Jednou ze zásadních hrozeb, které prezentují odpůrci akciové společnosti, je neustálé poukazování na to, že větší obce a města budou lépe prosazovat svou vůli v rámci a.s. než malé obce na periferiích regionu či v horských oblastech.
Hlasy velkých nadnárodních odpadářských společností, které slyšíme tyto nepodložené informace říkat, si ale neuvědomují, že právě z této skutečnosti nejvíce těží. Stávající stav je pro jejich činnost velmi výhodný a nepotřebují, aby se obce sdružovaly do větších celků.
Malá obec totiž nemá téměř možnost cokoli s velkou svozovou firmou dojednat. Nemá sílu kontrolovat, jak čestně či nečestně je služba vykonávána, o vyjednávání lepších cenových podmínek ani nemluvě.
Obec se může stát přímým či nepřímým akcionářem
Zájem malých i velkých obcí Olomoucka je společný: Odstranit svůj odpad za co nejlepších ekonomických podmínek v souladu s platnou legislativou, s co pokud možno nejvyšší mírou jeho opětovného využití a za co nejnižšího negativního vlivu na životní prostředí.
Kouzlo akciové společnosti je v tom, že může naopak stavět větší obce a města do slabší pozice. Pokud by obec s počtem kolem 1000 obyvatel vstoupila do akciové společnosti jako přímý akcionář, tak by zcela určitě byla opravdu v té samé pozici, jako je dnes. Tedy bez dostatečné síly k vyjednávání a prosazování svých zájmů.
Pokud se ale stane obec členem jakéhokoli spolku obcí, které spojuje podobný zájem a tento spolek se stane akcionářem, bude situace v rámci akciové společnosti naprosto odlišná. Obec, která bude členem spolku, se stane nepřímým akcionářem - např. prostřednictvím spolku Odpady Olomouckého kraje, z.s.
Téměř nikde na světě si odpady obce neřeší samy
Sdružování obcí za účelem nakládání s odpady je z podstaty a logiky věci velmi výhodné. Nutno dodat, že jsme jednou z velmi mála zemí, kde si obce řeší odpadové hospodářství samy. Stačí se podívat k sousedům do Rakouska, Německa, ale třeba i Polska.
Důležité je, aby se sdružovaly obce s podobnými zájmy. Ať jde třeba o podobnou velikost produkce komunálního odpadu, nebo třeba geografické rozmístění či sdružení obcí v rámci ORP. Spolčením obcí vždy vznikne svazek s větší ekonomickou silou, s větší, a pro svozovou firmu zajímavější, produkcí odpadu a tím i s lepší vyjednávací pozicí.
Svozovka si určitě rozmyslí přehlížet spolek, který vyprodukuje 10 tisíc tun odpadu ročně. Necelých 200 tun roční produkce obce v horách s obtížnou dostupností ale oželí mrknutím oka, nebo si tuto službu nechá pořádně zaplatit. Zkušenosti mnohých, především menších obcí říkají, že skrupulemi velké nadnárodní svozové firmy rozhodně neplýtvají.
Zodpovědnost akciové společnosti
Hlavní činností akciové společnosti bude vybrat službu na koncovou likvidaci a následně kontrolovat kvalitu provádění v průběhu činnosti. V žádném případě se nebude jednat o pořizování majetku, či nákupu technologií a nástrojů na nakládání s komunálními opady.
Zodpovědnost za nakládání se zbytkovým SKO začne ve chvíli, kdy se odpad z obcí dostane na blízké překladiště. Do té doby bude za odpad plně zodpovědná obec, či spolek obcí.
V žádném případě tedy nehrozí nějaký „diktát“ akciové společnosti, jak deklarují odpůrci, jak má vypadat obecní hospodářství v jednotlivých obcích či v obcích spolčených do jakéhokoli svazku či koho si vybere ke svozu odpadu.
Cílem celého projektu připravovaného spolkem Odpady Olomouckého kraje a Olomouckého kraje, realizovaného v případě zájmu obcí, je zajistit využití zbytkového SKO pro své členy, ať už ve stávajícím nebo v budoucnu vybudovaném zařízení formou služby.
Zdroj: komunalniekologie.cz
Komentáře