Pohled odborníka: Problematika sběru vysloužilých solárních panelů

Fotovoltaické panely jsou stejné jako každý jiný elektrovýrobek a jejich likvidace se řídí dle platné legislativy. Několik odlišností však existuje, což z tohoto výrobku činí specifikum i v oblasti likvidace po ukončení jejich životnosti.

Tato „elektrozařízení“ byla zařazena do rodiny lednic, televizorů či počítačů až relativně nedávno, a vzhledem k jejich atypickým charakteristikám pro ně musela být zavedena speciální podskupina 4b, aby nedocházelo k záměně s jinými velkými EEZ.

Hlavním rozdílem je násobně větší životnost (odhadem minimálně 25-30 let), a tím druhým je nemožnost přenesení „historické zátěže“ z více než 20 tisíc fotovoltaických elektráren [FVE] instalovaných před rokem 2013 na současné dovozce, jako tomu je u ostatních EEZ. Ten druhý problém byl „vyřešen“ na hraně legislativní retroaktivity přenesením povinnosti na provozovatele FVE, kteří museli během pěti let naspořit nemalé částky na budoucí likvidace. Výhodou je, že tyto částky jsou nejen více než dostatečné, ale také adresné.

Zcela jiná situace je u dovozců panelů, kdy je na rozhodnutí kolektivního systému kolik a zda vůbec bude ukládat na likvidaci po desítkách let. Kolektivní systém Retela po řadu let vytvářela rezervy vedené odděleně od provozovatelů FVE i od průběžně financovaných „standardních dovozců a výrobců“. Bohužel není nyní jasné, zda tyto částky budou dostatečné pro naše klienty, a navíc, bohužel, nejsou adresné.

Jelikož při dané životnosti se v současnosti sbírají jen promile panelů z množství uvedených na trh (většinou po nějakých živelných katastrofách), nemohou být tyto dovozy, pochopitelně, počítány do úkolu sběru 65% POM z posledních tří let. Tento „tříletý model“ vlastně tvrdí, že všechna EEZ mají životnost tři roky (což je už nesmysl i pro lednice). Mnohem vhodnější by bylo počítání úkolu dle druhé možnosti dle Směrnice, a to 85% WEEE Generated, kdy se v tzv. Weibullově křivce bere v potaz právě životnost EEZ.

Že si zákonodárce byl do jisté míry vědom odlišností této podskupiny 4b svědčí to, že v §65 odst. 3 zavádí povinnost sběrných míst pro panely až od ledna 2025, a to jen ve větších městech nad 10 000 obyvatel. Pomineme-li pochybnost, že si někdo sám odmontuje panely se střechy a odveze na vzdálený sběrný dvůr jako lednici, pak vzniká problém, kdo tu likvidaci zaplatí? A byl bych nerad, ač u toho už nebudu, aby bylo vše hrazeno z úspor Retely.

Je o mně asi známo, že jsem letitým propagátorem zúčtovacího centra (clearinghouse), přičemž pro uvedený případ panelů se mně tento způsob spolufinancování jeví jako jediný možný. Jelikož panely budou sváženy (ať již z oněch sběrných dvorů nebo od uživatelů) do jedné či dvou zpracovatelských kapacit, budou roční náklady celorepublikově dobře spočítatelné a měly by být rozděleny mezi zainteresované kolektivní systémy v poměru POM v předchozích všech letech.