„Bohužel je v politice čím dál míň politiků, kteří vědí, že „1+1 = 2“ a neptají se premiéra, kolik si přeje aby to bylo.“ V první části našeho předvolebního seriálu přinášíme odpovědi hnutí Stačilo na otázky jak si představují budoucnost českého průmyslu, energetiky, oběhového a odpadového hospodářství v případě, že jim společnost dá příležitost ji ovlivnit buď z poslaneckých lavic či rovnou ze Strakovy akademie.
Téma transformace českého průmyslu je často v předvolebních debatách upozaděno, či probíráno jen okrajově. Přitom právě průmysl určuje budoucí ekonomickou stabilitu a technologickou konkurenceschopnost země. Pro průmyslovou zemi jako je ta naše se dá vložit mezi sousloví „BUDOUCNOST ZEMĚ“ a BUDOUCNOST PRŮMYSLU“ rovnítko.
Osloveny byly kromě STAČILO i další politické subjekty s ambicí sněmovní či vládní – ANO, SPD, Spolu, Piráti, STAN a další.
Anketní otázky se věnovali sektorům:
- Průmysl a těžký průmysl
- Energetika a obnovitelné zdroje energie
- Recyklační průmysl a zpracování plastových odpadů
- Oběhové a odpadové hospodářství
Jaký smysl vidíte v konverzi obnovitelné elektrické energie na zelený vodík a jaké vidíte uplatnění zeleného vodíku?
Posedlost vodíkem je reakcí na vzestup problému spojených se zelenou dohodou - Green Deal. Ukazuje se, že není problém vyrobit, ale skladovat. To znamená, že se hledají různé nesmyslné ale i smysluplné způsoby, jak nakládat s nadbytkem elektrické energie na určitém místě a určitém čase. Aktuálně se jako nejslibnější, chápejme levné a relativně dostupné, jeví ukládání do tepla a do vodíku. Vodík má svá technická omezení, vyplývající z jeho chemicko-fyzikálních vlastností, ale stále je v popředí zájmu průmyslu hledající způsob přežití v dobách post fosilních. Osobně jsem spíše skeptický i když nezastírám jeho možnosti využití a jistě se najdou obory, kde převáži výhody nad negativy.
Pro dosažení uhlíkové neutrality je nezbytná elektrifikace průmyslu, jaké opatření pokládáte dostatečná pro zabezpečení dostatku obnovitelné/nízkoemisní elektrické energie a jakou předpokládáte spotřebu elektrické energie v horizontu 2030-2040, aby se Česká republika nedeindustrializovala?
Století páry začalo technickou revoluci, rychle se však pochopilo, že to není optimální zdroj energie k přeměně na sílu a začala doba elektrická energie. Ta je nyní krevním oběhem průmyslu a jakékoliv úvahy o úpravách musí zohlednit riziko infarktu anebo nutný bypass. Je ale nutno vycházet z reality a tak základem bude vždy jaderná energetika. Je nízkoemisní a bezpečná! Naštěstí občané ČR mají historicky kvalitní základní vzdělání a ve své většině nenaskakují na vlak ekologického populismu. K vaší otázce, je třeba urychlenou dostavbu Dukovan a rozšíření Temelína to považuji za energetickou životní nutnost a bavíme se o roku 2035, pozdější termíny již budou velmi bolet. Samozřejmě, jak jsem již zmínil, je s ohledem na směřování energetické koncepce EU nutno být připraven a nestrkat hlavu do písku. A to doslovně raději do písku strkat energii ve formě tepla (velice slibná technologie skladování energie) a jako druhou trochu opomíjenou, ale velice efektivní skladovací technologii vidím vodu. Jmenovitě vodní díla s přečerpávací funkcí. Jejich kapacita řiditelnost a dlouhodobost jsou ideálním řešením a Česká republika je svým geografickým profilem a umístěném vodních toků vhodným adeptem k budování těchto vodních děl.
Ač poslední dekádu klesá spotřeba energií v ČR (spotřeba všech zdrojů je cca celkem 280 TWh v rozložení na třetiny pro průmysl, dopravu a domácnosti) je to způsobeno spíše poklesem spotřeby domácností, které se podílejí na celkových číslech okolo 1/3 a poklesem způsobeným v poslední době nekoncepčními zásahy do ekonomického rozvoje spolu s nesmyslnou energetickou politikou, nebo dokonce škodlivou energetickou politikou posledních let. Jakýkoliv výkyv v dodávce některého typu paliva-energie totiž vyvolává ve svém důsledku tlaky na jeho energetickou náhradu, i za cenu vyšších nákladů. To ale neznamená, že rezignujeme na rozvoj jak průmyslu, tak dopravy (desetiletí slibované vysokorychlostní tratě budiž odstrašujícím příkladem). Nelze tudíž oddělit jednotlivé složky energií a soustředit se jen na elektrickou energii, která se podílí na spotřebě cca 58TWh a hledat řešení bránící deindustrializaci pouze v ní. Budu rád, když se splní plán růst HDP na slibovaných 3% v roce 2030 a tak by adekvátně měla růst schopnost využívat-vyrobit energie v ČR minimálně o dvě až ty tři procenta.
Jaké nástroje předpokládáte zavést k podpoře poptávky „zelených produktů“, kdy náklady na jejich výrobu jsou zatím podstatně vyšší než běžné (viz např. Vodík)
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře