V dalším díle našeho seriálu se podíváme do útrob skládek. Zjistíme, z čeho jsou skládky vybudovány, a blíže se podíváme na největší skládku v České republice a její monitorovací systém.
Životní cyklus skládky probíhá v rámci několika jednoduchých fází. Skládka se postaví, poté se na ni naváží odpady a ve chvíli, kdy je kapacita skládky vyčerpaná, uzavře se a začne se rekultivovat.
Výstavba několika vrstev
Při výstavbě tělesa skládky je nutné vybudovat několik prvků. Musí být vytvořeno vodohospodářské zabezpečení, dále drenážní, odplyňovací a monitorovací systém (podzemní a průsakové vody). Před tím, než se skládkování zahájí, proběhne první monitorovací kolo, prostřednictvím kterého se zjistí, jak daná lokalita vypadala před vybudováním skládky. Monitoringem se posléze dohlíží na to, zda skládka nezměnila poměry v okolním prostředí.
Řez těsněním dna skládky
Z obrázku je patrné, že skládky nejsou pouhou dírou v zemi. Naopak disponují několika vrstvami těsnění, které brání úniku nežádoucích látek do životního prostředí. Úplně dole na obrázku je patrný základ, na kterém je položeno minerální těsnění. K tomu se nejčastěji využívá jíl 3x20 cm, případně bývá nahrazen bentonitovou rohoží, která má podobné filtrační vlastnosti. Filtračními vlastnostmi je myšlena plastičnost - když dojde k prosevům, jíl je schopen je pojmout. Dále je umístěna polyethylenová fólie, která slouží jako vodní těsnění. Ekologové roli folie často vyzdvihují, důležitější je ale již zmíněný jíl.
V dalších fázích budování skládky je velmi důležité, aby ve skládce nezůstávala voda. Proto je třeba vybudovat drenážní systém, který neustále odvádí vodu pryč ze skládky. Polyethylenová fólie musí být chráněna geotextilií, na níž se pokládá odvodňovací vrstva. Jedná se o drenážní trubky, které otvory absorbují skládkovou vodu. Drenážní trubky jsou pak obsypané plošným drénem. Ten se vyrábí ze štěrku, respektive z kačírku.
Přečtěte si také:
Seriál o skládkách I.: Jaké máme skládky
Po všech vrstvách těsnění se pokládá jemná vrstva odpadu a na ní se pak začne ukládat standardní odpad. Důležité je umístění vybraného odpadu o velikosti cca jeden metr, aby nemohlo dojít k proražení folie. Na obrázku není vyobrazena jedna vrstva – poměrně často se přidává síť z měděných drátků, která slouží ke geologickému měření. Pokládá se pod folii a to z toho důvodu, protože pokud by došlo k jejímu proražení, tak se na centimetr přesně ukáže, kde k proražení došlo.
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře