Podle principů systému cirkulární ekonomiky hledali výzkumníci možnosti dalšího využití vedlejších produktů hutního podniku. „Jedná se o vhodnou kombinaci poměru ocelárenské strusky, metalických odprašků, obrusu ze zpracování kovu a metalurgického granulátu zotryskávání železa. Jejich vhodnými kombinacemi spolu scementem vznikne těžký betonový kompozit, jenž je schopný konkurovat těžkým betonům, vyráběným ztěžkého přírodního kameniva,“ upřesňuje technický ředitel Třineckých železáren Henryk Huczala.
Těžký beton, připravený na bázi vedlejších produktů z hutního podniku lze využít například pro výrobu prvků městského mobiliáře, jako jsou například lavičky, koše, květináče, stínící konstrukce proti ionizujícímu záření v nemocnicích či laboratořích. Ale také pro výrobu obalů pro ukládání radioaktivního odpadu na speciálních uložištích. První prototypy laviček městského mobiliáře firma odlila v ostravské betonárce včera ráno. Až vyzrají, budou nejméně rok testovány ve venkovním prostoru.
Specifikem třineckého těžkého betonu je jeho objemová hmotnost. „Za těžký beton považujeme takový, který má objemovou hmotnost vsuchém stavu větší než 2600 kg/m3. Objemová hmotnost obyčejného betonu na bázi přírodního kameniva se pohybuje vintervalu 2200 – 2400 kg/m3,“ vysvětluje Vojtěch Václavík Katedry environmentálního inženýrství z Hornicko-geologické fakulty VŠB TUO.
Navýšení objemové hmotnosti nad hodnotu 2600 kg/m3 je podle něj možné zajistit použitím těžkého přírodního kameniva, jako je baryt, limonit, hematit, magnetit a další anebo vedlejšími produkty z hutního průmyslu. „Hlavní výhodou Třineckého těžkého betonu je to, že jej umíme připravit vrůzných objemových hmotnostech dle požadavku zákazníka. Jsme schopni připravit těžký beton na bázi vedlejších produktů o objemových hmotnostech 2700, 2900, 3200, 3600 a 3800 kg/m3,“ doplňuje technolog hutě Petr Mlčoch.
Výsledkem několik let trvajícího výzkumu je zapsání užitného vzoru s názvem „Těžká betonová směs“ na Úřadu průmyslového vlastnictví. Původci technického řešení jsou Petr Mlčoch, Vojtěch Václavík a Jiří Šafrata.
Tým provedl také sérii několika měření stínících vlastností sudů pro ukládání radioaktivního odpadu. „Náš vyvinutý těžký beton, který slouží jako výplň těchto sudů, má výrazně lepší stínicí vlastnosti, a to až 1,86krát více vporovnání sobyčejným betonem na bázi přírodního kameniva, který se vsoučasné době používá,“ vypočítává další výhody směsi Petr Mlčoch.
A v čem spočívá celé kouzlo? První výhodou je, že pro výrobu těžkého betonu se využívají vedlejší produkty, dochází tudíž k úsporám přírodních zdrojů těžkého kameniva. Druhá výhoda spočívá ve schopnosti připravit těžký beton v objemové hmotnosti 2600 – 3800 kg/m3. Třetí výhodou je možnost přípravy „čerpatelného těžkého betonu“ o objemové hmotnosti až 3500 kg/m3, který umožní zjednodušit proces zpracování těžkého betonu například při výrobě odlévaných stavebních konstrukcí.
Foto: Lavičky pro městský mobiliář z těžkého betonu. Zdroj: Třinecké železárny
Komentáře