Během ní se pokládá 450 metrů horkovodu z předizolovaného potrubí z teplárny k areálu ČD Cargo. Druhá etapa naváže v roce 2021 a dovede ho k Dopravnímu podniku města České Budějovice. To umožní na horkovodní síť, která trvale snižuje tepelné ztráty, napojit také zamýšlenou rozvojovou výstavbu v městské části Mladé a v oblasti Zanádražní komunikace.
Současně teplárna ve svém areálu zprovozňuje novou horkovodní výměníkovou stanici s tepelným výkonem až 60 MWt a turbogenerátor TG6, zrekonstruovaný na tzv. odběrovou turbínu. Právě pára z této turbíny bude ohřívat horkou vodu v nové stanici. Tyto investice do horkovodní infrastruktury umožní letos snížit distribuční ztráty meziročně o 20 terajoulů tepla. Díky tomu nebude potřeba spálit 3380 tun uhlí. Tím klesá i množství produkovaných emisí a odpadů.
Turbína TG6 zároveň pomůže zvýšit výrobu silové elektřiny v kogeneračním režimu, protože s dalšími turbínami TG4 a TG5 posílí provozní výkon až o 5,5 MWe při stejné spotřebě páry.
„Rozsáhlý, více než třicetikilometrový horkovodní systém už potřebuje napájet horkou vodou přímo ze zdroje v teplárně. Navýšením objemu kogenerační výroby tepla a elektřiny navíc zlepšíme jeho účinnost. Proto byly obě investice nezbytné,“ uvedl Martin Žahourek z představenstva městské firmy.
Horkovodní síť, která zpravidla nahrazuje už zastaralé parovody, se v Českých Budějovicích od roku 2017 prodloužila o 10 kilometrů. Loni se na ní napojili zákazníci ve čtvrtích Havlíčkova kolonie a Suché Vrbné. Další mají přibýt ve čtvrti Rožnov a v okolí nemocnice, kde se tento způsob distribuce také plánuje.
V minulosti se tak již stalo na sídlištích Vltava, Máj, Šumava či Pražské předměstí. Jen v letech 2015 až 2020 výstavba horkovodů přišla teplárnu na téměř 460 milionů Kč. Část této sumy uhradily evropské fondy prostřednictvím národního programu Podnikání, inovace a konkurenceschopnost.
Jak ale upozorňuje Václav Král, předseda představenstva městské teplárny, vybrané parovody však i nadále zůstanou v provozu. „Zajišťují i stabilní zásobování párou průmyslových podniků k jejich technologickým procesům zejména ve výrobě.
V tom je stále obrovský potenciál třeba pro celoroční využití tepelné energie získávané z komunálních odpadů pomocí moderních a efektivních zařízení, zlepšujících životní prostředí. Takovou možnost decentralizované zdroje, jako třeba lokální kotelny, nemají,“ vysvětluje Václav Král.
Foto: Nová horkovodní výměníková stanice českobudějovické teplárny
Komentáře