Členské státy EU schválily mandát pro české předsednictví k zahájení jednání s Evropským parlamentem a Evropskou komisí, tzv. trialogu. Jeho výsledkem má být nové nařízení, které umožní Evropské unii, aby se účinně a jednotně bránila v situacích, kdy je omezování obchodu či investic využíváno třetími zeměmi s cílem ovlivnit suverénní rozhodování EU nebo jejích členských států.
„Tento nový nástroj bude sloužit jako odrazující prostředek a bude působit proti hospodářskému nátlaku třetích zemí v době rostoucího geopolitického napětí. EU a její členské státy se v posledních letech staly terčem záměrného hospodářského nátlaku vyvíjeného třetími zeměmi prostřednictvím opatření ovlivňujících obchod a investice. Pokud se EU stane cílem hospodářského zastrašování, má právo se na globální scéně lépe bránit,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Návrh nařízení zřizující nástroj proti ekonomickému nátlaku (tzv. „anti-coercion instrument”) byl předložen Evropskou komisí v prosinci 2021. Francouzské předsednictví v první polovině roku předložilo členským státům dva kompromisní návrhy s cílem nalézt společnou pozici pro trialog. České předsednictví na projednávání navázalo a dokázalo najít většinovou shodu v Radě nad zásadními tématy, jakými bylo například zapojení členských států do rozhodovacího procesu či rozsah opatření, která by Unie mohla v reakci na nátlaková opatření potenciálně využít. Mandát byl schválen na jednání velvyslanců 16. listopadu.
Mandát Rady posiluje roli členských států v rozhodovacím procesu, a to jak v první fázi, kdy Rada bude rozhodovat o určení existence hospodářského nátlaku, tak i v druhé fázi rozhodování o uložení případných opatření Unie, kde je dle mandátu Rady zajištěno silnější slovo členských států v rozhodovacích procesech Evropské komise. Unie bude mít k reakci na nátlak k dispozici několik možností protiopatření, např. zavedení omezení obchodu se zbožím v podobě zvýšení cel, nastavení kvót, dovozních nebo vývozních licencí, ve veřejných zakázkách či opatření na přístup přímých zahraničních investic. Primárním cílem nástroje by však měla být deeskalace situace a snaha o zastavení konkrétních nátlakových opatření prostřednictvím dialogu jako prvního kroku. Jakákoli protiopatření přijatá EU by byla použita pouze jako poslední možnost, pokud by neexistoval jiný způsob řešení ekonomického zastrašování. Případná opatření by měla respektovat proporcionalitu vzhledem ke způsobené škodě.
Finální podoba nařízení však bude známá až po vyjednávání s Evropským parlamentem, tzv. trialogu. Evropský parlament svou pozici k nástroji schválil již 19. října, a je tak připraven zahájit diskuse s Radou a Komisí okamžitě. Díky schválení mandátu Rady tak může Česká republika během svého předsednictví vkročit i do další fáze projednávání návrhu nařízení a posunout se blíže k uzavření jednání.
Komentáře