Reklama

12. 3. 2017  |  Publicistika  |  Autor: Pavel Mohrmann

Sloupek: Když dva dělají totéž, není to totéž

Onehdá jsem hovořil s kolegou, který jal se psát pár řádek o odpadech a o tom, jak to v tomto královském byznysu chodí.

Každý z dotazů, který mi položil, kolegu usvědčoval z toho, že není do problému ponořen, a že s ním mocně kdosi manipuloval. Zkrátka mu kdosi cosi pověděl a celkem logicky "po svém" vysvětlil. Na mnoho oněch dotazů se ani odpovědět nedalo.

Pak jsem si i všiml, že mnohé informace mu byly jasné a pouze mi je doručil větou oznamovací. Je přeci jasné, že když na skládku nebude moci jít odpad který nehoří, budou si za něj spalovny účtovat více, protože budou muset proces dotovat například plynem a tím budou mít vyšší náklady, které zaplatí...hádejte kdo. Občan přeci!

Kolikrát jsme mohli tuto větu slyšet z úst předáka České asociace odpadového hospodářství, nebo odpadového experta ekologického hnutí. Vysvětlit kolegovi z "civilního" média, že je to hodně, ale opravdu hodně jinak, by vyžadovalo jeho minimálně roční velmi aktivní působení v oboru.

%pst%

Takže chudák kolega se stává nástrojem na masáž davu, protože v tomto případě se zneužití netrestá. Demagogie je nástrojem totality a každá změna, každý odklon z celkem dobře vyšlapané a všem zdánlivě vyhovující cesty, je náročná.

Nový zákon, který dosud nebyl schválen je revolucí v pohledu na odpady a drtivá většina revolucí, tedy změn, mají jedno společné. Kdo chtěl a měl tu moc, změnu prostě provedl. Kdo se demokraticky tázal všech ve společnosti, zda by mohl změnu provést, nikdy žádné nedosáhl.

Žijeme ale v demokratické společnosti a proto nezbývá, než změnu představit veřejnosti tak, že ji odsouhlasí. Pokud se to nepovede, naše vina.

© Průmyslová ekologie, s.r o. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372