Takového názoru je alespoň Pavlína Kulhánková, ředitelka odboru průmyslové ekologie na Ministerstvu průmyslu a obchodu, která vystoupila na 5. ročníku konference Recykluji! Neskládkuji! Pohovořila o recyklaci stavebních a demoličních odpadů a úloze ministerstva v této oblasti.
„Nejprve se zastavím u zajištění dostatku surovin pro Evropu. Myslím si, že ač jde o součást vzletné politiky, nejde o nic jiného než o to, abychom se k surovinám chovali udržitelně, cenili si jich a nechovali se k nim macešsky,“ říká na úvod Pavlína Kulhánková.
Na Ministerstvo průmyslu a obchodu se zajištění surovinové dostatečnosti odráží v surovinové politice ČR. Její součástí je i Politika druhotných surovin. „Jsme přesvědčeni, že si druhotné suroviny zaslouží speciální část politiky, protože nejsou důležité pouze primární zdroje, ale čím dál více i druhotné suroviny, které připravují recyklační společnosti,“ podotýká ředitelka odboru průmyslové ekologie.
Vývoj těžby v globálním měřítku
V roce 2020 se v České republice vytěžilo zhruba 64 mil. tun stavebních surovin a tato hodnota je poměrně konstantní, takže nekolísá, nezvyšuje se a ani nesnižuje. V případě podílu stavebních surovin v celkové těžbě surovin je situace už jiná, jelikož se jejich podíl zvyšuje. V roce 2017 dosahovaly stavební suroviny podílu 52%, v roce 2020 už šlo o 57%. Zvyšující se podíl souvisí se snižováním těžby uhlí.
Česká republika má 223 těžebních kamenolomů a 156 pískoven, přičemž vysoké procento kamenolomů i pískoven je omezeno limitovanou životností zhruba 5 až 10 let. „Znamená to pro nás, že se musíme zaobírat tím, jakým způsobem naplníme naše potřeby ve stavebnictví. Možností jsou recykláty, protože kapacity primárních zdrojů se nerozšiřují,“ říká Pavlína Kulhánková. Ložiska stavebních materiálů sice Česko teoreticky má, přesto je otevření nového ložiska velmi komplikované, a po dlouhou dobu nebyl žádný nový kamenolom otevřen.
Velké stavby přitom vyžadují značné množství primárních surovin. „Například na stavbu 1 km jednokolejové tratě koridoru potřebujete 7 až 8 tis. tun drceného kameniva,“ uvádí ředitelka na MPO. Kromě toho se každým rokem zvyšuje množství stavebních a demoličních odpadů (SDO), které v roce 2020 dosáhlo asi 22, 5 mil. tun z celkových zhruba 38 mil. tun odpadů vyprodukovaných v České republice. „Evropské číslo je nižší, protože země používají různé způsoby výpočtu SDO, ale také zpracovávají více demoličních materiálů přímo v rámci stavby, takže se vůbec nedostanou do režimu odpadů,“ doplňuje Kulhánková.
Odpad/neodpad
Ministerstvo průmyslu a obchodu nově vydává vyjádření o ukončení režimu odpadu, čili v situaci, kdy odpad přestává být odpadem. „Když si kupříkladu zařízení na zpracování odpadů žádá o povolení provozu krajský úřad, v případě, že se jedná o odpad, který nemá předpisy platné přímo v EU, případně jiné předpisy, v nichž by byly stanoveny parametry pro materiál pro budoucí výrobek, pak se k této záležitosti vyjadřuje MPO,“ vysvětluje ředitelka odboru průmyslové ekologie.
Obecně se pravidla pro uvádění výrobků na trh pro stavební výrobky vyrobené z odpadu týkají celého spektra přechodu odpadu na výrobek v oblasti stavebnictví. Vyhláška č. 273/2021 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady ve svém § 83 definuje podrobněji podmínky pro stavební recykláty. Tato úprava výrazným způsobem usnadnila získání povolení provozu pro recyklace SDO, protože právě pro tyto případy není zapotřebí vyjádření ministerstva. „Jedná se o přechodné ustanovení platné pouze na určité období, než ministerstvo průmyslu a obchodu připraví speciální vyhlášku pro SDO, na níž pracujeme,“ dodává Pavlína Kulhánková.
Na ministerstvu zaznamenali, že firmy v rámci recyklace SDO dosahují různé kvality, a výstupy jsou technicky a kvalitativně u různých výrobců ošetřeny jinak. „Setkali jsme se s různými typy řešení jednotlivých recyklačních firem a byli bychom rádi, aby byla kvalita výrobků vycházejících z recyklačních linek co nejvyšší. Jedním z našich cílů je, že zvýšíme důvěryhodnost recyklátů a přesvědčíme stavební odvětví o tom, že se jedná o materiály kvalitní, které dokážou splnit všechny požadované hodnoty dle stavebních předpisů a norem, a mají ve stavebnictví své místo,“ říká Kulhánková.
Vždy se najdou nějaké peníze
Na ministerstvu se nově rozebíhají Operační programy pro období 2021 – 2027. Přibližně 2,5 miliardy korun je určeno na specifický cíl SC 5.2 Podpora přechodu k oběhovému hospodářství účinně využívající zdroje. „Budeme rádi za projekty, které zvyšují přidanou hodnotu výrobků z recyklátu a směřují k udržitelnému využívání materiálů, tzn. zvětšují podíl recyklátů ve stavebních výrobcích,“ uvádí Pavlína Kulhánková a dodává: „Podle mých informací například u obalových směsí, existuje možnost použití technologie, kdy lze přidat více asfaltového recyklátu do finální směsi.“
V nejbližších dnech by měla být vyhlášena výzva v rámci Národního plánu obnovy, která už nyní umožní velkým i malým a středním podnikům žádat o prostředky do oblasti cirkulární ekonomiky a celková alokace je stanovena na 1 mld. Kč s výší podpory až do 40% uznatelných nákladů, maximálně však ve výši 20 mil. Kč. Bude zacílena na cirkulární řešení v podnicích, které jsou zaměřeny na snížení množství odpadů, zvýšení podílu druhotné suroviny ve výrobcích, včetně recyklátů SDO, snížení objemu obalů, čili budoucího odpadu a další projekty, které podnikatelské subjekty mohou realizovat pro zvýšení své cirkularity a udržitelného nakládání se zdroji.
Jedním z hlavních ukazatelů v rámci cirkularity na evropské úrovni je tzv. circular material use rate. „S potěšením mohu konstatovat, že podprůměrná hodnota, které Česko dosahovalo před 6 – 8 lety, trvale stoupá a naše výkonnost v oblasti cirkularity neustále roste. Je to zásluha našich recyklačních, ale i stavebních firem a firem ze všech dalších oborů, které stále více kladou důraz na recyklaci materiálů a využívání druhotných surovin,“ říká ředitelka.
Je to dražší, ale má to smysl
Novinkou v zeleném veřejném zadávání je novela zákona o zadávání veřejných zakázek, která ukládá povinnost environmentálně odpovědného zadávání a inovací. Pakliže zadavatel k tomuto nepřistoupí, musí minimálně odůvodnit, proč tak neučinil. Příkladem z oblasti veřejné správy je Cirkulární Praha 2030, která je strategií hlavního města pro přechod na cirkulární ekonomiku. „Jsem si jistá, že i další kraje a regiony půjdou touto cestou,“ podotýká Kulhánková.
Praha si vyhodnotila, že jednou z důležitých částí přechodu snížení spotřeby primárních surovin, bude zefektivnění materiálových toků ve stavebnictví. V hlavním městě se aktivně staví, proto jsou správným krokem řízené demolice a dekonstrukce, které pomohou snížit množství stavebního odpadu a realizovat demoliční postupy.
„Není jiné cesty, než řízeně třídit materiály při dekonstrukcích a demolicích tak, aby mohly být co nejdříve zrecyklovány,“ říká Pavlína Kulhánková a dodává: „Neustále slyším argumenty, že je to dražší. Ano zatím je, ale setrvale roste rovněž cena primárních surovin a také jejich dostupnost. Z materiálového hlediska je to však efektivnější a výhodnější, protože můžete dostat kvalitní recyklát pro mnohem širší využití s vyššími kvalitativními parametry.“
Komentáře