Ani obnovitelné zdroje však nemají zcela zanedbatelný vliv na životní prostředí. Poslední analýza vědců z Harvardovy univerzity ukazuje, že pokud by Spojené státy chtěly pokrýt svou spotřebu elektřiny větrnými elektrárnami, jejich masivní využívání by vedlo k změnám proudění vzduchu a nárůstu průměrné teploty v kontinentální části země.
Každý velký energetický zdroj má své výhody i nevýhody, včetně dopadů na životní prostředí ať už na globální, či lokální úrovni. V současné době je hlavním energetickým trendem budování fotovoltaických a větrných elektráren, a tudíž ani v případě těchto zdrojů by jejich potenciální dopady neměly být přehlíženy, i když mohou být ve srovnání s jinými druhy zdrojů výrazně nižší.
Podle poslední analýzy vědců z americké Harvardovy univerzity by si přechod USA k výrobě elektřiny čistě v solárních či větrných elektrárnách vyžádal až 20násobek původně uvažované plochy pro výstavbu těchto elektráren, zároveň v případě masivního využívání větrných elektráren by průměrná teplota v kontinentální části země v důsledku změn proudění vzduchu stoupla o čtvrť stupně Celsia.
„Vítr poráží uhlí ve všech environmentálních aspektech, ale to neznamená, že jeho dopady jsou zanedbatelné. Musíme se rychle odklonit od fosilních paliv, abychom zastavili uhlíkové emise. Přitom se ale musíme rozhodovat mezi různými nízko-uhlíkovými technologiemi, přičemž všechny mají nějaké sociální a environmentální dopady,“říká David Keith z Harvardovy univerzity.
Autoři studie Lee Miller a David Keith pro posouzení potenciálního dopadu masivního využívání větrných a solárních elektráren stanovili jako výchozí bod klimatický model pro Spojené státy v letech 2012 až 2014. Následně model upravili o vliv větrných elektráren na atmosféru.
Pokud by tyto zdroje pokrývaly třetinu rozlohy kontinentální části Spojených států, tak aby pokryly současnou poptávku po elektřině v USA, způsobily by nárůst tamní průměrné teploty o 0,24 °C.
Snížení emisí by vyvážilo nárůst teploty až za 100 let
Vědci již ve svém předešlém výzkumu dospěli k závěrům, že dřívější odhady potenciálu výroby elektrické energie ve větrných elektrárnách byly nadhodnoceny, jelikož nebraly v potaz vliv vzájemné interakce mezi větrnými elektrárnami a atmosférou.
V současné době jsou větrné elektrárny budovány převážně tak, aby se ovlivňovaly co nejméně, nicméně s předpokladem dalšího rozvoje větrné energetiky budou tyto interakce podle vědců nevyhnutelné.
„Větrné turbíny vyrábějí elektřinu, ale také mění pohyb atmosféry. Tyto účinky mění distribuci tepla a vlhkosti v atmosféře, což má dopady na klima. Pokusili jsme se namodelovat tyto účinky v měřítku celého kontinentu,“ uvedl vedoucí studie Lee Miller.
Podle autorů studie byly některé odhady energetické hustoty, tedy poměru potenciální výroby větrných elektráren vůči jejich rozloze, nadhodnoceny až 100násobně, jelikož nebraly v úvahu vliv větrných turbín na proudění vzduchu. V případě menší větrných parků tyto interakce nejsou významné, nicméně s rostoucí velikostí větrných parků významně ovlivňují jejich energetickou hustotu.
Závěry vědců tak ukazují nejen fakt, že pro dosažení stanovených cílů výroby elektrické energie v těchto zdrojích bude zřejmě potřeba výrazně větší plocha pro jejich výstavbu, ale také skutečnost, že takto masivní využívání by pravděpodobně mělo dopady na mikroklima v podobě růstu průměrné teploty.
V dlouhodobém horizontu by však takto velký počet větrných elektráren měl díky omezení emisí skleníkových plynů pozitivní přínos, nicméně dle propočtů vědců by trvalo 100 let, než by vyvážil lokální nárůst teploty způsobený vlivem turbín na atmosféru.
„Přímé dopady větrné energetiky na změny klimatu jsou okamžité, zatímco přínosy se kumulují pomalu. Pokud je vaší perspektivou následující desetiletí, pak má větrná energetika, v některých ohledech, větší dopad na klima než uhlí nebo plyn. Pokud vám jde o příštích tisíc let, tak je větrná energetika enormně čistší než uhlí nebo plyn,“ dodává David Keith.
Kromě samotného dopadu využívání větrných elektráren na mikroklima se vědci zaměřili i na jejich srovnání vůči elektrárnám solárním, jejichž dopad je podle jejich závěrů zhruba 10x menší.
Je potřeba zvážit všechny aspekty
Sami autoři studie nicméně zdůrazňují, že jejich závěry by neměly být vnímány jako zásadní kritika větrné energetiky. Naopak by měly sloužit jako podnět k důsledné analýze všech potenciálních vlivů využívání obnovitelných zdrojů při strategickém rozhodování o budoucnosti energetického sektoru nejen ve Spojených státech.
„Z pohledu změny teploty na jednotku vyrobené energie mají solární elektrárny zhruba 10x menší dopad než větrné. Jsou zde ale i jiná kritéria. Například solární farmy jsou hustě zastavené, zatímco půda mezi větrnými elektrárnami může být rovněž využita pro zemědělství,“ říká Lee Miller.
Komentáře