Nejedna studie označuje Filipíny za největšího znečišťovatele oceánů plastovým odpadem na světě a celkově za třetího největšího producenta znečištění plasty na světě hned za Indií a Čínou. Mezi producenty všech odpadůjim patří 3. místo v Jihovýchodní Asii, za Thajskem a Indonésií.
Každý kdo navštívil Filipíny má v živé paměti nádherné moře plné úžasných forem života, prosluněné pláže a exotickou přírodu. Kdo se blíže zajímá o statistiky, snadno zjistí, že Filipíny mají v době odlivu 7641 ostrovů. Příliv jich nechá přibližně stovku zmizet. Tento článek je ale spíše o „nekrásách“ tohoto romantického koutu světa.
V roce 2024 se na Filipínách vyprodukovalo ohromujících 23 mil. tun odpadu, z toho více než 2.7 mil tun odpadních plastů. Odhadem 20% plastového odpadu končí v oceánu, každodenní příliv vyvrhuje část odpadu zpět na pláže a jejich vyčištění od odpadu je nikdy nekončící příběh.
Mikroplasty
Živobytí filipínských rybářů, prosperita lodní dopravy a cestovního ruchu je obzvláště citlivá vůči přítomnost odpadů v moři. Nejen že jde o obrovský viditelný problém, jde ale stále častěji i o neviditelné mirkoplasty, které mají potenciál velmi závažně poškozovat zdraví zvěře, ryb i člověka.
Významný podíl, asi 80% mikroplastů, vzniká rozkladem odpadních plastů v oceánech. V oceánech se části plastů zachytí v planktonu, dále se dostanou do ryb a s nimi do potravního řetězce a následně až do lidského těla. Šíření mikroplastů potravinovým řetězcem do lidského těla začíná vytvářet vážný problém pro zdraví lidí. Přesný mechanismus šíření v lidském těle a zdravotní dopady se stále zkoumají, ovšem již nyní je jisté, že malé částice plastů mohou proniknout stěnou buňky a nastartovat degenerativní procesy. Navíc plasty často obsahují různé přísady, např. stabilizátory nebo retardéry hoření, a další potenciálně toxické chemické látky, které mohou mít další zdravotní dopady.
Podle posledních studií má významný podíl mikroplastů v těle již každý z nás a bohužel neexistuje způsob, jak mikroplasty z těla dostat. Jedinou možností je prevence a předejít jejich vzniku důkladnou recyklací a zabránit plastového odpadu do moře.
Přístup k odpadům je rozdílný
Produkce odpadů na Filipínách má navíc zrychlující se tendenci, což úzce souvisí s prudkým nárůstem populace v poslední době. Filipíny měly v roce 1980 50 mil. obyvatel, v roce 2000 78 mil. obyvatel a v současné chvíli je to již 114 mil obyvatel. Dynamický růst populace se také odráží v chudobě velké části obyvatel a jejich stěhování do měst. Téměř 70 % obyvatel žije ve městech.
Evropa se již delší dobu cíleně zaměřuje na ochranu životního prostředí včetně efektivního využití odpadů. Ve všech pádech se skloňují témata cirkulární ekonomiky, Green Dealu, taxonomie. Jak je dobře vidět na příkladu Filipín, situace v rozvojových zemích je diametrálně odlišná.
„Rozhodli jsme se v rámci klastru WASTen zjistit skutečný stav odpadového hospodářství ve vybraných rozvojových zemích a nabídnout pomoc s jejím řešením včetně moderních inovativních technologií. Vytipovali jsme několik zemí, jejichž situace v produkci odpadů si zaslouží hlubší podporu,“ říká Radek Hořeňovský, předseda klastru Wasten.
Jako nejvhodnější zemi pro realizaci pilotního projektu byly zvoleny Filipíny. Byl připraven koncept projektu Clean Philippines – Solutions to the Waste Pollution, který byl představen velvyslanectví ČR v Manile. „Potěšila nás velice vstřícná reakce ze strany velvyslanectví a jeho podpora při organizaci. V krátké době se nám společnými silami podařilo dát konceptu projektu pevný rámec. Náš projekt také podpořilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které akci zaštítilo video zdravicí, přednášenou tehdejším náměstkem ministra Marianem Piechou,“ objasňuje Radek Hořeňovský.
Ve spolupráci s velvyslanectvím ČR v Manile byly uspořádány kulaté stoly ve 3 největších filipínských městech – Manila, Cebu a Davao, která jsou zároveň centry hlavních regionů Filipín. Z české strany se kulatých stolů zúčastnilo sedm zástupců členských firem klastru WASTen, kteří představili technologie na efektivní využití odpadů a také postupy a zkušenosti s odpadovým hospodářstvím v ČR.
Největší pozornost filipínských účastníků si vysloužily především technologie termického rozkladu odpadů firmy ENRESS a technologie na zpracování plastů a stavebního odpadu na kompozitní materiál Polybet od firmy VIA ALTA. Zájem vyvolala také přednáška o technologiích a metodách měření emisních zátěží a dalších dopadů na životní prostředí.
Kulatých stolů se zúčastnili především filipínští odpadáři, včetně Williama Cuñada, ředitele Úřadu pro environmentální management Ministerstva životního prostředí a přírodních zdrojů Filipín, který českou delegaci pozval i na navazující schůzku ve svém úřadu.
„Celkově jsme měli možnost se potkat a diskutovat s desítkami zainteresovaných subjektů z řad provozovatelů skládek odpadu, firem zabývajících se recyklací i místních samospráv, zejména odborů životního prostředí. V průběhu všech jednání se nám podařilo získat celkem plastický obrázek o situaci v odpadovém hospodářství na Filipínách, jeho současném stavu, možnostech a potřebách,“ odhaluje Radek Hořeňovský.
Rozdíl je mezi venkovem a velkými městy
Většina obyvatel Filipín i političtí představitelé považují situaci v odpadech za vážnou a hledají řešení. Významné rozdíly jsou mezi velkými městy a venkovem. Regionální centra (Manila, Cebu, Davao) mají dobře a efektivně vyřešen sběr a svoz komunálního odpadu. Veškerý odpad končí na skládkách, které jsou umístěné na pozemcích mimo město.
Menší města většinou zatím nemají vybudovaný efektivní systém sběru odpadu. Jako příklad můžeme uvést hlavní město Filipín Manilu, jejíž kompletní aglomerace čítá téměř 14 mil. obyvatel. Veškerý odpad z metropole se sváží na 4 skládky na cizích pozemcích a městská správa za jejich pronájem platí téměř 2 mld. Kč ročně. Odpad není až na výjimky dále zpracováván, není separován ani recyklován. Vedení města začíná hledat cesty jak snížit náklady na skládkování odpadu a zajímá se o nové technologie – separační linky, recyklační technologie i technologie na energetické využití odpadu.
Waste to Energy
Výroba energie je dalším slabým místem hospodářství na Filipínách. Hlavním důvodem je rozložení území Filipín na více než 7500 ostrovech, které znemožňuje vytvoření centrální rozvodné soustavy elektrické energie. Výroba energie je řešena vždy lokálně v místě a její dodávky v některých místech podléhají častým výpadkům. Ostrovy jsou velice hornaté s mnoha vodopády a vodními toky, nicméně zatím se stále nedaří tento vodní potenciál využít k výrobě energie. Nabízí se tedy příležitost pro výrobu energie z odpadů.
Využitím odpadu pro výrobu energie se zabývají probíhající projekty ve městech Tagum a Dagupan, které jsou již v projekční fázi. Quezon City, nacházející se v aglomeraci hlavního města, plánuje v rámci projektu PPP s rozpočtem 5,3 miliard korun vybudovat integrované zařízení pro nakládání s pevným odpadem, schopné zpracovat až 3000 tun odpadu denně. Mezi další subjekty, které mají zájem o vybudování zařízení pro proměnu odpadu na energii, patří provinční vlády Zamboanga, Sibugay a městské vlády v Cebu i Davao.
„Při naší návštěvě jsme zaznamenali také příležitosti na lokální úrovni v rámci menších ostrovů, kde je celý ostrov „elektrifikován“ z agregátu na naftu nebo motorový olej. Přitom na plážích je množství plastů a dalších odpadů, které je možné snadno využít k výrobě energie. Elegantní řešení by umožnilo zbavit se obou stěžejních problémů,“ upozorňuje Radek Hořenovský.
„Návštěva Filipín přinesla poznání, že situace v odpadech na Filipínách není vůbec utěšená a její řešení si vyžádá ještě dlouhou a náročnou cestu a vyvinout značné úsilí. Rozhodli jsme se tedy pokračovat v našich aktivitách a rozvinout spolupráci s místními klíčovými stakeholdery a odpadovými firmami,“ shrnul první návštěvu Filipín Radek Hořeňovský.
Druhá návštěva již byla součástí podnikatelské mise, které se účastnil i tehdejší místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jan Skopeček. Výsledkem řady obchodních jednání bylo navázání spolupráce se společností PhilEcology Corp., která měla jasnou představu a zájem o seznámení s českými technologiemi na využití odpadů.
PhilEcology sváží odpady z části Manily a denně zpracovává 2000t komunálního odpadu. Většinu odpadu sváží lodí na malý ostrov blízko Manily, kde odpad ukládá na skládku. Vedení společnosti se rozhodlo, že je nezbytné zpracovávat odpady na vyšší úrovni a začalo se rozhlížet po moderních technologiích na separaci a následnou recyklaci odpadu, výrobu alternativních paliv a také zpracování nemocničního odpadu. Vzhledem k množství „zeleného“ odpadu se jejich zájem upíral také k bioplynovým stanicím.
Návštěva našich technologií
Pokročilá jednání s vedením společnosti, včetně majitelů, vedla k zájmu Filipínců navštívit Českou republiku a prohlédnout si vybrané technologie v provozu. Byla naplánována týdenní cesta po špičkových technologiích po celé republice včetně odborného výkladu.
„Navštívili jsme řadu zajímavých technologií, mezi jinými separační linku v závodu Sokolovská uhelná, bioplynovou stanici Všebořice, TEDOM či pyrolýzní jednotku v Dobré u Bruntálu. Zavítali jsme také do Polska na moderní technologii separace komunálního odpadu v Bialsko-Bialej.“
České technologie filipínské partnery zaujaly a v dalším období byla zahájena projektová příprava několika záměrů, z nichž nejdále se dostala příprava separační linky na komunální odpad a linky na výrobu RDF pro jednu z největších cementáren na Filipínách.
„Setkání s filipínskými podnikateli v odpadovém hospodářství nás naplnilo pozitivním očekáváním. Ukázalo, že jsou si vědomi současných problémů a chtějí výzvy v odpadech řešit. Objevuje se tak jedinečná příležitost i pro české firmy, aby se zapojily do dodávek moderních technologií na recyklaci odpadů nebo jejich energetické využití,“ uzavírá dosavadní jednání Radek Hořeňovský.
Komentáře