Energetická bezpečnost je jednou z vrcholových strategických priorit stále platné Státní energetické koncepce (SEK) z roku 2015. Další priority koncepce jsou udržitelnost a konkurenceschopnost.
Energetická bezpečnost dodávek je měřena několika parametry. Za nejdůležitější parametry jsou považovány: dovozní závislost, soběstačnost v dodávkách elektřiny a výkonová přiměřenost.
Dovozní závislost je definována jako podíl čistého dovozu primárních energetických zdrojů k celkovým primárním energetických zdrojům. Z hlediska čistého dovozu do ČR je nejvýznamnějším energetickým produktem ropa a ropné produkty (55 %) a zemní plyn (40 %). Na obrázku vidíme, že dovozní závislost EU (modrá křivka), Německa (červená křivka) a zejména ČR (zelená křivka) od roku 1990 s malými výkyvy neustále roste. V ČR v roce 2020 dosáhla energetická dovozní závislost 39 %, což je stále výrazně pod průměrem EU (60 %). Některým státům, např. Finsko, Švédsko nebo Estonsko se zásadním způsobem podařilo svoji energetickou závislost snížit.
V období let 2000-2020 se dovozní závislost EU mírně zvýšila o asi 5 p.b. Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu ČR v roce 2020 konstatoval, že s velmi vysokou pravděpodobností bude docházet k postupnému zvyšování dovozní závislosti v důsledku snížení využití domácího hnědého a černého uhlí a souvisejícího zvýšení dovážených energetických komodit. Cílem SEK je dlouhodobé udržení výše dovozní energetické závislosti ČR nepřesahující 65 % do roku 2030 a 70 % do roku 2040.
Soběstačnost v dodávkách elektřiny je stanovena jako podíl hrubé výroby elektřiny a hrubé domácí spotřeby elektřiny. Cílem dle SEK je zajištění soběstačnosti trvale na úrovni nejméně 90 %. Této hodnoty ČR dlouhodobě dosahuje. Výkonovou přiměřenost lze definovat jako schopnost energetické soustavy vyrovnávat spotřebu a výrobu elektrické energie a schopnosti reagovat výkonové změny. Propočty hodnocení zdrojové přiměřenosti do roku 2040 (MAF CZ) od společnosti ČEPS z února 2022 ukazují, že ČR bude při vysokém rozvoji obnovitelných zdrojů a akumulace a zachování výkonové přiměřenosti již od roku 2025 spoléhat na dovoz elektřiny zejména z Francie a severní Evropy, které předpokládají přebytek elektřiny.
V případě masivního rozvoje vodíkových technologií lze očekávat, že tyto přebytky elektřiny budou využívány pro výrobu vodíku. Dodržování parametru soběstačnosti v dodávkách elektřiny je tak pro ČR nejisté.
Domácí produkce ropy představuje do 2 % celkové spotřeby ČR. Nejvýznamnějším dovozcem ropy a ropných produktů do ČR s asi 30% podílem je Ruská federace. Tento podíl má mírně klesající trend (v roce 2010 činil 40 %). Podíl plynu z Ruské federace v celé EU je velmi podobný ČR. Zásoby ropy v ČR pro případ přerušení dodávek jsou vysoké a překračují 90 dní.
Plynárenská soustava ČR je robustní, propojená se soustavami v Německu, Slovensku a Polsku a disponuje velkými kapacitami zásobníků plynu. Pouze necelá 2 % plynu na českém trhu pochází z domácí těžby, zbytek spotřeby pokrývá dovoz ze zahraničí z Ruské federace. Fyzicky tedy do ČR proudí z 98 % ruský plyn. Jak ukazuje obrázek, závislost ČR je na ruském plynu v porovnání s EU, kde podíl plynu z Ruské federace činí asi 40 %, vysoká. Stejně závislé na ruském plynu je např. i Slovensko, Maďarsko nebo Lotyšsko.
Do ČR proudí plyn plynovody Jamal (přes Bělorusko, Polsko a Německo) a Nordstream 1 (přes Německo). Výpadek plynovodu Bratrství, který vede přes Ukrajinu, se tak ČR přímo nedotkne. Poškození plynovodu probíhající válkou samozřejmě nelze vyloučit, ale u Nordstream 1, který je veden po dně Baltského moře, je to velmi nepravděpodobné. Přesto riziko přerušení dodávky plynu existuje a je třeba se na tuto možnost připravit.
Na začátku měsíce března byly podzemní zásobníky plynu na území ČR plné z 28% a v nich uskladněno 10 TWh plynu, což odpovídá zhruba spotřebě v ČR za celý měsíc, pokud by dodávky zemního plynu do ČR byly přerušeny. Spotřeba plynu v dubnu a v květnu se pohybuje mezi 5-6 TWh, proto by zásoby plynu v těchto měsících vystačily na 1-2 měsíce. Dlouho trvající omezení nebo přerušení dodávky plynu by se neobešlo bez omezení spotřeby. V takovém případě jsou postupy pro omezení spotřeby stanoveny ve vyhlášce č. 344/2012 Sb. Při stavu nouze lze omezit nebo přerušit sjednanou přepravu, distribuci a dodávku plynu všem zákazníkům.
Regulace spotřeby plynu se provádí vyhlašováním odběrových stupňů, kterých je 10 a vztahují se vždy k určitým, definovaným skupinám zákazníků. Vyhlašování odběrových stupňů provádí provozovatel přepravní soustavy. Prvních pět odběrových stupňů dodávky plynu omezuje, šestý až desátý odběrový stupeň dodávku plynu omezuje a přerušuje, v závislosti na skupině zákazníků. Například při vyhlášení odběrového stupně 6 je zastaven odběr pro zákazníky se spotřebou nad 52500 MWh/rok, dále je snížena denní spotřeba o 70 % odběratelům (mimo kritickou infrastrukturu) se spotřebou nad 4200 MWh/rok a o 20 % snížen odběr pro zákazníky nad 630 MWh.
Obecně platí, čím vyšší odběrový stupeň, tím větší omezení či přerušení pro více skupin zákazníků. Ani nejvyšší stupeň 10 však neomezuje dodávky plynu pro zákazníky se spotřebou do 630 MWh a domácností. Nad 10 stupněm je pak už jen havarijní stupeň, který přerušuje dodávky plynu pro všechny zákazníky.
Nedostatek plynu lze částečně nahradit dovozem zkapalněného zemního plynu (LNG) do EU. Je otázkou, jestli by se podařilo do ČR, jako vnitrozemského státu bez přístupu k terminálu, LNG dopravit, protože kapacita pobřežních terminálů např. v Belgii, Holandsku, Řecku, Španělsku a Chorvatsku není dostatečná pro zabezpečení celé spotřeby EU a spíše by pokryla spotřebu pouze těchto přímořských států. Snížení dovozní závislosti pomůže podpora rozvoje obnovitelných a nízkouhlíkových plynů. V krátkodobém horizontu se však nebude týkat o významné objemy.
Z hlediska zajištění energetické bezpečnosti ČR a umožnění rychlé transformace energetiky i průmyslu je zásadní výstavba nových jaderných bloků jak předpokládá SEK, rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zajištění notifikace provozních podpor a zajištění investičních podpor z národních a evropských finančních zdrojů jako je Modernizační fond a Národní plán obnovy. V této věci Svaz průmyslu a dopravy ČR vyzval vládu a Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby provedlo konkrétní kroky pro úspěšnou transformaci a vytvořilo předpoklady pro zajištění energetické bezpečnosti ČR s ohledem na nová rizika energetické transformace. Otázka to není jednoduchá, je třeba se jí vážně zabývat. Úkolem vlády je zajistit bezpečné zásobování energií zákazníky v ČR za přijatelné ceny.
Komentáře