Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem VII.: Chýně

| autor: redakce Průmyslové ekologie0

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem VII.: Chýně

Stávající situace

Sledovat statisticky vývoj odpadového hospodářství je velký oříšek, protože Chýně v posledních letech roste opravdu rychlým tempem. Ještě v roce 2005 zde žilo méně než 700 obyvatel.

Nyní zde žije 2 800 trvale hlášených obyvatel a další minimálně tisícovka zde nemá trvalé bydliště. Ale i tito lidé produkují odpad.

Je tedy obtížné porovnávat, jak klesá produkce, když vlastně razantně stoupá, jak se vyvíjí schopnost primárního třídění občanů či jak klesá produkce směsného komunálního odpadu.

Chýně Nová základní škola.png

Nová základní škola

Systém má své dobré základy v minulosti

Systém nakládání s odpady je nový. Vlastně se stále ještě tvoří. Zaveden byl v roce 2016. Velmi dlouho se v obci platilo za vývoz jednotlivých popelnic. Lidé si mohli koupit známku za 40 Kč, tu pověsili na popelnici, což byl signál k jejímu vyvezení.

Popeláři pak známku odevzdali na obecním úřadu, kde se započítávaly do celkové produkce. Takže čím více každá domácnost třídila, tím méně ji stálo vyvezení popelnice na směsný komunál.

Každý tedy zaplatil přesně tolik, kolik vyprodukoval, a tak byl motivován využívat svou nádobu efektivně.

Svoz tříděného odpadu byl do roku 2013 řešen pytlovým sběrem. Jednou týdně nebo jednou za čtrnáct dní se svážely pytle s plastem a balíky papíru od domů. Systém to byl funkční a motivační.

Vše má své pro a proti. Lidé si stěžovali, že pytle se válí po ulicích, občas se nezbedný psík postaral o to, že obsah pytle byl rozprostřen po vsi, a lidé z bytových domů si stěžovali, že nemají kam pytle dávat. Proto byl tento systém tříděného odpadu zrušen a nahradil jej sběr do kontejnerů.

V roce 2015 vznikla potřeba upravit starou obecní vyhlášku o odpadech, která přestala vyhovovat platné legislativě. Hledal se tedy způsob, jak udržet starý systém nakládání s odpady, který by se oblékl do nového hávu a byl udržitelný do budoucnosti, pro obec s šesti či sedmi tisíci obyvateli.

Chýně to vyřešila tak, že s každým producentem odpadu podepsala smlouvu. V této smlouvě je popsán vztah obce s producentem odpadu a je v ní velmi jasně podchyceno, jak s kterými odpady nakládat.

Moderní koncept

Každý producent, který je zapojen podpisem smlouvy v systému, obdrží nálepku s čárovým kódem a je mu také přidělen virtuální účet, na kterém si může „nabít“ kredit za peníze.

Popeláři při svozu načtou kód a vlastníkovi tohoto kódu se pak z účtu odečte kredit za vývoz popelnice.

Uživatel systému pak dostává každý měsíc přehled o zůstatku na kreditním účtu. Kredit lze nabíjet libovolnou částkou buď hotově na úřadě, nebo převodem finančních prostředků na účet.

Obec se ale potýká i s dalším velkým problémem. Tím je opravdu obrovský počet nehlášených obyvatel obce.

V důsledku rychlého růstu a velkého počtu nehlášených obyvatel dochází k tomu, že s rozpočtem na 2 500 obyvatel musí úřad řešit problémy vbrzku pětitisícového města.

Radnice přemýšlela nad tím, jak motivovat občany k tomu, aby se přihlásili k trvalému pobytu a také do systému nakládání s odpady. Byl tedy zaveden příspěvek na odpady pro trvale hlášené obyvatele ve výši 250 Kč ročně.

Toto má dva efekty. Prvním je alespoň symbolická motivace k přihlášení k trvalému pobytu, druhým je fakt, že se tak vytváří progrese při platbě za odpady.

Ten, kdo produkuje málo odpadu, nezaplatí nic nebo téměř nic, kdo produkuje hodně, zaplatí v průměru na jedu popelnici více.

Jde o to, že ten, kdo se rozhodne netřídit a naplní popelnici o 120 litrech třeba každý týden, nechť přispívá do systému podstatně více než ten, kdo důsledně třídí.

Najdou se domácnosti, které jsou schopné vyprodukovat pouze 6 či 7 popelnic směsného komunálního odpadu ročně, a ty pak mají svoz tohoto odpadu zcela zdarma. Vývoz jedné popelnice o objemu 120 l se směsným komunálním odpadem stojí 90 Kč.

Svoz odpadu je zajišťován externí svozovou firmou, která obci účtuje nemalé částky i za svoz surovin, což je důvodem, že i nakládání s vytříděnými komoditami s kladnou ekonomickou hodnotou je ztrátové.

Asi není ideální naučit občany důsledně separovat papír, připravit ho a pak zaplatit firmě, která ho odveze, naúčtuje obci svoz a surovinu pak ještě se ziskem prodá. O změnu takového pořádku se vedení obce bude v co nejkratší době snažit.

S vytříděným kovovým odpadem je to jinak. Ten si obec prodává sama a je příjmovou položkou, byť není ani zdaleka významná.

Bioodpad

Bioodpad sváží stejná odpadářská firma, která sváží i směsný komunální odpad. Občané, kteří chtějí, dostanou hnědou popelnici a jejich bioodpad řeší obec zdarma.

Krom toho mají občané možnost ukládat bioodpad i na sběrné místo, odkud je pak svezen ve větším množství.

Sběrné místo, které se již brzy bude rušit a místo něj bude vybudován plnohodnotný sběrný dvůr, je možné využívat pro ukládání dalších odpadů jako je velkoobjemový odpad, malé množství stavebního odpadu, kovy, sklo, plasty, papír.

Příjmy a výdaje odpadového hospodářství

Kromě příjmů od občanů roste významně i odměna od autorizované společnosti EKO-KOM. S počtem obyvatel narůstá i množství vyseparovaného odpadu, přestože lze říci, že nekopíruje předpokládaný nárůst počtu obyvatel obce.

Od května 2016, kdy obec přešla na nový systém, ale množství vytříděného odpadu vzrostlo. Je to také tím, že lidem, kteří netřídí, byly celkem citelně odpady zdraženy. Dalším, byť minimálním příjmem je prodej kovu.

S přechodem na nový systém začala ale svozová a odpadářská firma fakturovat obci jinak. Do té doby probíhala fakturace podle počtu svezených popelnic, od dubna 2016 fakturuje za svezené tuny.

V roce 2014 vykázala 215 t odpadu, o rok později to bylo 230 t odpadu. Po přechodu na nový systém a změně fakturace vykázala tato firma 350 tun vyprodukovaných občany Chýně. Tento obrovský meziroční nárůst je pozoruhodný.

Výsledkem je ale fakt, že s nárůstem produkce se zvýšily náklady na svoz směsného komunálního odpadu o 15 - 20 %, přičemž podle ekonomické rozvahy nově zavedeného systému měly náklady o 10 % klesnout. Do výdajů lze ještě zařadit malou položku za likvidaci nebezpečných odpadů.

V kostce

Celková produkce odpadů (v tunách)

Období

Množství

Z toho tříděné odpady

2013

401

129

2014

415

142

2015

496

124

2016

673

144

Pozn.: 1) Od 04/2016 přechod na jiné účtování svozu odpadu, místo počtu popelnic za tunu odpadu.

Došlo k razantnímu nárůstu hmotnosti odpadu vykazované svozovou firmou (viz následující tabulka). 2) Obsahuje variabilní množství BRO: 2013 a 2014: 0 t, 2015: 68 t, 2016: 132 t

Produkce směsného komunálního odpadu (v tunách)

2013

233

2014

233

2015

234

2016

351

Pozn.: Od 04/2016 přechod na jiné účtování svozu odpadu, místo počtu popelnic za tunu odpadu. Došlo k razantnímu nárůstu hmotnosti odpadu vykazované svozovou firmou

Produkce tříděného odpadu dle komodit (v tunách)

Období

Papír

Sklo

Plast

Kov

Celkem

2013

47,9

28,8

50,9

1

128,6

2014

64,4

22,3

54,8

0,6

142,1

2015

38,2

27,6

56,6

1,8

124,2

2016

49,1

33,3

56,8

4,7

143,9


Celkové náklady na odpadové hospodářství

Náklady na sběr a svoz KO

Náklady na investice do OH

2013

1 292 949 Kč

x

2014

1 402 183 Kč

x

2015

1 770 617 Kč

792 351 Kč

2016

1 907 755 Kč

x

Pozn.: Do roku 2015 hradili občané svoz bioodpadu přímo svozové firmě, od roku 2016 je svoz bioodpadu jednou za čtrnáct dní pro občany zdarma a hradí jej obec.

Částky od občanů za svoz směsných komunálních odpadů

2013

611 110 Kč

2014

617 550 Kč

2015

649 420 Kč

2016

1 149 476 Kč

Pozn.: V roce 2016 je v platbách občanů zahrnuto „nabití kreditu“. Z této částky na konci roku zůstalo na odpadových účtech 507 542 Kč. Čistá částka vydaná občany je tedy 641 934 Kč.

Odměna od společnosti EKO-KOM

Období

Částka

2013

466 115 Kč

2014

370 088 Kč

2015

381 433 Kč

2016

400 620 Kč

Sběr informací o jednotlivých obcích byl financován Ministerstvem životního prostředí ČR.


Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
KRC - partner
Nadace partnerství
Partner - SOVAK