Hned několika opatřeními z oblasti ekologie se v posledních týdnech zabývali brněnští radní. Přistoupili například ke spolupráci s Nadací Partnerství na projektu LIFE TreeCheck. V rámci něho se bude u městských staveb prověřovat, jaká opatření by šlo využít, aby objekt efektivně hospodařil s dešťovou vodou nebo pomáhal snižovat teplotu v okolí.
Odborníci aplikaci zelených opatření vyzkouší u různých oblastí – jak u rekonstrukcí ulic, tak u oprav nebo novostaveb budov. V seznamu konkrétních projektů, ze kterých se nyní budou vybírat ty nejvhodnější, figurují například rekonstrukce cest na Ústředním hřbitově, rekonstrukce ulice Šmahovy, montované skladovací haly v zoo nebo cyklostezka údolím Leskavy.
Lepší hospodaření s dešťovou vodou navrhnou odborníci i pro již existující zástavbu. Studii vypracují pro některé lokality v Bohunicích, Komíně, Novém Lískovci, Kohoutovicích nebo v Brně-severu. Zaměřovat se budou na silnice, chodníky, parkoviště, ale i budovy nebo celé areály (vždy v majetku města). Na vytvoření studie nyní město hledá zhotovitele. U vybraných objektů je pak v plánu opatření realizovat, i v delším časovém horizontu budou poznatky odborníků sloužit jako doporučení pro následné rekonstrukce.
Žížaly a žáci se budou podílet na dalším ekoprojektu. Nezvyklá kombinace „řešitelů“ vznikne tak, že se školy zapojí do vermikompostování. Jde o jednoduché domácí zařízení, při kterém se využívají specifické druhy žížal (především hnojní a kalifornské) k přeměně biologického odpadu na velmi kvalitní hnojivo. Zbytky ovoce a zeleniny, ale i další bioodpad, tak může najít nové využití přímo na místě, kde je vyprodukovaný.
Tím se šetří energie za jeho svoz a další zpracování. Na projektu pracuje město společně s Mendelovou univerzitou a Biskupským gymnáziem Brno. Nejprve zjistí, jaký odpad se ve školách a veřejných institucích produkuje a jak je možné ho využít. Na základě těchto informací vznikne pro kategorii bioodpadu metodika pro vermikompostování.
Co teď a co potom
Rámec různým opatřením dává akční plán pro zlepšování kvality ovzduší. Právě začátkem prázdnin radní schválili plán pro následující tři roky. Obsahuje opatření jako systém slev pro MHD nebo dotaci na šalinkartu, budování odstavných parkovišť nebo cyklotras, které by sloužily pro běžnou dopravu po městě (nikoli primárně k rekreaci), nebo snahu snížit spalování zahradního materiálu a namísto toho více využívat kompostování a štěpkování. Celý plán je dostupný zde.
Cílem Brna je do roku 2030 snížit emise CO2 o 40 % oproti roku 2000. Město na tom pracuje například tím, že mění zastaralé parovody za horkovody nebo že renovuje veřejné budovy jako úřady a školy, aby byly energeticky méně náročné. Zhruba třetinu oxidu uhličitého ale vyprodukují firmy. Desítky se jich už připojily k memorandu, ve kterém se zavazují k pomoci se snížením emisí. Jak? Dočtete se na webu priprav.brno.cz.
Na stejném webu najdete způsoby, jak se sami můžete zapojit. Právě domácnosti zodpovídají za zhruba pětinu emisí CO2. Že ušetříte energie, když pravidelně odmrazíte ledničku a mrazničku, to je známá věc. Existuje ale řada dalších kroků, které lze u sebe doma aplikovat. Odvápnit rychlovarnou konvici, setřít prach ze svítidel nebo vysadit si na balkoně květiny. Podívejte se na www.priprav.brno.cz
, vyberte si úkol z výzvy a pochlubte se na sociálních sítích s hashtagem #pripravbrno, že pomáháte zlepšit brněnské ovzduší.
Foto: pixabay
Komentáře