Stavebních odpadů se v Evropě vyprodukuje neuvěřitelné množství - přes 30 %. Asi nejlépe je využít je zpět do staveb. Ale i na úpravu terénu se hodí a nejméně vhodné je využití na skládkách, ale i tam se využívají. Jenže existuje tabulka 10. 1., která říká, co se může ze stavebních odpadů využít a co ne.
Recyklační průmysl stavebních a demoličních odpadů tuto tabulku nemá rád. Nedivím se. Významně zužuje prostor pro jeho využívání. Limity jsou přísné. Existují místa v přírodě, kdy přirozené pozadí obsahuje vyšší limity, než tabulka povoluje.
Využití plastů je rovněž velmi problematické. Alespoň některých. Výrobky z plastů musí mnohdy splňovat protipožární předpisy. A to znamená, že plast musí být obohacen retardéry hoření. Všechny počítače, televize, obecně elektronika vyrobená z plastů z obsahem bromu se po skončení životnosti bude na trhu s recykláty uplatňovat velice obtížně. Jestli vůbec.
No a zemědělec, který chce využívat například kaly z ČOV na hnojení, nemá rovněž na růžích ustláno. Tak by se dalo pokračovat ještě dlouho. Každý dobrý nápad se počítá.
Bohužel mám pocit, že těch, kteří se snaží vymýšlet, zkoumají, studují a ukazují cestu je daleko méně, než těch, kteří mají moc a říkají tudy ne. To je demotivační, ale bohužel taková Evropa dnes je. Ti, kdo tvoří, prohrávají s těmi, co boří. Recyklace holt není žádná legrace.
Komentáře