2/2022

O odpad z EPS je mezi recyklačními společnostmi velký zájem

| autor: redakce0

box na sběr 2
zdroj: EPS

Obalové materiály nebo desky určené k izolaci budov. Pěnový polystyren se kvůli svým unikátním vlastnostem využívá napříč odvětvími a přitom je možné jej recyklovat, aniž by došlo ke změně těchto vlastností. V rozhovoru s Pavlem Zemene, předsedou Sdružení EPS ČR, jsme se zaměřili právě na tento materiál se slibným potenciálem pro oběhové hospodářství.

Kolik pěnového polystyrenu (zkráceně EPS) se ročně vyprodukuje ve světě a v Evropě? A jaká jsou čísla u nás?

Začněme krátkou sondou do historie. Největší světová chemická nadnárodní společnost BASF s více než 110 000 zaměstnanci se proslavila před více než 70 lety, když vyvinula a zavedla na trh první obaly z pěnového polystyrenu STYROPOR. Technologie tzv. částicové pěny spočívá v suspenzní polymerizaci styrenu se současnou impregnací až 7 % nadouvadla na bázi pentanu.

Roztříděné perličky se následně u zpracovatele předpění na objemovou hmotnost 12-30 kg/m3 a vylisují na tvarovky nebo bloky, které se rozřežou na izolační desky pro stavebnictví. Autorem patentu byl brněnský rodák Fritz Stastny, pracovník výzkumného oddělení v BASF. Obdobnými způsoby dnes vyrábí surovinu pro EPS ve světě na 100 společností s instalovanými kapacitami přes 8 mil. tun EPS. Přibližně 15 % vyrobeného EPS se aplikuje ve formě tvarovek pro obaly a převážná část je využita na výrobu izolačních desek.

Podle studie MarketsandMarkets se v roce 2018 ve světě spotřebovalo 7,9 mil. tun EPS. Do roku 2023 prognózují průměrný roční nárust spotřeby 4,7 % na celkových 10,0 mil. tun. Motorem růstu budou EPS izolanty s příznivější hodnotou lambdy (šedé typy). Obalové aplikace EPS zaznamenají vyšší než průměrný růst v rozvojových zemích.

V rámci Evropy se ho ročně spotřebuje 1,8 mil. tun. Vůbec největším evropským spotřebitelem je Polsko, na druhém místě figuruje Německo. V České republice bylo v roce 2021 zpracováno rekordních 62 200 tun EPS, což představuje nárůst o 3,3 % proti roku 2020.

Ve kterých oblastech se EPS využívá nejvíc?

V Evropě se 80 % pěnového polystyrenu spotřebuje ve stavebnictví jako tepelný izolant, 15 % jako obal a zbytek v oblastech, jako je ochrana zdraví (cyklistické přílby, dětské autosedačky, plovací vesty), ve wellness, sportu, reklamě, na filmové a divadelní kulisy a modely. Za prvních deset měsíců loňského roku se evropská spotřeba EPS zvýšila o více než 7 %, přičemž obdobný růst zaznamenala i ČR. Specifickou aplikací izolantů je zateplování obvodových plášťů budov formou ETICS (vnější tepelněizolační kompozitní systém).

Z letošní 5. výroční konference asociace EAE (Evropské asociace pro ETICS) konané v Praze vyplývá, že v roce 2020 bylo tímto systémem v Evropě zatepleno 332 milionů metrů čtverečních budov, přičemž střední Evropa se podílí ze 42,8 %. EPS izolace se na této aplikaci podílejí 70 %, izolace z minerální vlny 26 % a zbývající 4 % představují ostatní izolanty, převážně polyuretany a fenolické pěny. Velkou výhodou pěnového polystyrenu je, že má jeden z nejvýhodnějších poměrů ceny a užitných vlastností a nejpříznivější vliv na životní prostředí mezi svými konkurenty.

Pokud se zaměříme na výrobu, likvidaci a případné využití, lze pěnový polystyren ohodnotit jako environmentálně přívětivý či nepřívětivý?

EPS patří mezi nejsnáze recyklovatelným plastům, pokud je dobře vytříděn, a to mechanickými nebo chemickými technologiemi recyklací. Více informací lze nalézt na stánkách www.recyklujemepolystyren.cz. Ve všech dostupných studiích srovnávajících vliv tepelně izolačních materiálů na životní prostředí vychází pěnový polystyren jako jeden z nejlepších. Je to dáno mimo jiné tím, že z 98 procent je tvořen vzduchem.

Kolik odpadů z EPS je produkováno v rámci výroby, stavebnictví a obalového průmyslu?

V Evropě se v roce 2019 vyprodukovalo 507 tis. tun odpadu z EPS. Jeho největšími producenty jsou Německo, Francie a Itálie. V České republice loni vzniklo 7,5 tis. tun odpadu. Zhruba 6 tis. tun pocházelo z obalů a 1,5 tis. tun ze staveb. Odpady z obalů se zpravidla stávají odpadem během 1–2 let.

U stavebního pěnového polystyrenu je situace zcela jiná. Kromě cca 3 % odpadu, který vzniká během instalace tepelně izolačních desek jako tzv. odřezky zůstávají izolační desky ve stavbě v průměru 50 a více let a teprve poté se stanou odpadem. Jelikož se EPS skládá z 98 % ze vzduchu a ze 2 % z polymeru, lze ho velmi dobře recyklovat. Recyklační potenciál ovšem není naplněn, protože loni v tuzemsku k recyklaci doputovalo pouze 40 % odpadního EPS. Sdružení EPS ČR chce aktuální situaci zlepšit, a proto se dobrovolně zavázalo, že se do roku 2025 pokusí v tuzemsku dosáhnout vyšší než 50% míry recyklace.

Jak se odpady z EPS třídí? A jakým způsobem se financuje nakládání s tímto odpadem?

Pojďme si nejprve odpady z EPS rozdělit na jednotlivé typy. Jak již bylo uvedeno jsou to především obalové a stavební. Obalové se vyznačují tím, že neobsahují žádný retardér hoření a dále se dělí na spotřebitelské, živnostenské a velkoobchodní a průmyslové. Spotřebitelské mohou občané odvézt do nejbližšího sběrného dvora nebo je vhodit do žlutého kontejneru. Ideální však je oddělený sběr buďto ve sběrném dvoře nebo na sídlištích. V současné době se daří recyklovat jen asi 30 % těchto odpadů. Snahou Sdružení EPS ČR je zvýšit míru recyklaci této skupiny prostřednictvím užší spolupráce s městy a dotřiďovacími linkami a maximálně omezit skládkování.

Bez názvu

Schéma toku odpadního EPS z domácností

O živnostenské a velkoobchodní se starají odpadářské společnosti a kolem 80 % jich končí v recyklaci. Kategorie průmyslových EPS odpadů je z hlediska recyklace jednou z nežádanějších pro svou velkou čistotu a stejnoměrnou kvalitu.

Tato skupina odpadů je odebírána přímo recyklačními společnostmi a v zásadě 100 % recyklována.

Během zateplování vzniká na stavbě odpad z pěnového polystyrenu, tzv. odřezky. O tento odpad, který při stavbě vznikne, se musí postarat jeho původce (např. stavební firma).

Odřezky je třeba sbírat odděleně v co nejčistší formě a následně předat k recyklaci. Tohoto odpadu u nás ročně vzniká 1000 až 1200 tun, a vzniká prakticky okamžitě při realizaci zateplení.

eps
Nádoba na separovaný sběr EPS

V případě dekonstrukce (demontáže zateplovacího systému) nebo demolice (zbourání celé stavby) je nejprve třeba zpracovat projekt, který popisuje způsob nakládání s jednotlivými stavebními odpady. Jejich součástí je i odpad ve formě použitých EPS desek. Ten je třeba oddělit od ostatních součástí stavby (lepidlo, kotvící prvky, krycí vrstva včetně výztužné síťoviny apod.), zkompaktovat a takto připravený odpad lze následně zpracovat energeticky nebo recyklovat novou technologií PolyStyreneLoop. Tento druh stavebního odpadu se stává odpadem zpravidla po 50 až 100 letech. Množství tohoto odpadu je v současnosti cca 70 tun za rok, ale do budoucna ho bude přibývat.

eps2

Možnosti sběru obalového odpadního EPS

Co se týká financování je sběr a třídění obalového odpadního EPS finančně podporováno v rámci systému EKO-KOM. O vytříděný a předupravený EPS odpad je mezi recyklačními společnostmi velký zájem. Obecně se dá říci, že za čistý zkompaktovaný odpad se platí nejvíce. Čím více znečištěný, tím nižší je cena. Recyklovat se dá téměř všechen odpadní pěnový polystyren, pokud je při třídění separován od ostatních druhů odpadu.

eps3

Možnosti sběru stavebního odpadového EPS

Bližší informace o cenách zle nalézt na letácích pro sběrné dvory a dotřiďovací linky na www.recyklujemepolystyren.cz.


Pavel Zemene - Sdružení EPS ČR

Ing. Pavel Zemene, Ph.D., předseda Sdružení pěnového polystyrenu v ČR

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Partner - SOVAK
EAGB
Faircare
Inisoft
Xylem
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
Ekowatt
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
SYBA
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO
Grexenergia