Průmyslová produkce v lednu meziročně stoupla o 2,8 %. K pozitivním výsledkům nejvíce přispělo odvětví automotive (růst výroby motorových vozidel o 8,4 %, převážně v důsledku nižší srovnávací základny), energetiky či obranného sektoru. Poklesla naopak odvětví strojírenství, počítačů a elektroniky a také výroby nekovových minerálních výrobků.
S otazníkem je také další vývoj po vypuknutí krize v Íránu. Svaz průmyslu zpracoval v této souvislosti rychlý průzkum mezi podniky. Lednový vývoj v průmyslu potvrzuje scénář mírného oživení a pozitivního růstového trendu, který se opírá o postupnou stabilizaci domácí ekonomiky a spotřeby. Navzdory doposud slabší zahraniční poptávce zůstávají očekávání relativně příznivá, a to především díky výhledu silnějšího růstu u našich klíčových obchodních partnerů v EU a v Německu. Příznivé výsledky v lednu táhl zejména obranný sektor a výroba elektrických zařízení těžící mj. z nutnosti rozvoje infrastruktury. Navzdory složitým podmínkám si mírný růst udržují také strojírenství a některá energeticky náročná odvětví.
„Příznivý počátek roku je signálem, že český průmysl má vnitřní sílu k adaptaci, pokud mu k tomu zbude dostatečný prostor. Hlavním rizikem však nadále zůstávají vysoké ceny energií, které v kontextu nynějšího konfliktu v Íránu vnášejí na trhy novou vlnu volatility a nejistoty. Ačkoliv stát podnikl dílčí pozitivní kroky, jako je odpuštění poplatků na podporu obnovitelných zdrojů, je naléhavě nutné řešit další bariéry, aby se dále nerozevíraly nůžky znevýhodňující tuzemské výrobce. Ať už obnovením daňové výjimky pro metalurgické a mineralogické procesy nebo systémově, na EU úrovni, revizí systému emisních povolenek,“ komentuje Milan Klempíř, ekonom-analytik SP ČR.
Dopady konfliktu v Íránu dle rychlého průzkumu mezi firmami
Eskalace krize na Blízkém východě se již podepsala ve skokovém nárůstu cen ropy a zemního plynu na světových trzích. Cena ropy se zvýšila o zhruba 28 %, cena zemního plynu (futures) na amsterodamské burze se zvedla cca o 55 %. Velmi významným faktorem bylo faktické uzavření Hormuzského průlivu jakožto strategického dopravního uzlu, kudy prochází každý den přibližně 20 procent světové spotřeby ropy a 25 procent celosvětového obchodu se zkapalněným zemním plynem. Finální dopady aktuální situace budou záviset na délce a celkovému vyhrocení krize. Déletrvající konflikt by tedy znamenal další ekonomický šok, který zbrzdí výkon českého hospodářství.
Firmy v průzkumu především očekávají zvýšené dopravní náklady či vyšší ceny energie, které – ač nemusí být pro některé respondenty zásadního charakteru – mohou například pro energeticky náročné podniky představovat další překážku jejich podnikání s doprovodnými dopady. V jednotlivých případech se pak mohou objevovat komplikace i v dodávkách materiálu či v zakázkách (u firem obchodujících v daném regionu).
„Nižší tržby a vyšší operativní náklady budou znamenat nižší výdaje do investic, které měly firmy připraveny na tento rok, při opravdu černém scénáři může nastat jejich úplné přesunutí do budoucna. Tedy náš segment se nebude dostatečně rozvíjet – investice jdou zejména do lepšího odbourávání dopadů a snižování energetické náročnosti či zvyšování efektivity provozů,“ komentuje David Pinka z Československé asociace čistících stanic. Zároveň je však z průzkumu patrný vzkaz, že již nelze počítat se stabilním mezinárodním prostředím a obecně příznivou situací pro globální obchod. Tomuto trendu je nutné se přizpůsobit a navázat užší spolupráci.
„Je klíčové dávat dohromady tuzemské firmy v zahraničí formou vlastních průmyslových center. Vidíme to u jiných zemí, že sdružují v exportních destinacích svoje firmy pod jednu střechu, do jednoho areálu. Takto mohou podniky snižovat svoje náklady v době klidného provozu a také si mohou pomáhat v dobách konfliktů. Svět asi bude v dalším období nějakou dobu rozkymácený a my se nemůžeme stáhnout domů. Musíme najít cestu, jak exportně fungovat v novém uspořádání světa,“ doplňuje Libor Musil z LIKO-S Holding, a.s.
Komentáře