O nejmodernějších trendech ve využívání obnovitelných zdrojů tepla, plánovaných projektech i výhodách systému centrálního zásobování teplem (CZT) jsme si povídali s Jakubem Tobolou, obchodním ředitelem skupiny Veolia Energie, která v České republice dodává teplo a teplou vodu do 330 tisíc domácností, 1800 zařízení terciární sféry a 300 průmyslových podniků.
Jak se skupině Veolia Energie daří plnit environmentální požadavky?
Veolia Energie se rozhodla české i evropské požadavky nejen splnit, ale i překročit. V rámci České republiky se dnes mluví o konci uhlí do roku 2038, možná o něco dříve. Naše skupina plánuje provoz uhelných zdrojů ukončit do roku 2030 a na většině z nich se nám to podaří ještě podstatně dříve. Jako významná teplárenská firma chceme být v ČR leadrem ekologické transformace teplárenství.
Za posledních 10 let jsme realizovali projekty za téměř 10 miliard korun. Významné investice tak proběhly na většině našich zdrojů. Jako příklad můžeme uvést Ostravu, Karvinou, Frýdek-Místek, kde jsme investovali do ekologizace, odsíření a snižování emisí dusíku.
Jaké další projekty v regionu plánujete?
Jedním z klíčových je ekologizace teplárny v Karviné, kde v následujících dvou letech plánujeme částečnou plynofikaci teplárny a následně, v roce 2026, výstavbu multipalivového kotle na tuhá alternativní paliva.
Nové řešení odpovídá nejmodernějším trendům ve využívání nízkoemisních zdrojů a přinese snížení emisí na Karvinsku. Teplárna Karviná, která se nachází napůl cesty mezi Karvinou a Havířovem, je totiž hlavním zdrojem tepla pro obyvatele obou měst. V Přerově výstavba podobného multipalivového kotle již probíhá.
Ve Frýdku-Místku chceme v horizontu dvou až tří let plně přejít na biomasu a vyrábět teplo bez zbytečných emisí CO2 a dalších škodlivin. Také v tomto případě se bude jednat o vysoce účinnou kogeneraci, tedy společnou výrobu tepla a elektřiny. Technologii navíc doplníme o moderní plynové kotle, které by v případě velmi krutých mrazů posílily výrobu.
S Moravskoslezským krajem spolupracujeme na koncepci bezuhelného regionu do roku 2030, zahrnující také komplexní řešení pro Ostravu. V rámci plánovaných projektů počítáme s částečným financováním z Modernizačního fondu.
Kromě ekologizace zdrojů chceme v regionu využívat také moderní alternativní způsoby výroby energií - například fotovoltaiku, tepelná čerpadla či kogenerační jednotky pro společnou výrobu elektřiny a tepla. Připravujeme i projekty výroby zeleného vodíku.
Veolia Energie je významným dodavatelem tepla. Kdo jsou vaši zákazníci?
Našimi hlavními partnery jsou města a obce. Jedná se například o městské distribuční společnosti Distep ve Frýdku-Místku či Havířovskou teplárenskou společnost v Havířově, které od nás teplo odebírají a rozvádí do domácností. Dalším významným partnerem je společnost Heimstaden, která v regionu spravuje více než 40 tisíc bytů.
Rád bych zdůraznil, že naše ekologizační strategie se velmi dobře doplňuje s vizí našich partnerů o odchodu od fosilních paliv do roku 2030 a snižování uhlíkové stopy. Řada našich partnerů se dnes dívá na to, jakým způsobem a z jakých paliv se vyrábí energie, kterou spotřebovávají.
Státní instituce, města, obce, kraj, ale i soukromé firmy, jakou je právě Heimstaden, si dnes uvědomují svoji společenskou odpovědnosti a chtějí dělat maximum pro ochranu životního prostředí. Veolia je v tomto přístupu dokáže nejen podpořit, ale zajistit plně dodávky nízkoemisní či zelené energie a tepla a klienti tak nemusí investovat do ekologizace z vlastních finančních zdrojů. Jak my, tak naši zákazníci dnes uvažujeme stejně a je pro nás všechny stejně důležité, aby naše aktivita mělo co nejmenší dopad na životní prostředí a zároveň byla dlouhodobě udržitelná.
Bude mít ekologizace vliv na ceny tepla?
Veškeré projekty plánujeme tak, aby současně s ekologizací došlo také k zefektivnění výroby tepla a zachování stávajících rozumných cen tepla. Byť odchod od uhlí znamená obecně pro české teplárenství velké investice, naše budoucí palivová základna bude natolik rozmanitá, že nám umožní dlouhodobě udržovat stabilní ceny tepla. Zákazníci tak nemusí mít obavy ze skokových změn.
Málokdo si to dnes uvědomuje, ale jednou z největších nákladových položek je právě cena CO2, tedy „povolenky“ k vypouštění emisí ze spalování fosilních paliv, které musí velké teplárny draze nakupovat. Proto se zaměřujeme zejména na druhotné a obnovitelné zdroje, které nejsou tímto nákladem zatíženy.
Jaký vliv má centrální zásobování teplem na kvalitu ovzduší v regionu?
Systémy centrálního zásobování teplem významně přispívají ke zlepšení kvality ovzduší. Zdroje tepla jsou totiž ekologizovány a navíc jsou umístěny mimo bytovou zástavbu.
Zhoršení kvality ovzduší v těchto oblastech může ale být způsobené výstavbou domácích plynových kotelen či lokálními topeništi. Zjednodušeně řečeno jeden velký komín, který dokáže vypustit zplodiny nad smogovou pokličku, je lepší než stovky malých domácích kotelen, které vypouští z nízkých komínů emise přímo do bytové zástavby. Škodliviny tak při inverzi zůstávají v dané lokalitě a znečišťují nejbližší okolí.
Je doložené, že jeden rodinný domek s kotlem na pevná paliva vypustí do ovzduší stejné množství prachu jako teplárna při výrobě tepla pro tři sta bytů. I vytápění plynem v rámci obce není ideální např. z pohledu oxidů dusíku. Proto bychom se měli zejména v našem regionu snažit zachovat do budoucna systémy CZT.
Je centrální zásobování teplem českým specifikem?
Tento způsob vytápění je rozšířen nejen v České republice, ale i ve vyspělých západních zemích se srovnatelnými klimatickými podmínkami. Ať už jde o sousední Rakousko či Německo, anebo také Dánsko, Finsko a Francie.
V rámci Evropské unie byl systém centrálního zásobování teplem vyhodnocen jako nejefektivnější a zároveň cenově příznivý a určitě stojí za to, abychom jej v České republice zachovali a nadále rozvíjeli. Pokud by docházelo k zásadním odpojením způsobených výstavbou domácích kotelen, byly by škody bohužel nevratné. Systémy podobném rozsahu lze jen velmi těžce obnovit a jejich nová výstavba je mimořádně obtížná a nákladná.
Komentáře