Česká ekonomika nadále dynamicky roste

Hlavním tahounem hospodářského růstu byl tentokrát zahraniční obchod, na nějž příznivě působilo zvýšení exportní výkonnosti. Naopak ke zpomalení růstu domácí poptávky přispěl především pokles tvorby hrubého fixního kapitálu o 4,1 %.

Investice sektoru vládních institucí se proti mimořádné úrovni roku 2015 (enormní nárůst investic v roce 2015 v důsledku konce finanční perspektivy 2007–2013) snížily téměř o čtvrtinu a soukromé investice do fixního kapitálu vykázaly stagnaci (rovněž v důsledku přelomu období finančních perspektiv).

Nejrychleji rostoucí složkou domácí poptávky tak zůstala soukromá spotřeba. Ta odráží dobrou příjmovou situaci domácností v podmínkách téměř zanedbatelné inflace, (průměrně v roce 2016 vzrostly za leden až září ceny meziročně o 0,4 %).

Na trhu práce se ekonomická konjunktura projevila v dynamickém vývoji všech důležitých ukazatelů, zaměstnanost v 1. pololetí meziročně vzrostla o 1,8 %, míra nezaměstnanosti dosáhla 4,1 %. Běžný účet platební bilance zůstal i ve 2. čtvrtletí v mírném přebytku.

Po odeznění jednorázových faktorů by růst reálného HDP měl v roce 2016 zpomalit na 2,4 % a v roce následujícím dosáhnout 2,5 %. Hospodářský růst by tak měl odrážet normální podmínky a možnosti české ekonomiky.

Zatímco v roce 2016 by příspěvky domácí i zahraniční poptávky k ekonomickému růstu měly být zhruba stejné, v roce 2017 již bude hlavním tahounem hospodářského růstu opět domácí poptávka.

S ohledem na vývoj investic ve vládním sektoru by celková tvorba hrubého fixního kapitálu měla v roce 2016 klesnout, v následujícím roce však by však již měla k ekonomickému růstu přispívat kladně. Očekáváme, že korunové ceny ropy v meziročním srovnání vzrostou až v závěru roku 2016.

Průměrná míra inflace by tak mohla dosáhnout 0,5 % v roce 2016 a až v roce následujícím zrychlit na 1,2 %. Míra nezaměstnanosti by se v roce 2017 měla nepatrně snížit na 3,9 %, další pokles nezaměstnanosti však již naráží na strukturální omezení. Běžný účet platební bilance by měl i nadále zůstat v mírném přebytku.

Nastíněný makroekonomický vývoj by mohl být ohrožen zejména riziky ve vnějším prostředí. Jedná se především o důsledky referenda o setrvání Spojeného království v Evropské unii, dalším zpomalením růstu čínské ekonomiky či vysoký podíl nesplácených úvěrů v některých významných evropských bankách. Nepříznivý faktor představují i geopolitická rizika.