Další pozměňovací návrhy novely zákona o vodách (vodního zákona) ve druhém čtení

| zdroj: Vakinfo0

Další pozměňovací návrhy novely zákona o vodách (vodního zákona) ve druhém čtení

V souvislosti s aktuálním vývojem legislativního procesu vodního zákona přinášíme poslední pozměňovací návrhy zákona o vodách. K původním devíti, které jsme zveřejnili v článku dne 21. dubna k dnešnímu datu přibylo dalších šest.

Článek s předchozími pozměňovacími návrhy je k dispozici zde.

1. V čl. I se vkládá nový body 1, který zní:

„1. V § 1 odst. 1 se za slova „podzemní vody“ vkládají slova „, jako ohrožené a nenahraditelné složky životního prostředí a přírodního zdroje,“.“

Následující body se přečíslují.

2. V čl. I se za dosavadní bod 24 vkládá nový bod 25, který zní:

„25. V 23a odst. 8 písm. b) zní:

b) tyto změny nebo úpravy jsou v převažujícím zájmu ochrany veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti nebo vyplývají z naléhavých důvodů jiného převažujícího veřejného zájmu a“.“

Následující body se přečíslují.

Odůvodnění:

K bodu 1 (§ 1)

S ohledem na cíl právě projednávaného návrhu zákona, tedy zvládání sucha a nedostatku vody se navrhuje posílit její ochranu výslovným zdůrazněním významu a účelu vody v úvodním ustanovení vodního zákona jako ohrožené a nenahraditelné složky životního prostředí a přírodního zdroje.

K bodu 2 (§ 23a)

V souvislosti s posílením ochrany vod se navrhuje úprava podmínek pro udělení výjimky ke zhoršení či znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové nebo podzemní vody podle § 23a odst. 8 změnou písmene b) (dosavadní písmeno c)), a to tak, že již nebude postačovat pouhá existence jiného „nadřazeného veřejného zájmu“, ale pro udělení výjimky budou muset svědčit naléhavé důvody jiného převažujícího veřejného zájmu, s výjimkou ochrany zdraví a veřejné bezpečnosti, kde bude postačovat převažující veřejný zájem.

Pojem „nadřazený veřejný zájem“ používaný v dosavadním znění zákona je navíc excesem v pojmosloví, v jiném právním předpisu neužívaném, neboť obrat „nadřazený veřejný zájem“ vyjadřuje charakteristiku takového zájmu jako vždy nadřazeného, tak tomu však není, neboť existují pouze různé druhy veřejného zájmu (např. ochrana zdraví, ochrana vod…), jejichž vzájemný poměr je hodnocen vždy s ohledem na konkrétní okolnosti střetu těchto zájmů (např. při stavbě komunikací).

V případě takového střetu je pak používán pojem „převažující veřejný zájem“, který vyjadřuje, že se jedná o „převahu“ pouze v dané situaci, přičemž v případě jiného střetu může „převážení“ dopadnout opačně. Obdobná úprava je zakotvena např. v zákoně o ochraně přírody a krajiny při udělování výjimek ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (§ 56).

1. V části první v čl. I se v novelizačním bodě č. 29 mění text tak, že v § 38 odst. 9 se za slova „… ubytovací služby,“ vkládají nově slova „dále pak ze sociálních zařízení dalších stavebních objektů,“.

2. V části první v čl. I se v novelizačním bodě č. 29 mění text tak, že v § 38 odst. 9 se slova „pokud není v daném případě technicky možné nebo s ohledem na zájmy chráněné tímto zákonem nebo jinými právními předpisy možné nebo žádoucí, vypouštění odpadních vod do vod povrchových.“ se nahrazují slovy „pokud to vyplyne z místních podmínek jako udržitelnější řešení.“

Odůvodnění:

Existují příklady z praxe, kdy taxativní vymezení v zákoně vede investora k neudržitelným řešením (odvozu komunálních vod). Může se jednat například o objekt horské služby, kiosek u rybníka, průmyslovou zónu u obce bez napojení na veřejnou kanalizaci a také bez možnosti napojení na nějaký tok. Co se pak týče bodu dva, domnívám se, že věta „pokud je to technicky možné …“ v podstatě znemožňuje vypouštění do vod podzemních, neboť technicky možné je to teoreticky vzato vždy (čerpat vodu lze i na vzdálenost několik kilometrů, zde je však otázka, zda by byl tento způsob udržitelný“. Vhodnost takového postupu pak bude posouzena hydrogeologem abychom zaručili to, že neovlivníme podzemní vody.

Část novely zákona č. 253/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

(9) Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) z jedné nebo několika územně souvisejících staveb pro bydlení , staveb pro rodinnou rekreaci nebo z jednotlivých staveb poskytujících ubytovací služby, dále pak ze sociálních zařízení dalších stavebních objektů, vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech, přes půdní vrstvy do vod podzemních lze povolit, pokud není v daném případě technicky možné nebo s ohledem na zájmy chráněné tímto zákonem nebo jinými právními předpisy možné nebo žádoucí, vypouštění odpadních vod do vod povrchovýchpokud to vyplyne z místních podmínek jako udržitelnější řešení. Povolení vypouštění odpadních vod do vod podzemních podle věty druhé nelze vydat bez souhlasného vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, která posoudí vliv vypouštění odpadních vod na jakost podzemních vod. Maximální povolené množství odpadních vod vypouštěné z jedné nebo několika územně souvisejících staveb pro bydlení nesmí celkově přesáhnout 15 m3/den.

Pozměňovací návrh poslankyně Jany Krutákové

1. V § 5 odst. 3 se za slovo „zajistit“ vkládají slova „akumulaci a následné využití, případně“.

2. V § 6 odst. 2 se za slovo „stavbách“ vkládají slova „,k využití srážkových vod k závlaze pozemku“.

3. V § 38 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Odpadními vodami nejsou ani vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud splňují požadavky na jakost vody pro závlahy stanovené technickými normami nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie.“

4. V § 38 odst. 9 se v druhé větě slova „pro bydlení50), staveb pro rodinnou rekreaci51) nebo z jednotlivých staveb poskytujících ubytovací služby52),“ a ve třetí větě slova „pro bydlení“ zrušují.

5. Poznámky pod čarou č. 50, 51 a 52 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

Odůvodnění:

Tento pozměňovací návrh reaguje na nedostatečnou zákonnou podporu akumulace a využití srážkových vod ze staveb, bezdůvodné rozdíly v požadavcích na nepřímé vypouštění odpadních vod do vod podzemních a právní nejistotu při využití srážkové i odpadní vody k závlaze pozemků. Snažíme se tak odstranit nedostatky právní úpravy, které brání naplnění cílů vládní Koncepce na ochranu před následky sucha pro území České republiky i Národního akční plánu adaptace na změnu klimatu. Umožnujeme také lépe plnit požadavky cirkulárního hospodářství.

Podle § 5 odst. 3 vodního zákona ve spojení s § 20 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území musí být stavební pozemek vymezen tak, aby na něm bylo vyřešeno vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití, přičemž se jako prioritní řešení má zvolit vsakování srážkových vod. Navíc dle § 21 citované vyhlášky je povinnost zajistit vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení splněna už v okamžiku, kdy je dosaženo stanoveného poměru výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku. Avšak tato úprava nezajišťuje úsporu pitné vody a menší tlak na využití vodních zdrojů, protože využití srážkových vod nestanoví jako nejlepší variantu.

Srážkové vody lze přitom dle Koncepce na ochranu před následky sucha (str. 48) „bezproblémově využít především k závlahám, v zemědělské a průmyslové výrobě a rovněž v domácnostech jako vodu užitkovou (pro praní, splachování apod.), nebo jako vody v požárních nádržích. Pro účinné zavádění hospodaření se srážkovými vodami je však nezbytné vytvořit motivační prostředí a cíleně poskytovat ekonomickou a metodickou podporu.“ Rovněž Národní akční plán adaptace na změnu klimatu vymezuje specifický cíl SC10 „Zlepšení hospodaření se srážkovými vodami v urbanizovaných územích jejich využíváním“. 

Současný právní stav ovšem upřednostněním zasakování srážkové vody nepodporuje žádoucí využití srážkových vod a tím zvyšuje tlaky a požadavky na využívání jiných (primárních) vodních zdrojů. To je závažný nedostatek, neboť podle Koncepce na ochranu před následky sucha „odběry vody pro zemědělskou závlahu v posledních letech mírně rostou a poptávka po závlaze na straně odběratelů se s častějším výskytem sucha bude zvyšovat“ (str. 32). Návrh je tedy v souladu s opatřením Koncepce spočívajícím ve „vhodném doplnění závlahových systémů akumulací srážkových vod jako doplňkovým vodním zdrojem. Cílem je snížit následky sucha na zemědělskou produkci a podpořit zajištění potravinové soběstačnosti ČR.“

Jako s jedním z opatření k Podpoře principů zodpovědného hospodaření s vodou napříč sektory počítá Koncepce na ochranu před následky sucha s tím, že „s čištěnými odpadními vodami je potřeba postupovat jako se surovinou a recyklovat ji. Zatím však chybějí potřebné legislativní nástroje, které by opětovné používání čištěné odpadní vody nebo šedé vody umožňovaly. Je třeba vytvořit legitimní postupy v souladu s legislativními podmínkami, který by veřejná správa mohla v praxi využívat. Cílem opatření je nastavit legislativní podmínky pro opětovné využívání odpadních vod a současně zajistit, aby po čištění neobsahovaly nežádoucí znečištění zejména prioritními látkami (mikropolutanty).“

Tomu odpovídá také jedno z opatření Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu k dosažení cíle SC12 „Efektivní ochrana a využívání vodních zdrojů“: tj. zpracování pravidel pro využití předčištěných odpadních vod k závlahám a znovupoužití v domácnostech a provozech.

Z výše uvedených důvodů se proto navrhuje změna příslušných ustanovení vodního zákona, která upravují:

  • požadavky na stavby z hlediska nakládání se srážkovými vodami,
  • podmínky pro využití srážkových a odpadních vod k závlaze pozemku,
  • podmínky pro vypouštění odpadních vod vznikajících jako produkt lidského metabolismu do podzemních vod přes půdní vrstvy.

Návrh vychází v případě požadavků na nakládání se srážkovou vodou vznikající na stavebních pozemcích z principu znečišťovatel platí. Vlastník stavby a stavebních objektů svou činností znemožnil přirozený koloběh srážkové vody v prostředí a je tudíž na místě, aby nesl náklady a odpovědnost za nakládání se srážkovými vodami, které bude co nejvíce odpovídat současným potřebám a poznatkům. Navrhovaná právní úprava zároveň umožňuje v případě, že akumulace srážkových vod a jejich využití nebude podle vodoprávního a stavebního úřadu možné, zvolit jiný způsob nakládání se srážkovými vodami (např. jejich zasakování, které je preferováno dnes). 

Návrh inspirovaný rovněž zahraničními postupy odstraňuje právní nejistotu při využití srážkových a odpadních vod k závlaze pozemků (zemědělských, veřejné zeleně i zahrad) a navrhuje, aby bylo možné bez povolení vodoprávního úřadu používat k závlaze pozemku srážkové vody a odpadní vody se stanovenými vlastnostmi. Tím současně doplňuje a reaguje na přísnější požadavky na nakládání se srážkovými vodami pro vlastníky staveb. Využití srážkových a odpadních vod je doporučováno koncepčními nástroji schválenými vládou, které reagují na stav sucha v ČR. Je proto nutné jej podpořit i změnami právní úpravy. Ochrana vod a životního prostředí jako celku je zajištěna požadavkem, aby vody využité k závlaze splnily požadavky v technických normách (zejména ČSN 75 7143 Jakost vody – Jakost vody pro závlahy) i dalšími právními předpisy, které se vztahují na ochranu půdy a dalších složek životního prostředí.

V případě nepřímého vypouštění odpadních vod do vod podzemních návrh toliko odstraňuje bezdůvodné rozdíly mezi jednotlivými druhy staveb. Při posuzování možnosti vypouštět odpadní vody do vod podzemních by měla být rozhodující rizika pro podzemní vody a životní prostředí nikoliv charakter objektů, v nichž tyto vody vznikají. Přísné podmínky pro tento způsob zneškodňování odpadních vod zároveň zaručují ochranu vod na stávající úrovni.

Část novely zákona č. 253/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

(1) Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, je povinen dbát o jejich ochranu a zabezpečovat jejich hospodárné a účelné užívání podle podmínek tohoto zákona a dále dbát o to, aby nedocházelo k znehodnocování jejich energetického potenciálu a k porušování jiných veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.3)

(2) Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami k výrobním účelům, je povinen za účelem splnění povinností podle odstavce 1 provádět ve výrobě účinné úpravy vedoucí k hospodárnému využívání vodních zdrojů a zohledňující nejlepší dostupné technologie.

(3) Při provádění staveb4) nebo jejich změn nebo změn jejich užívání jsou stavebníci povinni podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním, akumulací nebo čištěním odpadních vod s následným vypouštěním do vod povrchových nebo podzemních, odpadních vod z nich v souladu s tímto zákonem a zajistit akumulaci a následné využití, případně vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážkové vody“) v souladu se stavebním zákonem4). Bez splnění těchto podmínek nesmí být povolena stavba, změna stavby před jejím dokončením, užívání stavby ani vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o změně v užívání stavby.

(1) Každý může na vlastní nebezpečí bez povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat pro vlastní potřebu, není-li k tomu třeba zvláštního technického zařízení.

(2) Povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu rovněž není třeba k zachycování povrchových vod jednoduchými zařízeními na jednotlivých pozemcích a stavbách, k využití srážkových vod k závlaze pozemku nebo ke změně přirozeného odtoku vod za účelem jejich ochrany před škodlivými účinky těchto vod.

(3) Při obecném nakládání s povrchovými vodami se nesmí ohrožovat jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, narušovat přírodní prostředí, zhoršovat odtokové poměry, poškozovat břehy, vodní díla a zařízení, zařízení pro chov ryb a porušovat práva a právem chráněné zájmy jiných.

(4) Vodoprávní úřad může obecné nakládání s povrchovými vodami rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy bez náhrady upravit, omezit, popřípadě zakázat, vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména dochází-li při něm k porušování povinností podle odstavce 3 nebo z důvodu bezpečnosti osob. Působnost jiných správních úřadů ke stanovení podmínek k užívání těchto vod ke koupání5) není tímto zákonem dotčena.

(1) Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu) a jejich směsi se srážkovými vodami, jakož i jiné vody z těchto staveb, zařízení nebo dopravních prostředků odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody vznikající při provozování skládek a odkališť nebo během následné péče o ně z odkališť, s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro vlastní potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních.

(2) Odpadní vody zneškodňované na komunální čistírně odpadních vod, kterou se rozumí zařízení pro čištění městských odpadních vod vybavené technologií pro likvidaci splašků, musí svým složením odpovídat platnému kanalizačnímu řádu.

(3) Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně jednotnou kanalizací10a), stává se srážková voda vtokem do této kanalizace vodou odpadní.

(4) Vody z drenážních systémů odvodňovaných zemědělských pozemků, chladící vody užité na plavidlech a pro vodní turbíny, u nichž došlo pouze ke zvýšení teploty, a nepoužité minerální vody z přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody nejsou odpadními vodami podle tohoto zákona. Odpadními vodami nejsou ani srážkové vody z pozemních komunikací, pokud je znečištění těchto vod závadnými látkami řešeno technickými opatřeními podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích21a)Odpadními vodami nejsou ani vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud splňují požadavky na jakost vody pro závlahy stanovené technickými normami nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie.

(5) Zneškodňováním odpadních vod se pro účely tohoto zákona rozumí jejich vypouštění do vod povrchových nebo podzemních nebo akumulace s jejich následným odvozem na čistírnu odpadních vod podle odstavce 8. Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění. Při stanovování těchto podmínek je vodoprávní úřad povinen přihlížet k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod, kterými se rozumí nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použité technologie zneškodňování nebo čištění odpadních vod, vyvinuté v měřítku umožňujícím její zavedení za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek a zároveň nejúčinnější pro ochranu vod. Kdo vypouští důlní vody do vod povrchových nebo podzemních podle zákona o ochraně a využití nerostného bohatství1a), může tak činit pouze způsobem a za podmínek, které stanoví vodoprávní úřad.

(6) Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, příslušnému správci povodí a pověřenému odbornému subjektu. Vodoprávní úřad tímto rozhodnutím stanoví místo a způsob měření objemu a znečištění vypouštěných odpadních vod a četnost předkládání výsledků těchto měření. Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění vypouštěných odpadních vod mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (dále jen „oprávněná laboratoř“). Odborná způsobilost pro rozbory odpadních vod a provádění odběrů vzorků se prokazuje osvědčením o akreditaci vydaným podle zákona o technických požadavcích na výrobky57), osvědčením o správné činnosti laboratoře nebo autorizací k výkonu úředního měření podle zákona o metrologii58), vztahující se na analytické stanovení relevantních ukazatelů a na odběr požadovaného typu vzorků odpadních vod.

(7) Na toho, kdo zneškodňuje odpadní vody prostřednictvím vodního díla určeného pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel ohlášeného podle § 15a, jehož podstatnou součástí je výrobek označovaný CE, se nevztahuje povinnost podle odstavce 6. Výčet a klasifikaci výrobků označovaných CE včetně minimální účinnosti čištění pro kategorie výrobků označovaných CE v procentech stanoví vláda nařízením.

(8) Kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod, a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí prokázat jejich zneškodňování v souladu s tímto zákonem.

(9) Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) z jedné nebo několika územně souvisejících staveb pro bydlení50), staveb pro rodinnou rekreaci51) nebo z jednotlivých staveb poskytujících ubytovací služby52), vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech přes půdní vrstvy do vod podzemních, lze povolit jen výjimečně na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí8) k jejich vlivu na jakost podzemních vod, pokud není technicky nebo s ohledem na zájmy chráněné jinými právními předpisy možné jejich vypouštění do vod povrchových nebo do kanalizace pro veřejnou potřebu. Maximální povolené množství odpadních vod vypouštěné z jedné nebo několika územně souvisejících staveb pro bydlení nesmí celkově přesáhnout 15 m3/den.

50) § 2 písm. a) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

51) § 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb.

52) § 2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb.

(10) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty množství a koncentrace vypouštěného znečištění (emisní limity) a objemu vypouštěných vod. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových je vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku, normami environmentální kvality, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod, ukazateli a nejvýše přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod (emisní standardy) stanovenými nařízením vlády a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod, včetně specifikací nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod a podmínek jejich použití, které stanoví vláda nařízením a nejlepšími dostupnými technikami59) v oblasti zneškodňování odpadních vod. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod podzemních je vázán ukazateli vyjadřujícími stav podzemní vody v příslušném útvaru podzemní vody, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění podzemních vod, ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních, které stanoví vláda nařízením.

(11) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních vodoprávní úřad

a) přihlíží k potřebě dosažení nebo zachování dobrého stavu povrchových nebo podzemních vod a na vodu vázaných ekosystémů a

b) posuzuje možnosti omezování znečištění u jeho zdroje i omezování emisí do životního prostředí jako celku a možnosti opětovného využívání odpadních vod.

(12) Vyžadují-li to cíle stanovené v příslušném plánu povodí nebo cíle ochrany vod či normy environmentální kvality stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie, stanoví vodoprávní úřad v povolení přísnější emisní limity, než jsou emisní limity stanovené podle odstavce 10, popřípadě může stanovit další ukazatele a jejich emisní limity. Vodoprávním úřadem stanovené emisní limity nesmí být přísnější než hodnoty dosažitelné při použití nejlepších dostupných technik v oblasti zneškodňování odpadních vod59). Uvedený postup platí obdobně pro případy stanovení ukazatelů znečištění a emisních standardů stanovených nařízením vlády podle § 31, 34 a 35.

(13) Vodoprávní úřad může při povolování vypouštění odpadních vod z průmyslových staveb a zařízení uložit zneškodňování odpadních vod z jednotlivých dílčích výrob nebo chladících vod odděleně od ostatních odpadních vod.

(14) Vodoprávní úřad může na základě žádosti znečišťovatele povolit ve výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu, zejména při uvádění čistírny odpadních vod do provozu, při zkušebním provozu, nezbytných opravách či změnách zařízení ke zneškodňování odpadních vod a při haváriích těchto zařízení a v případech, kdy odpadní vody budou do povrchových vod vypouštěny řízeným způsobem, při současném stanovení dalších podmínek, které omezí možnost zhoršení jakosti povrchových vod, vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené vládou nařízením podle odstavce 10 nebo podle § 31.

(15) V pochybnostech o tom, zda se jedná o odpadní vody, rozhoduje vodoprávní úřad.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony se mění takto:

V části první čl. I se za bod č. 28 vkládá nový bod, který zní:

„29. V § 38 odst. 2 zní „(2) Odpadní vody včetně dovážených splaškových odpadních vod z bezodtokých jímek (žump) zneškodňované na komunální čistírně odpadních vod, kterou se rozumí zařízení pro čištění městských odpadních vod vybavené technologií pro likvidaci splašků, musí svým složením odpovídat platnému kanalizačnímu řádu. Způsobem podle věty první lze zneškodňovat také ostatní dovážené odpadní vody, pokud neobsahují nebezpečné závadné látky uvedené v příloze č. 1 části I v bodech č. 1 a 4 a v části II v bodech č. 1 a 6 k tomuto zákonu.“.“.

Dosavadní novelizační body se přečíslují.

V části první čl. I se za bod č. 77 vkládá nový bod, který zní:

„78. V § 125a odst. 1 se na konci písmene j) doplňuje nové písmeno k), které zní:

 „k) v rozporu s § 38 odst. 2 jako provozovatel komunální čistírny odpadních vod zneškodňuje nebo umožní zneškodnění ostatních dovážených odpadních vod, které svým složením neodpovídají platnému kanalizačnímu řádu nebo které obsahují nebezpečné závadné látky uvedené v příloze č. 1 části I v bodech č. 1 a 4 a v části II v bodech č. 1 a 6 k tomuto zákonu.

Dosavadní písmena k) až u) se označují jako písmena l) až v).“

Dosavadní novelizační body se přečíslují.

Dosavadní novelizační bod č. 78 zní:

„79. V § 125a odst. 1 se za písm. s) vkládají nová písmena t) a u), která znějí:

„t) v rozporu s § 87k odst. 1 nesplní povinnost uloženou opatřením komise pro sucho při stavu nedostatku vody,

u) neposkytne orgánu pro sucho informace podle § 87l odst. 2,“.“.

Dosavadní písm. u) až w) se označují jako v) až x).

Za dosavadní bod č. 79 se vkládá nový bod, který zní:

„80. V § 125a odst. 2 zní:

„(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu

a) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), g), q) nebo r),

b) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene u),

c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene f), i), j), l), m), o), s), t) nebo w),

d) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), c), e), h), k) p) nebo x),

e) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene n) nebo v), nebo

f) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene d).“.“.

Dosavadní body č. 79 až 82 se zrušují.

Odůvodnění:

Navrhovaná úprava se vztahuje pouze na komunální čistírny odpadních vod. Cílem návrhu je zamezit stoupajícímu trendu likvidace průmyslových odpadů deklarovaných jako odpadní vody, které jsou externě dováženy na komunální čistírny odpadních vod. Tyto čistírny jsou technologicky uzpůsobeny na likvidaci splašků, a nikoliv na likvidaci průmyslových odpadů, které často obsahují i na čistírně neodstranitelné nebezpečné závadné látky (specifikovány skupiny AOX, karcinogenní látky, sloučeniny těžkých kovů a ropné látky), které jsou následně zcela bez kontroly vypouštěny do povrchových vod. Tím, že jsou odpady deklarovány jako odpadní vody a likvidovány v režimu vodního zákona, nejsou množství ani kvalita likvidovaných látek regulovány na rozdíl od přísné evidence při likvidaci odpadů podle zákona o odpadech. Úpravou však není ovlivněna možnost likvidace odpadních vod na k tomu určených čistírnách průmyslových odpadních vod, ani v současné době výjimečná likvidace odpadů na komunálních čistírnách odpadních vod za podmínek stanovených zákonem o odpadech, tedy v režimu likvidace odpadů. 

Zároveň návrh umožňuje bezproblémovou likvidaci splaškových odpadních vod akumulovaných v jímkách na vyvážení (žumpách), pokud bude tato likvidace prováděna v souladu s platným kanalizačním řádem. To povede ke zjednodušení procesu přijímání tohoto typu odpadních vod k likvidaci na komunálních ČOV a ke zvýšení dostupnosti míst, kam je možné akumulované odpadní vody vyvážet. 

Doplněno bylo i sankční ustanovení, kde výše možné sankce plně reflektuje značný profit generovaný při likvidaci odpadů na komunální čistírně odpadních vod oproti likvidaci odpadů na specializovaném zařízení.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony se mění takto:

V části první čl. I se za bod 3 vkládá nový bod, kterým na konci § 8 odst. 3 písm. g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje nové písmeno h), které zní:

„h) k vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor pro aglomerace do 1 000 ekvivalentních obyvatel, pokud roční množství odlehčovaných vod nepřesáhne 6 000 m3.“.

V části první čl. II (přechodná ustanovení) se za bod 7 vkládá nový bod, který zní:

„8. Platnost povolení k vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor pro aglomerace do 1 000 ekvivalentních obyvatel, pokud roční množství odlehčovaných vod nepřesáhne 6 000 m3, která byla vydána podle § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, končí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Řízení o vydání povolení k vypouštění odpadních vod podle věty první zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončená se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zastavují.“.

Odůvodnění:

Předkládaný návrh zavádí výjimku z povinnosti znečišťovatelů mít povolení k vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor na stokové síti a na čistírnách odpadních vod v aglomeracích do 1 000 ekvivalentních obyvatel, jestliže množství odlehčovaných vod z těchto odlehčovacích komor nepřesáhne 6 000 m3 ročně.

V dané kategorii tak dochází ke sjednocení množiny odlehčovacích komor na stokách a před čistírnami odpadních vod, jelikož do režimu výjimky podle písm. h) budou spadat vypouštění zevšech odlehčovacích komor u zdrojů pod 1 000 ekvivalentních obyvatel, pokud zároveň splní limit maximálního ročního množství odlehčovaných vod 6 000 m3. Je předpoklad, že tuto výjimku bude moci využít cca 1 000 aglomerací. Regulaci funkce u těchto i všech ostatních odlehčovacích komor bude obecně řešit novela vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).

V návaznosti na tuto výjimku se navrhuje přechodným ustanovením ukončit platnost již vydaných povolení a zastavit řízení k vydání povolení, která byla před účinností tohoto zákona zahájena a neskončena. Účelem je sjednotit právní režim pro všechny znečišťovatele v dané kategorii.

Foto: pixabay

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
KRC - partner
Nadace partnerství
Partner - SOVAK