Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že opatření Ministerstva zemědělství zaměřená na protipovodňovou ochranu a zadržování vody v krajině neplní své cíle. Podle kontrolorů chybí strategické ukazatele, cíle programů byly snižovány a skutečný přínos projektů nelze spolehlivě vyhodnotit. Ministerstvo kritiku odmítá.
Za posledních 27 let způsobily povodně v Česku škody přesahující 260 mld. korun, z toho zhruba 34 mld. Kč na vodohospodářských dílech. Ministerstvo zemědělství na tuto situaci reagovalo tím, že v letech 2020 až 2024 poskytlo více než 7 mld. korun na protipovodňová opatření a zadržování vody v krajině. Téměř 3 miliardy pocházely z Národního plánu obnovy, zbytek z národních dotačních programů.
Právě na účelnost a hospodárnost těchto prostředků se zaměřila kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), která prověřovala ministerstvo a sedm vybraných příjemců dotací. U samotného resortu bylo zkontrolováno 46 projektů v hodnotě 893 mil. Kč. V případě příjemců dotací kontrola zahrnula 35 projektů za 760 mil. korun. Úřad u dotačních programů zaměřených na zlepšení retenční schopnosti krajiny odhalil nedostatky a konstatoval, že zadržování vody v krajině není dostatečné.
Nesplněné cíle a účelové snižování ukazatelů
Ministerstvo zemědělství vymezilo ve své strategii s výhledem do roku 2030 dva hlavní cíle, mezi něž patří zkvalitnění prevence před povodněmi a zmírnění následků sucha v souvislosti s klimatickou změnou. Podle úřadu ale strategie neobsahuje ukazatele, které by umožnily posoudit, zda měla poskytnutá podpora skutečný přínos. Resort pracuje pouze s finančními ukazateli, které nevypovídají o tom, zda investice skutečně vedly ke zvýšení retenční schopnosti krajiny nebo ke zlepšení protipovodňové ochrany.
Kontroloři zároveň upozorňují, že ministerstvo před zahájením projektů nevyhodnocuje, kde je výstavba či rekonstrukce rybníků a malých vodních nádrží skutečně potřeba. Bez takové analýzy nelze posoudit, zda cíle programů odpovídají reálným potřebám území.
Nejzávažnější zjištění se týká 3 z 8 kontrolovaných dotačních programů, u nichž ministerstvo neplnilo plánované cíle v oblasti zadržování vody v krajině. Největší problémy se objevily u programu zaměřeného na drobné vodní toky a malé vodní nádrže. Z patnácti ukazatelů nebylo splněno deset a u sedmi z nich nedosáhlo plnění ani poloviny stanovené hodnoty. Retenční kapacita byla navýšena pouze na necelou polovinu plánovaného objemu a úkol vybudovat nebo opravit opevnění koryt vodních toků byl splněn jen z jedné pětiny.
U dalších dvou programů ministerstvo opakovaně snižovalo cílové hodnoty, aby mohlo vykázat jejich plnění. Původní cíl týkající se retenčního objemu byl splněn pouze z jedné pětiny. Po snížení cíle nicméně resort vykázal plnění přesahující sto procent. „Formálně byl tedy cíl splněn, k výraznému zvýšení retenčních kapacit ale nedošlo. MZe původně stanovilo vysoké cíle v prevenci před povodněmi, ty však v dalších letech snižovalo. Každý odložený či nerealizovaný projekt tak může v budoucnu znamenat značné škody na neochráněném majetku státu a obyvatel,“ uvedl Pavel Hrnčíř, který kontrolu vedl.
Chyby v řízení programů
Kontrola odhalila také chyby v řízení dotačních programů. Ministerstvo nezajistilo jednotné vykazování některých ukazatelů, což vede k rozdílné interpretaci a znemožňuje porovnání výsledků mezi jednotlivými projekty. Úřad upozorňuje, že za těchto podmínek nelze spolehlivě hodnotit účelnost vynaložených prostředků.
Kontroloři dále zjistili, že resort uhradil výdaje na vyhotovení projektové dokumentace staveb, které dosud nebyly realizovány. Tím podle nich vzniká riziko nehospodárného nakládání s veřejnými prostředky, protože bez následné výstavby nemají tyto investice žádný přínos.
I když u příjemců dotací kontrola zjistila, že většina prostředků byla využita účelně a hospodárně, úřad identifikoval sedm projektů, u nichž se objevily nedostatky. Čtyři projekty měly problémy s účelností, například kvůli snížení průtočné kapacity koryta vodního toku nebo zanesení potoka sedimenty v důsledku nedostatečné údržby. U tří projektů byly zjištěny nedostatky v hospodárnosti a u jednoho projektu došlo k porušení právních předpisů a povinností příjemce dotace.
Na projekty chyběly peníze
Ministerstvo zemědělství v reakci uvedlo, že se závěry úřadu nesouhlasí. Resort konstatoval, že v letech 2020 až 2024 realizoval 1 758 projektů, které podle něj prokazatelně přispěly ke zvýšení retenční schopnosti krajiny i k ochraně obyvatel před povodněmi. Pokud se v některých programech nepodařilo naplnit stanovené cíle, bylo to podle ministerstva způsobeno nedostatečnou finanční alokací, nikoli chybně nastavenými pravidly.
MZe zároveň nesouhlasí s tím, jak NKÚ interpretuje výsledky kontroly. Tvrdí, že informace uvedené v tiskové zprávě neodpovídají kontrolnímu protokolu, k němuž resort vznesl řadu námitek a většina z nich byla podle ministerstva uznána jako oprávněná. Za zavádějící považuje i tvrzení, že není zajištěna dostatečná retence vody v krajině. Podle ministerstva žádný strategický dokument takový pojem nedefinuje a kontrolní protokol tuto formulaci neobsahuje.
Resort zdůraznil, že realizované projekty mají konkrétní výsledky. Během povodní v roce 2024 bylo ve funkci 427 protipovodňových opatření, z nichž většina plnila svou ochrannou funkci na sto procent. Podle ministerstva vybudovaná opatření od roku 2000 chrání více než milion obyvatel a v podpoře projektů zaměřených na protipovodňovou ochranu i zadržování vody v krajině bude resort pokračovat.
Komentáře