Česká energetika prochází zásadní proměnou. S rostoucími nároky na flexibilitu, bezpečnost a efektivitu soustav se do popředí dostávají témata, která se bezprostředně dotýkají i teplárenského sektoru.
V rozhovoru s předsedou ERÚ Janem Šefránkem jsme se zaměřili na možnosti zapojení tepláren do poskytování podpůrných služeb, efektivitu investic do infrastruktury, budoucnost plynárenských soustav i dopady transformace na koncové ceny. Rozhovor přináší pohled regulátora na klíčové otázky, které budou formovat energetiku v příštích letech.
Již několik let se vedou debaty o tom, zda budou teplárny mít možnost poskytovat nefrekvenční podpůrné služby, což by s velkou pravděpodobností mohlo snížit tlak na potřebné investice, řešilo by to přetoky a mělo pozitivní dopad na snižování cen elektřiny. Jak budou tyto debaty probíhat dál? Co stojí či stálo v cestě dát teplárnám tuto možnost a proč?
Toto téma považuji za velice důležité, jelikož je zřejmé, že v souvislosti s transformací energetiky musí dojít i ke změně provozování soustav. Se změnou přirozeně poroste i poptávka po službách, jako je řízení napětí, jalových výkonů nebo i po službě ostrovního provozu. Lze předpokládat, že s rostoucí potřebou těchto služeb ze strany provozovatelů soustav se bude rozšiřovat také okruh jejich poskytovatelů. V tomto směru učinil ERÚ úpravy příslušné legislativy již v minulosti a aktuálně se vedou intenzivní debaty s účastníky trhu, jak tyto nástroje efektivně využívat a nastavit funkční systém.
Určitě je to i cesta ke snížení investičních nákladů do rozvoje soustav. V tomto ohledu jednoznačně preferujeme tržní nákupy služeb, kde lze díky působení konkurence očekávat nejvyšší efektivitu. Čím více možných poskytovatelů bude na trhu působit, tedy včetně tepláren, tím lépe pro zákazníka, který v důsledku náklady hradí v regulované složce ceny.
Jak se budou posuzovat investice do přenosové soustavy elektřiny? Budou se posuzovat jednotlivé projekty podle efektivity, nebo budou požadavky ČEPS a distributorů plněny jak přijdou? Nevytvoří se tím tlak na regulovanou složku ceny?
Jednotlivé projekty se odvíjejí především od desetiletého plánu rozvoje. Ten nejenže schvaluje ERÚ, ale probíhají k němu také veřejné konzultace, ve kterých jsou vypořádány připomínky všech zainteresovaných stran. Snahou je upřednostnit projekty potřebné z hlediska předpokládaného využití. Od příštího roku bude ERÚ vedle rozvojových plánů přenosové soustavy navíc schvalovat obdobným způsobem i rozvojové plány regionálních distribučních soustav.
Důležitou roli hraje rovněž nová Metodika cenové regulace, kdy pro VI. regulační období (2026-2030) zavádíme tzv. motivační regulaci. Ta, prostřednictvím nastavených cílů, umožňuje efektivnější zacílení investic a regulátorovi dává větší kontrolu nad jejich směřováním.
Co se efektivity investic týče, za velmi důležité považuji nastavení samotných priorit. A to už nehovořím jen o našich kompetencích, ale o strategii státu (např. o Státní energetické koncepci). Chceme-li efektivní energetiku, potřebujeme dlouhodobý, stabilní a zároveň konkrétní plán. A právě v koncepčnosti a provázanosti strategických dokumentů vidím slabá místa, na kterých je třeba pracovat.
Jak se bude postupovat v oblasti distribuce plynu? Bude se řešit efektivita investic?
Samozřejmě. Již jsem zmiňoval motivační regulaci v rámci Metodiky cenové regulace pro VI. regulační období, která cílí také na oblast plynárenství. Hovoříme-li o investicích do plynárenských soustav, do značné míry se týkají právě teplárenství, kde je předpokládáno rostoucí využití plynu jako paliva nahrazujícího uhlí. A na připojení nových velkých odběratelů, resp. na zajištění potřebného objemu dodávek v nových místech, je třeba soustavy přizpůsobit.
Jaký je pohled ERÚ na snahu NET4GAS přesunout náklady na repurposing trubek z plynu na vodík do tarifů pro plynové zákazníky?
Takzvaný účelový poplatek, který by mohl být použit na financování rozvoje přepravní soustavy pro vodík z tarifů pro přepravu zemního plynu, je až posledním možným řešením nejen za ERÚ. Stejně na něj nahlíží i unijní legislativa, která ho umožňuje pouze v případech, kdy nezbývá jiná možnost.
V rámci České republiky je jednoznačnou snahou ERÚ, aby národní legislativa byla nastavena tak, že náklady na přepravu vodíku budou rozloženy v čase a s garancí státu. Tedy aby případné dopady na zákazníky z titulu přípravy na novou technologii byly co nejnižší.
Jak se ERÚ podílelo na vyšetřování „blackoutu“ ze 4. 7. 2025 a vyplývají z něj případně nějaké reálné „lessons learned“?
Zde je potřeba uvést, že primární část vyšetřování výpadku elektřiny ze dne 4. července 2025 probíhá dle platných pravidel a legislativy na úrovni ENTSO-E. V rámci tamního expertního panelu se řeší technické aspekty výpadku, včetně postupu provozovatele přepravní soustavy. O jak detailní vyšetřování se jedná, dokládají již zveřejněné zprávy k podobným událostem v Evropě. Ty nabízejí dobrou představu, jak komplexní za nimi stojí práce, kolik informací bude třeba shromáždit a analyzovat.
Zároveň byla vytvořena pracovní skupina na národní úrovni, pod vedením ERÚ, která se zabývá vyhodnocením v širším kontextu. Pracovní skupina například formulovala i některé z podnětů, kterými se zabývá panel ENTSO-E. Zabýváme se i průběhem události například z hlediska komunikace mezi jednotlivými účastníky a nastavením legislativních pravidel na národní úrovni. Hlavním záměrem této skupiny je adekvátně vyhodnotit takto závažnou událost, poučit se z ní a nalézt opatření, která přispějí k předcházení, případně řešení obdobných událostí v budoucnu.
Jak vidíte vývoj cen energií v příštím roce a v dalších obdobích?
Předpovídat dnes vývoj obchodní složky ceny energie je velmi ošidné. Stále větší vliv má geopolitická situace a regulační zásahy na straně EU. Pokud se nestane nic nepředvídatelného, lze očekávat pokračování trendu mírného poklesu a následné stabilizace cen.
Spolehlivěji můžeme predikovat změny v regulované složce. S novou Metodikou cenové regulace jsme uváděli, že regulované ceny v následujících pěti letech porostou zhruba o inflaci, či do dvou procentních bodů nad ní.
Pokud stát převezme financování POZE, pak celková regulovaná složka ceny elektřiny na rok 2026 podstatně klesne, to zejména pro vyšší napěťové hladiny. Z mého pohledu pak bude důležité udržení tohoto poklesu, aby nedocházelo k výraznému kolísání v dalších letech, jak jsme byli svědky po zásazích státu v době krize.
Musíme počítat s tím, že transformace energetiky má nevyhnutelné dopady. Bude proto důležité hledat nástroje a prostředky pro jejich zmírnění, ať jsou to dotace do soustav, již zmiňované nové nástroje v provozování soustav, nebo například i změna tarifní struktury, jejímž cílem je racionalizace požadavků na soustavy.
Jak vidíte budoucí regulaci teplárenství?
ERÚ již od roku 2022 provádí postupné úpravy pravidel regulace teplárenství, které mají za cíl přizpůsobit pravidla současným podmínkám na měnícím se trhu a dát dodavatelům možnost reagovat na požadavky zákazníků. Zároveň bude podle mého názoru potřebné zahájit širší diskuzi nad podobou regulace teplárenství v energetickém zákoně. Teplárenství čelí stále většímu tlaku konkurenčních možností vytápění a do určité míry se uplatňuje tržní prostředí a regulace postupně hraje menší a menší roli. Tomu musíme přizpůsobit i legislativní rámec.
Komentáře