Pokud se zákazník připojený na hladině nízkého napětí domáhá neplatnosti smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny kvůli absentujícímu ujednání o opatřeních přijímaných při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze, spor bude pravděpodobně rozhodnut v jeho neprospěch.
Energetický zákon požaduje uvádět toto ujednání podle § 50 odst. 2 a tentýž zákon v § 50 odst. 12 stanoví, že smlouva bez některé ze stanovených náležitostí je neplatná. Jenomže opatření ohledně stavu nouze jsou v naprosté většině případů zákazníků na hladině nízkého napětí upravena § 54 energetického zákona a vyhláškou o stavu nouze kogentním způsobem, který naopak neumožňuje odchýlení se smluvním ujednáním od znění těchto právních předpisů.
„V kontextu požadavků, které zákon klade na tento typ smluv, musíme rozlišovat opatření, která se uplatňují přímo ze zákona, tedy bez možnosti sjednání odchylné smluvní úpravy. Jednoduše řečeno – spotřebitel a dodavatel by si v tomto směru stejně nemohli dohodnout jiné podmínky, než stanoví energetický zákon.
Pokud bychom prohlásili smlouvy za neplatné jen kvůli tomu, že toto ve smlouvě chybí, jednali bychom proti liteře zákona. Tudy tedy nevede cesta, jak se odběratel může beztrestně vyvazovat z uzavřených smluv," vysvětluje Vratislav Košťál, radní ERÚ rezortu legislativně-správního, komunikace, vědy a výzkumu.
Výkladové stanovisko se týká zákazníků odebírajících elektřinu ze zařízení distribučních soustav s napětím do 1 kV s hodnotou jističe před elektroměrem 200 A a nižší. V praxi jde o naprostou většinu odběratelů elektřiny, kteří jsou připojeni na hladinu nízkého napětí.
Komentáře