových systémů ve společnosti Huawei, vysvětluje, co se tam stalo: „Zprávy vládní komise a provozovatele distribuční sítě REE se liší, ale shodují se v tom, že šlo o kombinaci nepříznivých faktorů – vysoké fotovoltaické výroby, nízké spotřeby a velkých přeshraničních toků. Vzhledem k velkému počtu fotovoltaických zdrojů měla síť nízkou setrvačnost a již několik dní předtím vykazovala známky nestability.“
„Zlomovým bodem bylo předčasné odpojení 1,3 GW výkonu fotovoltaických elektráren. To vyvolalo řetězovou reakci dalších odpojení a událostí, které způsobily, že blackout byl nevyhnutelný,“ dodává.
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře