Role energetiky v českém vodohospodářství

Naprosto klíčovým příjmem státních podniků Povodí jsou v současné době platby za odběr povrchových vod, které tvoří více jak 70 % všech příjmů. Ostatní příjmy jsou tvořeny platbami za vyrobenou elektrickou energii (cca 12 %), příjmy z pronájmu nemovitého majetku atd. Příspěvek od státu činí cca 7 %, a to pouze v případě, kdy podniky Povodí mohou využívat programové financování.

Zeptali jsme se odborníků z praxe, jakou roli hraje v odběru vody průmysl a energetika

Filip Wanner, SOVAK ČR:

Na území České republiky tvořil sektor energetiky tradičně největší podíl na celkovém odběru povrchových vod, v závěsu pak byl průmysl. Odběr povrchových vod pro výrobu vody pitné byl dlouhá léta celkově až třetí nejvýznamnější.

V průběhu 90. let a hlavně v 21. století došlo k výraznému poklesu odběru povrchových vod pro potřeby průmyslu, tak jak se celý sektor průmyslu v ČR postupně transformoval. Pokles odběrů povrchových vod pro potřeby průmyslu byl tak výrazný, že se dostal až pod úroveň odběrů povrchových vod pro výrobu vody pitné, ačkoliv i zde došlo k výraznému poklesu výroby pitné vody (ať už snížením spotřeby koncovými odběrateli, či výrazním snížením ztrát v trubní síti) a tedy i odběru povrchových vod. Nejvyšší snížení spotřeby zaznamenal především potravinářský průmysl.

Například ještě v 80. letech byla spotřeba vody při výrobě piva cca 15 hl vody / hl piva, dnes mluvčí Heinekenu ČR Jana Pikardová hrdě hlásí, že za rok 2015 je to už pouze 3,3 hl / hl (čímž nepřímo potvrzuje zcela zásadní změny technologického postupu při výrobě piva v ČR).

Přechod z průtočného chlazení na technologii uzavřených cyklů v energetice pak může mít z hydrologického hlediska příznivý dopad na oblast vodovodů a kanalizací, jednoduše bude na vybraných odběrných místech k dispozici vyšší objem povrchových vod. Otázkou zůstává, na kolika místech v ČR dochází k přímému střetu požadavků na odběr povrchových vod pro vodárenské a energetické účely.

Zcela určitě ale bude mít toto snížení odběrů povrchových vod výrazný dopad na hospodaření podniků Povodí a při zachování stávajícího modelu financování podniků Povodí se zcela jednoznačně promítne do razantního navýšení poplatků za odběr povrchových vod.

Potřebný objem finančních prostředků nutných pro zajištění činností podniků Povodí bude zachován, jen se bude rozpočítávat na výrazně nižší objem m³. Tato situace rovněž ukazuje, že poplatek za odběr povrchových vod má v dnešní době téměř výhradně fiskální charakter, regulační role poplatku je téměř potlačena.

Pokud pomineme případné negativní projevy sucha, tak dojde při zvýšení celkového dostupného objemu povrchových vod k jejímu zdražení, ačkoliv základní ekonomické zákony hovoří o opaku.

Tato skutečnost rovněž ukazuje, že v současné době hodně diskutovaná novela vodního zákona, která mimo jiné navrhovala zvýšení poplatků za odběr podzemních vod, by se s velkou pravděpodobností minula se svým veřejně deklarovaným cílem, totiž vyrovnat výši poplatků za odběr povrchových a podzemních vod.

Původně navrhované navýšení poplatků za odběr podzemních vod do roku 2022 na 6 Kč za m³ by v té době bylo stejně výrazně nižší, než poplatek za odběr povrchových vod, kdy například na území působnosti podniku Povodí Moravy tento poplatek již dnes činí 6,65 Kč.

Antonín Raizl, EY, s.r.o:

Státní podniky Povodí zpoplatňují odběry povrchové vody skrze platbu k úhradě správy vodních toků a správy povodí zakotvenou v Hlavě X vodního zákona. Cenu za odběr povrchové vody stanovuje správce vodního toku zvlášť podle jejího účelu užití (průtočné chlazení parních turbín, zemědělské závlahy, zatápění umělých prohlubní terénu, ostatní odběry) podle zákona o cenách jako tzv. cenu věcně usměrněnou.

Do věcně usměrňované ceny lze dle Výměru Ministerstva financí promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a daň. Cena odběrů povrchové vody se tak každoročně mění v závislosti na očekávaných nákladech správců vodních toků a odhadech odebraného množství povrchové vody.

Platby za odběry povrchové vody nejsou jediným zdrojem příjmů s.p. Povodí, ale tvoří jejich největší část (69,9 % dle Modré zprávy za rok 2014). V menší míře se na celkových výnosech podílí např. příjmy z výroby elektrické energie (11,5 %), neinvestiční dotace ze státního rozpočtu (6,6 %) a další.

V roce 2014 byla cena za odběry povrchové vody (bez DPH) pro průtočné chlazení stanovena Povodím Labe na částku 0,68 Kč/m³, Povodím Moravy na 1,15 Kč/m³ a Povodím Vltavy na 1,25 Kč/m³. Cena pro tento účel užití je tak v porovnání s cenou za ostatní odběry (průměr všech s.p. Povodí 4,25 Kč/m³ bez DPH dle Modré zprávy za rok 2014) poměrně nízká, ale na druhou stranu jsou odebraná množství povrchové vody pro průtočné chlazení vysoká, a tak generují nezanedbatelné příjmy.

Vzhledem ke konstrukci stanovení ceny za odběr povrchové vody je tak pravděpodobné, že pokud se výrazně sníží nebo dokonce úplně zanikne jeden ze zdrojů příjmů podniků Povodí, měly by být příjmy generovány jiným způsobem nebo by mohlo dojít ke zvýšení jednotkových cen za odběr povrchové vody.

Možností může být i kombinace více opatření tak, aby byly podniky Povodí schopné pokrýt svými příjmy ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a daň.