Aktuální platná legislativa, podle které by měly být BL vyhotoveny,
je nařízení komise (EU) 830/2015. Jeho hlavní změnou jsou jednak změny
názvů některých pododdílů, ale také vymezení přechodného období, kdy se
mohou objevovat na trhu chemické směsi klasifikované a značené ještě dle
původní směrnice DPD 1999/45/ES (klasifikace, balení a označování
nebezpečných přípravků).
Z bezpečnostních listů (dále jen BL) by měly nejpozději do 31.5.2017 vymizet informace, které se k DPD a DSD klasifikacím vztahují a zároveň by se již na trhu neměly objevit výrobky podle této směrnice zabalené a označené.
BLt je
uspořádán do 16 oddílů. Některé oddíly jsou navzájem propojené a věci v
nich uvedené by si měli odpovídat. Klasifikace dle nařízení CLP
1272/2008 uvedená v pododdílu 2.1 by měla být základem pro ostatní
oddíly tohoto listu. Oddíl 4 zabývající se první pomocí, bude obsahovat
jiné informace pro látky/směsi klasifikované jako vysoce toxické či
žíravé kategorie 1A, než pro látky "pouze" zdraví škodlivé či dráždivé.
Podobně oddíl 5 popisující opatření pro hašení požáru, či oddíl 7 popisující zacházení a skladování bude jiný pro látky hořlavé, výbušné či oxidující, než pro látky, které nesplňují kritéria pro tyto nebezpečné vlastnosti.
Dalšími oddíly, které přímo souvisejí s
klasifikací, jsou oddíly 9, 11 a 12. V oddíle 9 se uvádí hodnoty, podle
kterých se klasifikuje látka nebo směs dle fyzikálně chemických
vlastností. Příkladem jsou hodnoty bodu vzplanutí (klasifikace hořlavých
kapalin), bod varu/tání (určení skupenství), pH (limitní hodnota pro
žíravost pro kůži a vážné poškození očí) apod.
V oddílu 11 se uvádějí hodnoty spojené s akutní toxicitou LD(C)50, pro žíravost/dráždivost pro kůži (průměrné skóre erythémů/edémů), a další data související s nebezpečnými vlastnostmi pro zdraví. Oddíl 12 je o ekotoxikologických vlastnostech. Příkladem jsou hodnoty NOEC pro ryby, korýše či řasy, které odpovídají chronické toxicitě pro vodní prostředí, biokoncentrační faktor, biorozložitelnost apod.
Při revizích BL pro dané firmy se setkáváme s různými typy chyb, které se objevují a tak bychom rádi na typické „nešvary“ upozornili.
Asi nejčastější chybou je celkový nesoulad informací, který je uveden v jednotlivých oddílech. Informace v nich si vzájemně neodpovídají a protiřečí.
Takovým typickým příkladem je rozpor mezi oddílem 2.2 - Prvky označení, kde je uvedena věta P280 "Používejte ochranné rukavice/ochranný oděv/ochranné brýle/obličejový štít." A v oddíle 8 pak informace, že rukavice či ochrana očí není nutná. Dalším častým paradoxem je skupenství dané látky/směsi. V oddíle 9 je uvedena kapalina, ale my se můžeme z ostatních oddílů bezpečnostního listu dozvědět, že musíme zamezit tvorbě prachu, nebo zameteme rozsypanou směs mechanicky či uvedení plného znění P260 "Nevdechujte prach/dým/plyn/mlhu/páry/aerosoly." apod.
Zásadní
je samozřejmě celková klasifikace látky či směsi dle nařízení CLP
1272/2008, která je uvedena v oddíle 2 BL. Jedním z nejčastějších
problémů u směsí je právě výpočet této klasifikace z uvedených složek.
Dodavatelé BL většinou netestují danou směs na její
nebezpečné vlastnosti pro zdraví či vodní prostředí a používají
výpočtové metody dle nařízení CLP.
Důležitou hodnotou pro výpočet je
koncentrace daných složek. Dle nařízení 2015/830 se musí počítat s
maximálně možnou koncentrací dané složky ve směsi. Ovšem výrobci často
počítají s koncentrací, která je skutečná ve směsi, ale do
bezpečnostního listu uvedou rozmezí koncentrací. Tím celková klasifikace
směsi neodpovídá uvedeným hodnotám v BL.
Důvodem tohoto kroku, bývá nejčastěji snaha zachovat recepturu – výrobní tajemství, což je logické, ale informace v jednotlivých oddílech si musí odpovídat a informovat hlavně o možných nebezpečích daného výrobku a následných opatření.
Často chybí u klasifikace jednotlivých složek směsi také specifické koncentrační limity, multiplikační faktor či jiné poznámky spojené s klasifikací (např. vodný roztok je korozivní pro kovy). Tyto informace jsou důležité pro stanovení celkové klasifikace směsi a při jejich absenci si údaje z oddílu 2 a 3 opět neodpovídají.
Registrované
látky, které jsou uvedeny v BL, musí mít uvedeno
registrační číslo a klasifikaci odpovídající této dokumentaci. V BL se pak musí uvést hodnoty, které jsou uvedeny v
registrační dokumentaci.
Typickou chybou je uvedené registrační číslo v BL, ale v oddíle 8 již nejsou uvedeny hodnoty DNEL a PNEC. Hodnoty z registrační dokumentace by se měly také objevit v oddíle 11 a 12 popř. v oddíle 9, jestliže se bude jednat o bezpečnostní list pro látku.
Když
už jsme zmínili registrované látky či složky, tak nesmíme vynechat i
expoziční scénáře, které je nutno mít vypracované a předávat je po směru
dodavatelského řetězce. Bohužel se tak často neděje. Ve scénáři
expozice musí být popsáno použití, pro které je daná látka následně
používána Legislativa nám nenařizuje přesný formát ES jako je tomu u BL,
nicméně existuje seznam deskriptorů podle, kterých lze určit, zda je
v registraci zahrnuto dané použití látky.
Na stránkách Evropské chemické agentury je dostupný software Chesar, který pomáhá uživatelům vypracovat jednak posouzení a zprávu o chemické bezpečnosti, ale i expoziční scénáře.
Rádi bychom také zmínili propojení klasifikace dle nařízení CLP a klasifikace dle dohody ADR a oddílu 14 BL – Informace pro přepravu.
Nařízení CLP (nařízení 1272/2008/ES o klasifikaci,
označování a balení nebezpečných látek a směsí) a dohoda ADR (Evropská
dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí) mají velkou
část nebezpečných vlastností společných. Některé nebezpečné vlastnosti,
které jsou klasifikovány dle nařízení CLP, přímo odpovídají klasifikaci
dle dohody ADR. Příkladem takovéto shody jsou hořlavé kapaliny, jejichž
mezní hodnoty bodu varu a bodu vzplanutí jsou stejné v nařízení CLP jako
v dohodě ADR.
Nařízení CLP má také vlastnosti, které jsou klasifikovány jako nebezpečné, ale nepodléhají klasifikaci dle dohody ADR. Jednou z těchto vlastností je, například dráždivost pro kůži, která nespadá do třídy 8 dle dohody ADR. I dohoda ADR má nebezpečné vlastnosti, které nejsou klasifikovány podle nařízení CLP. Jedná se například o látky radioaktivní nebo látky infekční.
Nařízení CLP rozděluje klasifikace do tří skupin na základě jejich nebezpečných vlastností. První skupinou jsou vlastnosti spojené s fyzikální nebezpečností, jejichž H-věty začínají dvojkou. H-věty, které mají první číslici trojku, jsou klasifikovány jako nebezpečné pro zdraví. Poslední skupinou jsou látky a směsi nebezpečné pro životní prostředí, jejichž H-věty začínají čtyřkou.
Klasifikace dle dohody ADR je rozdělena do tříd nebezpečnosti. Znalost skupenství je důležitá pro určení UN čísla a zvolení správného způsobu přepravy. Plyny patří do třídy 2. Kapaliny a pevné látky se rozdělují do ostatních tříd nebezpečnosti. Některé třídy nebezpečnosti jsou dále rozlišeny obalovými skupinami, kterými je určen stupeň nebezpečnosti dané látky nebo směsi. Většina tříd nebezpečnosti obsahuje samostatné a hromadné položky, z nich je následně vybráno příslušné UN číslo.
Jednou z nejčastějších chyb při sestavování BL
je rozdíl mezi celkovou klasifikací CLP v pododdíle 2.1 a přepravou v
oddíle 14. Častou z příčin je už to, že si neodpovídají informace přímo
z oddílu 11 (12) – Toxikologické (ekologické) informace versus celková
klasifikace. Například hodnoty LD(C) 50 pro akutní toxicitu jsou
uváděny, aniž by korespondovaly s CLP klasifikací pro akutní toxicitu a
její kategorii a tak se mylně pro určení ADR klasifikace bere chybná
hodnota LD(C) 50, která ani neodpovídá rozmezí dané kategorie akutní
toxicity.
Z tohoto důvodu si poté oddíly v BL nemusí odpovídat. Jako příklad uvedu látku klasifikovanou v kategorii 3 pro orální toxicitu a v oddíle 14 zjistíme, že látka nepodléhá předpisům dle dohody ADR, přičemž rozmezí hodnot LD 50 pro tuto kategorii a cestu expozice je stejný jak v CLP, tak v ADR. Můžeme se setkat i s obraceným způsobem, kdy látky dle nařízení CLP je klasifikovaná jako dráždivá pro kůži, ale v oddíle 14 je považovány za látku žíravou třídy 8. Takovýchto nesrovnalostí v BL je spoustu, a není nutné uvádět další příklady.
Mnoho firem věnovalo v posledních letech do tvorby a následné revize bezpečnostních listů velké úsilí a finančních prostředků. Bohužel i tak se objevují chyby. V tomto případě platí pravidlo – lépe více investovat na začátku, zadat samotnou revizi odborníkům nebo se proškolit a později ušetřit na pokutách za zbytečné chyby.
Komentáře