Mulčovací fólie používané v zemědělství se postupně rozkládají a mohou se stát významným zdrojem mikroplastů v půdě. Nová studie ukazuje, že tyto částice ovlivňují nejen strukturu půdy, ale také mikrobiální život a cyklus dusíku.
„Chtěli jsme pochopit, jak mikroplasty z konvenčních i biologicky rozložitelných mulčovacích fólií ovlivňují vlastnosti půdy, mikrobiální diverzitu a funkce, v reálných podmínkách“ vysvětluje Klára Šmídová, spoluautorka studie. „Proto jsme do půdy na experimentálních plochách ve Finsku, Německu a Španělsku přidali realistická množství mikroplastů, sledovali je během dvou vegetačních období a porovnávali s kontrolou.“
Výsledky ukázaly, že mikroplasty mění vlastnosti půdy a mikrobiální společenstva, i když ne vždy stejným způsobem. „Co bylo konzistentní, je snížení mikrobiální aktivity spojené s klíčovými procesy, jako je cyklus dusíku. Tyto negativní účinky byly silnější při vyšších koncentracích mikroplastů a výrazněji se projevily ve druhém odběrovém roce,“ dodává Šmídová.
Protože koncentrace mikroplastů použité ve studii odpovídají množstvím nalezeným v evropských půdách, výsledky zdůrazňují reálná rizika pro zdraví půdy. „Zjistili jsme také, že účinky byly významnější v jižní Evropě než v severní, pravděpodobně kvůli rozdílům v klimatu a půdních podmínkách. To znamená, že ochrana půd před plastovým znečištěním bude vyžadovat regionálně specifická hodnocení rizik,“ říká Šmídová.
Více než 60 % evropských půd je považováno za nezdravé, přičemž degradace pokračuje vlivem neudržitelného využívání půdy, kontaminace, změny klimatu a extrémních povětrnostních jevů. V reakci na to přijala Evropská unie v říjnu 2025 zákon o monitorování půdy, jehož cílem je dosáhnout zdravých půd v celé Evropě do roku 2050. „Zákon zdůrazňuje roli zdraví půdy pro potravinovou bezpečnost, kvalitu vody a klimatické cíle a zavádí jednotné monitorování půd ve všech členských státech. Obsahuje opatření na podporu zemědělců a lesníků, vytváří veřejný seznam potenciálně kontaminovaných lokalit a poskytuje rámec pro vznik indikativního seznamu látek vhodných pro monitorování,“ vysvětluje Klára Šmídová. Studie je součástí projektu PAPILLONS, který udržoval úzký kontakt se spolutvůrci legislativy, aby podpořil jejich snahu zahrnout mikroplasty do monitorování kontaminantů půdy.
Na projektu spolupracovalo 19 výzkumných skupin po celé Evropě. „Po každém vegetačním období byly odebrány stovky vzorků a zaslány partnerům k analýze. Tento článek se zaměřuje na vlastnosti půdy, mikrobiální společenstva a emise skleníkových plynů. Další dva články– o osudu mikroplastů a aditivech do nich obsažených a o půdních bezobratlých – jsou v přípravě. Společně nám poskytnou kompletní obraz o tom, jak zemědělské mikroplasty ovlivňují půdní ekosystémy,“ uzavírá Klára Šmídová.
Komentáře