V článku Účinnost lopatek větrných turbín se zvyšuje jsem slíbil pokračování, ve kterém se zaměřím na plastové vrtule. Mezitím informovala agentura Bloomberg, že vloni byly globálně instalovány nové větrné elektrárny o výkonu 96,3 GW. Největší nárust zaznamenala Čína s 57,8 GW. Největším dodavatelem větrníků se stala americká firma General Electric, která vystřídala dosavadního lídra dánskou Vestas.
Podle agentury Wind Energy bylo v Evropě zprovozněno 14,7 GW větrných elektráren. Celkovým výkonem 220 GW se tak větrné elektrárny podílejí 16 % na výrobě elektřiny, ČR pouze 1 %, v sousedním Rakousku 12 %. Mezinárodní energetická agentura IEA vidí značný potenciál v instalacích v mělkých mořích. Akademie věd ČR zpracovala studii, z níž vyplývá, že ČR by v roce 2040 mohla zvýšit podíl energií z větru na 31 %. Požadavky na čerpání investic na větrné elektrárny z Modernizačního fondu představují téměř zanedbatelný podíl – 2,6 %.
Výrobci větrníků usilují o zvýšení účinnosti elektráren, mj. zvětšováním délek lopatek při optimalizaci jejich hmotnosti. Klíčovou roli hraje aerodynamický design. V roce 2010 byla instalována větrná turbína s délkou lopatky 60 metrů, v roce 2020 to bylo 107 metrů. V tomto úsilí hrají dominantní vliv polymerní kompozitní materiály, kterých se v roce 2019 aplikovalo 1,5 mil. tun a výhled na rok 2025 je vyšší – 1,8 mil. tun.
Epoxidová pryskyřice zůstane klíčovou pryskyřicí, stejně tak skleněná vlákna jako výztužná část, budou dominovat. Takto vyrobená lopatka o délce 100 metrů váží až 50 tun. Použitím dražších uhlíkových výztužných vláken lze docílit snížení hmotnosti až o 30 %. Epoxidové pryskyřice zajišťují vysokou přilnavost a rozměrovou stabilitu, pevnost na úrovni oceli, tepelnou odolnost, odolnost proti vlhkosti, mořské soli a UV záření, optimální životnost díky malé tendenci k tvorbě trhlin.
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře