„Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal – GD) protíná prakticky celé hospodářství EU a dopadá tedy i na vodní hospodářství v ČR. Od roku jejího představení na konci roku 2019 se jejím prostřednictvím do legislativ členských států EU implementují konkrétní opatření a dílčí strategie, není tedy již cesty zpět“ upozornil obchodní a technický ředitel společnosti Veolia ČR, Ondřej Beneš plénum na konferenci Nové metody a postupy při provozování čistíren odpadních vod v Seči.
Jedním z hlavních nástrojů GD je cena uhlíku. Přeneseně je to tak i cena emisních povolenek, nutných pro energetické využívání fosilních paliv. Externí vlivy a spekulace na trhu emisních povolenek i dočasný přechod na zásadně dražší zemní plyn v rámci ekologizace mají ohromný dopad jak na naši ekonomiku, tak i přímo na vodní hospodářství.
„Přímý finanční dopad klimatických nástrojů Green dealu na vodní hospodářství je bohužel negativní. Postupně jsou vydávány části GD balíčku. Např. akční plán nulového znečištění má pro vodní hospodářství ohromný a pozitivní potenciál. Na druhou stranu energetické požadavky sice cílí na zvýšení energetické soběstačnosti, ovšem málokdo si dokáže představit, jak náročný a dlouhodobý proces nás čeká. Jde totiž o investice, které musí být vynaloženy pro to, abychom dokázali transformovat ekonomiku. Čistě investiční zátěž je autory balíčku vyjádřena na úrovni 22 % celého rozpočtu EU a většina těchto zdrojů bude využita pro dosažení klimatických cílů.“ zmínil ve své přednášce Ondřej Beneš.
ESG – co to znamená? Environmentální a sociální odpovědnost
Obor vodního hospodářství patří historicky mezi obory technické. Přesto nemůžeme ignorovat skutečnost, že velcí poskytovatelé služeb ve veřejném zájmu s více jak 500 zaměstnanci spadají od 1.1.2023 pod jasně definovaný scope (rozsah) schválené ESG regulace. Málokdo si ale všiml, že v druhé vlně budou navazovat od roku 2026 reportingová povinnosti pro volně obchodované malé a střední podniky. S cílem sledovat svůj vliv na oblast environmentální (zejména však klimatickou), ale i sociální tak musí společnosti reportovat a následně vyhodnocovat zda je jejich činnost v souladu se směrnicí CSRD.
Na některé společnosti se tato povinnost již vztahuje. Příkladem je světový leader v poskytování vodohospodářských služeb Veolia Environnement. „Jsme velká společnost a povinnost už začala tím, že jsme poprvé letos reportovali environmentální performance a tzv. zelený obrat,“ upozornil Ondřej Beneš a dodal, že obdobná povinnost dopadne i na vybrané společnosti z oboru. Společnosti tak budou muset stanovovat a reportovat dosahování cílů v oblasti environmentální, sociální či korporátních orgánů (např. podíl žen na řízení společností).
Některé nové nástroje, jako je například revidovaná směrnice o pitných vodách, také obsahují požadavky GD. Důkazem může být požadavek revidované směrnice na zvyšování energetické soběstačnosti úpraven vody a distribuce pitné vody. Řešením je jak snížení energ. náročnosti (např. prostřednictvím snížení ztrát vody), tak i samostatná výroba el. a tepelné energie (např. FVE a tepelná čerpadla na vodovodní síti a úpravnách vod), kde Veolia navrhuje celosvětově realizuje řadu takových opatření.
V oblasti ztrát vody upozorni Ondřej Beneš na přípravu samostatné české technické normy v gesci SOVAK ČR, která by měla v létě t.r. upřesnit způsob stanovení a reportingu úniků vody. Dalším příkladem dílčí implementace požadavků GD budiž revize Směrnice o čištění odpadních vod, která zavádí parametr energetické náročnosti čištění odpadních vod.
„Zde bych uvedl jeden paradox. Vzrůstající požadavky na úroveň čištění odpadních vod a nutnost doplnění terciálního čištění vede vždy zákonitě ke zvýšení energetické náročnosti. Jedinou cestou mitigace je paralelní provedení opatření pro samostatnou výrobu elektrické a tepelné energie přímo na čistírnách odpadních vod. I z toho důvodu je zásadní, aby dotační podpora v rámci nového OPŽP směřovala právě do komplexních projektů.“ odhalil Ondřej Beneš.
Skleníkové plyny
Dalším regulačním prvkem GD je cena uhlíku a s ním spojené emise skleníkových plynů, především metanu. Na toto téma se ve vodárenství zatím moc nemluví, protože metan (stejně jako např. oxid dusný) jsou běžným vedlejším produktem čištění odpadních vod. Zatím se pozornost Evropské komise soustřeďuje zejména na energetické sektor, nicméně šetření emisí odhalilo, že významným producentem jsou např. kompostárny i infrastruktura pro čištění odpadních vod.
K vlastní produkci metanu dochází zejména při anaerobní stabilizaci kalu, nicméně zde je metan vítaným produktem, umožňující po využití v kogeneracích či transformací na biometan zásadně zvýšit energetickou soběstačnost. Podmínkou je ale metan jímat a využívat. V současnosti jsou z pohledu Evropské komise ale emise z čistíren odpadních vod minoritní oproti emisím z kompostáren, takže prioritu dostanou v rámci samostatné regulace za cca 5-7 let.
Poplašné zprávy
„V rámci evropského zájmového spolku provozovatelů vodovodů a kanalizací EurEau jsme v loňském roce velmi důkladně připomínkovali strategii Farm to fork, která má zamezit vnosu znečišťujících látek přes vodní a půdní řetězec zpět do lidského organismu,“ upozornil Ondřej Beneš a dodal: „Všechny studie, které budou na toto téma zpracovány, musí být založeny na monitoringu, denních statistikách, musí doložit určitý dopad na zdraví ať už organismů vodních, či organismus lidský.“ Zároveň varoval před poplašnými zprávami a vyzval k nutnosti podobné zprávy ověřovat nejlépe na stránkách Státního zdravotního ústavu.
Jednou z podobných zpráv je například ta o škodlivosti mikroplastů: „Vzpomeňme si na humbuk, který způsobila expertní zpráva p. Pivokonského z Akademie věd ČR. Řada zákazníků nabyla pocit, že se konzumací pitné vody mikroplasty otráví. Ovšem po hlubší analýze ze strany Státního zdravotního ústavu bylo jasně prokázáno, že expozice z pitné vody je zcela marginální oproti množství mikroplatstů, kterým jsme vystaveni v jiné formě. Navíc neexistuje jednotná metodika stanovení ani studie toxicity směsi mikroplastů, které jsou dnes bohužel všude kolem nás.“ usmál se Ondřej Beneš. Upozornil, že mikroplasty mohou být nosičem škodlivých látek, jejichž míru dokáží vodohospodáři regulovat ve svých technologiích.
Léky a nemoci
U léčiv jako takových je důležité vnímat, že Evropská komise chce regulovat významněji vnos léčiv do vody. „SOVAK se účastnil vzniku další české technické normy, která popisuje minimální způsob čištění a vypouštění odpadních vod ze zdravotnických zařízení do veřejné kanalizace. Důvod? Zejména ambulantní a lůžkové části nemocnic jsou skutečným hotspotem produkce mikrobiálního, ale bohužel i antibiotického a dalšího zatížení pro koncové čistírny odpadních vod,“ řekl Ondřej Beneš a upozornil na vhodné nastavení podmínek pro tato zařízení, aby plnily přísné normy a při revizi kanalizačních řadů nenastaly zbytečné problémy.
Dále se obchodní ředitel společnosti Veolia vrátil k nedávnému problému s Covid 19. „Covid tu je, odejde, přijde další vlna infekčního onemocnění a my na to musíme být připravení. Metoda rychlé analýzy PCR byla proto zavedena v naší společnosti Pražské vodovody a kanalizace jak pro pitnou, tak i odpadní vodu. Je to metoda jednoduchá, spolehlivě odhaluje jakýkoliv agens v pitných či odpadních vodách.“
Znečišťovatel platí
Ondřej Beneš se dále pozastavil nad slovem „odpovědnost“, přesněji „environmentální odpovědnost“. Zdůraznil, že za všech okolností platí heslo: znečišťovatel platí. „Myslím si, že tento požadavek bude opravdu velmi výrazně vymáhaný.“
Připomněl ale jednu výjimku. Pokud se jedná o nový zdroj, který se připojuje, nová fabrika, která vypouští nové odpadní vody do povrchového odpadu, je z tohoto požadavku vyjmuta. Zde tento princip, znečistění novým zdrojem se posuzuje jinak. „Nicméně bych rád upozornil, že novela 401 upravuje a popisuje situaci, pokud jde o významné znečištění a dává nové pravomoci jednotlivým orgánům.“
Ekodesign a využívání kalů
Na závěr se Ondřej Beneš dotknul problematiky ekodesignu. „Všechny firmy, které uvádějí na trh své výrobky by měly brát v potaz, co se stane s obalem, či samotným produktem v okamžiku, kdy se nespotřebuje. Nevím, jak v zahraničí, ale české či evropské firmy se ekodesignu musí věnovat.“ Dodal, že společnost Veolia již byla několikrát požádána svými obchodními partnery o stanovisko k uvolňování škodlivin z jejich výroby do vodního prostředí.
Další směrnice, která se reviduje je to o využití kalů v zemědělství. Není pochyb o tom, že využívat kaly je v rámci oběhového hospodářství nutné. Zpřísněním požadavků ale nastanou problémy právě s využitím na na zemědělské půdě. Nad zpřísňováním limitů Ondřej Beneš vznesl pochybnosti. „Nejsem si úplně jistý. Existují členské státy, které říkají, že používání kalů do zemědělství je jediným způsobem, jak dlouhodobě zachovat množství organického uhlíku v zemědělské půdě. A také určité množství fosforu, který je dlouhodobě disponibilní. A za tím si stojím osobně i já,“ uzavřel Ondřej Beneš.
Komentáře