1/2022

Polemika nad vyhláškou o palivech z odpadů III. část

| autor: Martina Jandusova0

pexels-tom-fisk-3181029.jpg
zdroj: pexels

K polemice nad novou vyhláškou o palivech z odpadů z dílny Ministerstva životního prostředí nám přišla velká řada názorů odpadových expertů. Proto dnes přinášíme již třetí, poslední, část polemiky.

V dnešním díle se zapojil Miroslav Kužvart, ředitel České asociace oběhového hospodářství, Jana Hladová, ekolog ve společnosti United Energy a Petr Břenek, generální ředitel společnosti PGP Terminal.

Miroslav Kužvart, ředitel České asociace oběhového hospodářství

Připravovaná vyhláška ve výsledků jde proti tomu, co v ČAObH dlouhodobě podporujeme: omezení skládkování. Nereflektuje vůbec aktuální situaci na energetickém trhu. Namísto podpory využití odpadů a řešení aktuální energetické krize mimo jiné pomocí odpadů a oběhových řešení vyhláška přináší limity a striktní taxativní výčet kódů odpadů, což ve výsledku povede k dalšímu skládkování.

Přitom je zřejmé, že pokud chceme čím dále více recyklovat a méně skládkovat, poroste množství výmětů. A právě jejich energetické využití dává smysl. V tuhých alternativních palivech mohou být využity daleko lépe a více v souladu s odpadovou hierarchií různé již nerecyklovatelné odpady.

Návrh vyhlášky je brzdou technologického rozvoje. V současné době potřebujeme přesný opak: Podpořit technologie i zájem firem pro energetické využívání odpadů v rámci tuhých alternativních paliv, protože odpady jsou v současnosti jedním z mála energetických paliv, kterým v ČR disponujeme.


Přečtěte si také:

Polemika nad vyhláškou o palivech z odpadů

Polemika nad vyhláškou o palivech z odpadů II. část


Jana Hladová, ekologUnited Energy a. s.

Chápu potřebu řešit určité druhy odpadů, které se nejen změnou legislativy staly problematickými. Jedná se hlavně o výměty ze separačních linek na dotřiďování plastů, různé průmyslové odpady a čeká to též například kaly z čistíren odpadních vod, které se v budoucnu bez patřičné úpravy nebudou smět ukládat na zemědělskou půdu. Logickým krokem je tedy jejich energetické využití, protože je stále smysluplnější než jejich skládkování či vyvážení do třetích zemí, kde se stávají ekologickou zátěží, nebo v nejhorším případě skončí v oceánech.

Proto vyrobit z nich alternativní palivo a nahradit jimi fosilní paliva, a zajistit si tím místní spolehlivý zdroj, je správná cesta. Zde ovšem logika věci končí. Některé podmínky zmiňované v předmětné směrnici jsou nelogické a v rozporu s ideologií nakládání s odpady, kterou zde léta prezentuje MŽP.

Donedávna byl například velký problém spoluspalovat např. čistírenské kaly v multipalivových kotlích, protože jsou to z pohledu orgánů ochrany ovzduší odpady a v tomto režimu se musí spalovat. Dokonce v některých případech byly stanoveny na spoluspalování tohoto materiálu v poměru 1:9 s hnědým uhlím limity jako na spalování odpadu. Najednou je zde materiál, vyrobený z identického, ne-li horšího materiálu (výměty, kaly, průmyslový odpad z automotive = plasty všeho druhu, dokonce pneumatiky!), který má být vyjmutý z režimu odpadů a spalován jako běžné palivo? A to dokonce v zařízeních komunálního charakteru?!

Ač povaha paliv v podobě TAPů, co se týká chemického složení, je téměř identická s palivy z komunálních odpadů, ne-li horší, požadavky na podmínky jeho spalování by vyjmutím z režimu odpadů byly stejné jako u jiných paliv. Riziko, že bude docházet k naprosto nevhodnému energetickému využití tohoto materiálu v zařízeních, jejichž technologie čištění spalin je nedostačující, je velmi vysoké. Je tedy naprosto nezbytné, aby i přesto, že TAPy již nebudou odpadem, ale palivem, se požadavky na emisní výstupy ze zařízení, která je budou energeticky využívat, řídili evropskou legislativou na spalování odpadu.

Petr Břenek, generální ředitel a člen představenstva PGP Terminal, a. s.

Celá problematika této odpadové vyhlášky se prakticky točí kolem jediného tématu, kdy se jedná jen o to, zda nastavení hodnot a limitů v této vyhlášce umožní další reálné pokračování zastaralého myšlenkového pochodu využití vstupního odpadu pro energetické využití (primárně v teplárenství) cestou environmentálně velmi diskutabilní pouhé omezené primární mechanické úpravy, kdy se ze vstupního odpadu definuje výstupní produkt jako tzv. tuhé alternativní palivo (TAP), které bohužel nenabylo cestou po dopravníkovém pásu žádných vylepšených environmentálních ukazatelů, napomáhajících k jeho smysluplnému využití jako kvalitního paliva.

TAP je stále z hlediska environmentálních vlastností stejným původním odpadem jen v jiné vizuální podobě, kdy při jeho energetickém využití vzniká prakticky stejné množství emisí a škodlivin jako u spalování „neupraveného“ vstupního odpadu. Dále je třeba upozornit i na fakt, že to, co z procesu výroby TAP zůstane nevyužito, se bude muset vozit na skládky. Snahy o anaerobní zpracování či využití se např. v Německu ukázaly jako naprosto nevhodné, environmentálně nedostatečné a finančně velmi nákladné.

Limity, hodnoty a podmínky navrhované ze strany ministerstva v této vyhlášce by výrazně omezily výstavbu a provoz takovýchto výše uvedených zařízení. Snaze eliminovat tuto skutečnost a umožnit vyhláškou přijetí nižších, méně „kvalitních“ environmentálních a provozních parametrů by ministerstvo nemělo podlehnout a naopak přísnou definicí podmínek v této vyhlášce vytvořit prostor pro implementaci podstatně vhodnějšího technologického a environmentálně pozitivnějšího způsobu komplexního využití odpadu.

Např. v současnosti připravované projekty na bázi molekulárního termického třídění vstupního odpadu jsou schopny zabezpečit v rámci eliminace závislosti na dovozu komodit pro energetické potřeby našeho hospodářství (teplárenství) alternativní vstupní surovinu ve formě tzv. syntézního plynu, který je environmentální, velmi čistou směsí primárních uhlovodíků (C,H,O), produkujících při svém energetickém využití minimální množství emisních látek a nečistot (snížení až o 80% oproti fosilním palivům a standartně použitému neupravenému komunálnímu odpadu či TAP).

Při tomto termickém třídícím procesu a tvorbě syntézního plynu (např. formou zplyňování vstupního odpadu) je druhým výstupním médiem zpětně materiálově využitelný produkt využitelný ve stavebnictví a pro výrobu izolací (tzv. vitrifikát), takže nedochází k nutnosti uložení žádného nevyužitelného zbytku původního odpadu na skládku, a celý takovýto transformační proces je oproti procesu tvorby TAP prakticky bezodpadový.

Toto je ta správná cesta, jak do budoucnosti zabezpečit alternativu palivové základny pro českou energetiku z domácích zdrojů z celé škály využitelných odpadů a mít přitom na mysli fakt ochrany životního prostředí.

Při polemice nad tímto tématem bychom neměli zapomenout i na okolnost, že připravované projekty na bázi standartního ZEVO budou začleněny do systému EU ETS s nákladovým zatížením potřeby emisních povolenek, což se nutně plně promítne do koncové ceny tepla pro koncové odběratele napojených na CZT, primárně domácností.

Rovněž je velmi diskutabilní předpokládaná nadměrná provozní kapacita ohlášených připravovaných energetických projektů na bázi využití TAP. V reálným podmínkách může dojít k paradoxní situaci, kdy z důvodu lukrativní ceny za takovýto odběr bude vstupní TAP do ZEVO smluvně zajištěn ze zahraničí, a to na úkor primární potřeby řešit domácí odpadovou problematiku prioritním využitím domácích odpadových zdrojů.

Také negativní okolnost, že při spalování TAP v ZEVO vznikají popílek a struska, které nemají zpětné využití a musejí být navíc skládkovány jako nebezpečný odpad, je alarmující, negativní a nesystémová, a to vzhledem k legislativně definovanému ukončení skládkování k roku 2035.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Partner - SOVAK
EAGB
Faircare
Inisoft
Xylem
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
Ekowatt
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
SYBA
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO