SP ČR: Evropská legislativa ztíží existenci spalovacích motorů

| autor: Svaz průmyslu a dopravy ČR0

SP ČR: Evropská legislativa ztíží existenci spalovacích motorů

Evropská komise zveřejnila na konci loňského roku návrh nařízení, jenž má potenciál významným způsobem transformovat evropský automobilový průmysl. Jedním z hlavních ustanovení nařízení, které po svém schválení v rámci evropského legislativního procesu bude v členských státech EU přímo účinné, jsou závazné cíle pro emise oxidu uhličitého. 

Vychází se z toho, že dle aktuálně platné legislativy mají evropští výrobci osobních vozů v r. 2021 dosáhnout cíle 95 g CO2 / km odpovídající průměrné hmotnosti vozu EU. Jinými slovy, pokud daný producent prodává auta, jež jsou těžší než je evropský průměr, má emisní cíl pro CO2 nastaven výše a naopak prodává-li auta lehčí, bude mít cíl přísnější. 

Původní návrh Komise považujeme za ambiciózní

Aktuálně projednávaná legislativa upravuje období po r. 2020 a v ní obsažené cíle pro emise CO2 jsou definovány jako procentuální snížení oproti cíli pro r. 2021. Tak původní návrh Komise stanoví, že cíl pro r. 2025 má být o 15 % nižší než pro rok 2021 a cíl pro r. 2030 o 30 % nižší. To tedy znamená, že v r. 2030 by automobilka prodávající průměrně těžké vozy měla plnit cíl odpovídající zhruba 68 g.

„Zde je zcela zásadní si uvědomit, že spálením jednoho litru nafty či benzinu vznikne množství emisí oxidu uhličitého, jež zhruba odpovídá 25 g CO2/km. Již tento původní návrh tedy automobilky zavazuje k tomu, aby průměrnou spotřebu svých vozů do roku 2030 stlačily pod 3 litry na 100 km,“ upozorňuje Bohuslav Čížek, hlavní ekonom SP ČR.  

„Této hodnoty dnes dosahuje naprosté minimum vozů se spalovacím motorem a těžké, ale stále více populární vozy SUV při současném stavu technologických znalostí této hodnoty při využití pouze spalovacího motoru dosáhnout nemohou,“ dodává Čížek.  

Proto se předpokládá stále masovější nasazování aut s alternativním pohonem, tedy zejména tzv. hybridů, popř. plně elektrifikovaných vozů. Evropská legislativa by dokonce mohla stanovit povinný podíl těchto vozů na celkových prodejích evropských producentů.  

Dle návrhu Parlamentu by měl tento podíl dosahovat 35 % v r. 2030 s tím, že při jeho nedosažení by výrobce byl penalizován přísnějším emisním cílem. Dnes přitom tato kategorie vozů v rámci celkových prodejů aut v ČR nedosahuje ani 1 %.

Požadavky Evropského parlamentu i Rady v mnohém přesahují návrh Komise

Návrh nařízení aktuálně projednaly všechny evropské instituce, které se účastní legislativního procesu. Evropský parlament podpořil cíle snížení emisí CO2 do r. 2025 o 20 % a do r. 2030 o 40 %. Rada EU se vyslovila pro variantu 15 % redukce do r. 2025 a 35 % snížení do r. 2035 pro osobní automobily.  

Na tento návrh Rady nakonec kývla i Česká republika, byť ta do jednání vstupovala s méně ambiciózními představami ohledně snížení emisí. Tlak ambicióznějších členských států (některé z nich požadovaly snížení o 40 % či více) ale nakonec na jednání, jež končila až pozdě v noci, ukázal, že 35% snížení je maximum možného.  

Lze ocenit, že se ČR podařilo do návrhu doplnit posílení revizní klauzule cíle pro rok 2030 v roce 2023 či mechanismus, který by měl motivovat výrobce prodávat více nízkoemisních vozidel ve státech, kde mají nízký podíl (tedy i v ČR).  

Pozice Rady EU společně se stanoviskem Evropského parlamentu představují základní vstupy do jednání tzv. trialogu, kdy se představitelé Komise, Rady a Parlamentu budou domlouvat nad konečnou podobou nařízení. To má samozřejmě výrazně více úskalí, než pouze cíle samotné.  

„Navrhované cíle hodnotíme jako příliš ambiciózní s potenciálem významně ovlivnit celý automobilový průmysl v EU, který bude nucen čistě na základě netržních, legislativních popudů zcela změnit své výrobní portfolio ve prospěch aut na elektrický (či jiný nízkoemisní) pohon,“ komentuje B. Čížek.  

Tato technologická změna má přitom vliv rovněž na další prvky, jako jsou podvozkové platformy, převodovky a další. Stejně tak vyžaduje výraznou změnu v preferencích spotřebitelů, kteří dnes tato auta nepoptávají, primárně kvůli vysokým nákladům na pořízení či nedostatečné dobíjecí infrastruktuře. 

Nesplnění emisních cílů se prodraží

Aby byli výrobci silně motivováni ke splnění stanovených cílů, jsou stanoveny poměrně přísné sankce za jejich neplnění Za každý gram CO2/km, o nějž průměrné emise flotily daného výrobce překročí stanovený závazný cíl, vypočítává se výrobci sankce 95 € za každý prodaný vůz.  

Pokud tedy např. středně velká automobilka ročně prodá milion aut, ale svůj emisní cíl by překročila o 2 gramy, odvedla by do rozpočtu EU 190 mil. €, což odpovídá zhruba 5 miliardám Kč.  

Kromě těchto přímých finančních dopadů s sebou nesplnění cílů nese rovněž negativní publicitu s tím spojenou, protože na plnění energeticko-klimatických cílů se v Evropské unii klade čím dál větší důraz, a to mj. ve světle Pařížské klimatické dohody.  

Ačkoliv diskutované nařízení ještě nemá svoji definitivní podobu, experti se shodují, že evropský automobilový sektor projde v následující dekádě razantními změnami. Na tyto změny se musí připravit rovněž infrastruktura a zákazníci.  

S masivní elektrifikací, která je jedním z logických důsledků nařízení, pak souvisí také otazníky vztahující se k dostupnosti komodit potřebných pro výrobu baterií či jejich recyklace po skončení životního cyklu. Podstatná bude také interakce aut „připojovaných do zásuvky“ se samotnou elektrizační soustavou.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
KRC - partner
Nadace partnerství
Partner - SOVAK