Nikdo v Evropě nám nenařídil zavést nové limity v kalech. Je to naše iniciativa

| autor: Pavel Mohrmann0

Nikdo v Evropě nám nenařídil zavést nové limity v kalech. Je to naše iniciativa

Přesto změny v jejich nakládání od konce roku 2019 představují pro obce a města problém, který je často velmi obtížně řešitelný.

Kdybychom vzali veškeré vyprodukované množství kalů z komunálních čistíren v ČR a vysušili je, tak je například elektrárna Chvaletice spálí během několika dnů,“ říká Ondřej Beneš, člen představenstva SOVAK ČR. Z tohoto pohledu se může zdát problém jako malý.

Malý ale i velký problém

Starostky a starostové měst a obcí ovšem musí již nyní řešit u svých ČOV, jak reagovat na změnu legislativních podmínek nakládání se vznikajícími kaly po roce 2019, kdy se významně komplikuje stávající nejvyužívanější způsob likvidace do zemědělství a to přímo či v podobě kompostů opět do zemědělství či pro jiné účely. Velikost problému roste s velikostí ČOV.

Na území ČR je 162 komunálních čistíren s kapacitou pro více jak 10 tis. obyvatel, produkujících již nezanedbatelné množství kalu, který je nutné řešit centrálně. Je nutné zmínit i to, že právě tyto větší ČOV zpracovávají kapalné kaly z dalších tisíců menších ČOV, které nemají kalové hospodářství a jejich kaly se tak na velké ČOV sváží a zpracovávají společně.

Prioritní cestou likvidace čistírenských kalů v ČR je doposud i z ekonomických důvodů zemědělství. Používají se přímo či prostřednictvím kompostů jako hnojiva a jsou tak využívány zejména z důvodů vysokého obsahu nutrientů. Kaly jsou využívány přímo či v upravené podobě i pro rekultivace a část kalů se využívá na skládkách pro technické zabezpečení skládky (TZS) respektive jako příprava pro TZS.

Budoucnost je pravděpodobně v termice

Kaly jsou nutričně velmi zajímavé - obsahují fosfor, dusík a často více jak 50 % organickou, uhlíkatou část, která je velmi dobře využitelná. Přesto je trendem budoucnosti termické využití kalů. Buď přímé spalování v mokré podobě, rozšířené například v Německu, nebo lépe po předúpravě, tedy vysušení. V tomto případě se kal mimo přímé spálení dá využívat např. i v technologiích pyrolýzy či zplyňování.

Bohužel zde vyvstává tlak ze strany různých orgánů na omezování využití kalů v zemědělství. Od roku 2020 zpřísněná legislativa zásadně komplikuje přímou aplikaci do zemědělské půdy a již od konce roku 2017 přestala kal přijímat i řada kompostáren, pro které případné využívání kalu do kompostu automaticky znamená aplikaci zásadně zpřísněných limitů.

Podmínkou pro jakékoliv další využití kalů je proto mimo garance minimálního obsahu kovů a dalších chemických složek i parametrizace mikrobiologická. Nákladově nejefektivnější hygienizace kalů vápněním ovšem znamená ohromné emise amoniaku a také to, že vzniká kal, který není z pohledu pH a dostupnosti organických složek pro zemědělce zajímavé využívat.

Co tedy zbývá?

Zůstává tak ve hře poslední a v tuto chvíli nejlepší technologie úpravy – sušení. Tento proces zajistí plnou hygienizaci a zabrání vzhledem k tomu, že v granulích je minimální obsah vody, i sekundárnímu mikrobiologickému růstu, který je běžný i u kalů termofilně stabilizovaných či pasterovaných. Provozně i investičně nejlépe vycházejí pásové nízkoteplotní sušárny, které mají naprosto minimální emise, jako je například po světě rozšířená technologie BIOCON, která má po světě řadu referencí.

Zpřísněné legislativní požadavky na úpravu kalů se tedy netýkají pouze producentů, ale i zemědělců, kteří se musí řídit programem na využití kalů. Změny jsou rovněž v ohlašování produkce kalů do ISPOP a i kontrolní činnosti ČIŽP jsou novou legislativou změněny.

Všechny tyto legislativní úpravy a celkem velmi zásadní zpřísnění podmínek nakládání s čistírenskými kaly nejsou práce EU. Je to naše národní iniciativa. „Je nutné si uvědomit, že Evropská unie nevydala pro členské státy žádný nový závazný předpis (nařízení či směrnici), kde by vyžadovala aplikaci nových limitů, které jsme si nastavili od roku 2020.“ uvádí Ondřej Beneš a dodává:  Zavedení přísnějších limitů je důkaz toho, že jdeme s proudem a přijímáme princip předběžné opatrnosti, na který mimo nás slyší též Německo či Rakousko. Ovšem u každého nového limitu je nutné předem zvažovat, zda jsme na to ekonomicky připraveni.“

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
KRC - partner
Nadace partnerství
Partner - SOVAK