Členské obce Sdružení místních samospráv se v rámci svých služeb obyvatelům setkaly se situací, kdy obec zprostředkovala služby revizního technika, který si následně za 4 hodiny práce v 25 domácnostech naúčtoval 25.000 Kč, tedy 1.000 Kč za jednu revizi.
Povinnost revize stacionárních zdrojů na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW, které slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění („kotel“) je zakotvena v §17 odst. 1 písm. h) zákona č. 201/2012 Sb., zákon o ochraně ovzduší („zákon o ochraně ovzduší“) ve znění zákona č. 369/2016.
Provozovatel kotle je povinen provádět jednou za 2 kalendářní roky prostřednictvím osoby k tomu proškolené výrobcem kotle, tzv. odborně způsobilou osobou („revizní technik“), kontrolu technického stavu a provozu („revize“) kotle. Povinnost první revize kotle musela být dle §41 odst. 15 zákona o ochraně ovzduší splněna nejpozději do 31. prosince 2016.
Zdůvodněním pro zavedení této povinnosti byla ochrana ovzduší a plošné zajištění dobrého stavu, hospodárnosti a bezpečnosti kotlů v každé domácnosti. Povinná revize kotlů patří mezi 4 kroky Ministerstva životního prostředí („MŽP“) k lepšímu ovzduší v České republice.
Je zde potřeba zdůraznit, že povinná revize se týká jen kotlů s daným tepelným příkonem a dále, že kotel musí sloužit jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu. Nejedná se tedy o „klasická“ krbová kamna.
Za nesplnění povinnosti mít platnou revizi kotle a za nepředložení dokladu provedení revize při kontrole státním orgánem životního prostředí je možné uložení pokuty za přestupek podle §23 odst. 1 písm. h) zákona o ochraně ovzduší, a to až do výše 20.000 Kč podle §23 odst. 2 písm. b) výše zmíněného zákona.
Dalším omezením v provozu kotlů na tuhá paliva bude po 1. září 2022 zákaz provozu takových kotlů, které nebudou splňovat alespoň parametry 3. emisní třídy podle normy ČSN EN 303-5. V případě provozu nevyhovujících kotlů bude hrozit pokuta až do výše 50.000 Kč.
MŽP doporučuje vyhledat revizního technika pomocí výrobce kotle, který by měl poskytnout kontakt na vhodného revizního technika. Další možností je využití seznamu revizních techniků vedených Asociací podniků topenářské techniky, který vznikl na základě dohody MŽP a Hospodářské komory ČR.
Další seznam vede Klastr Česká peleta a na této stránce je také možné se dozvědět více informací o revizích kotlů. Bohužel ta nejdůležitější informace chybí, a to je cena. Na stránkách MŽP je uvedena pouze orientační cena 600 – 1.500 Kč v závislosti na dojezdové vzdálenosti revizního technika.
Cena revize není nikterak zákonem stanovená a stanoví ji revizní technik sám, tedy její výše bude ovlivněna pouze konkurenčním prostředím. Podle vyjádření zástupců MŽP k této problematice na svých webových stránkách by samotná základní revize měla trvat přibližně hodinu.
Během této hodiny by měl revizní technik zkontrolovat celý kotel, celistvost a těsnost, všechny jeho součásti, ale i jeho samotné spalování. Dále by měl během této revize poskytnout poradenskou a konzultační činnost. Na této stránce je uveden vzor dokladu o kontrole a sdělení MŽP k provozování a kontrole kotlů. Další časté dotazy zodpovídané MŽP jsou uvedeny zde.
Na základě průzkumu internetových stránek revizních techniků se cena za revize pohybuje mezi 1.000 – 1.500 Kč bez nákladů na dopravu. Někteří revizní technici nabízejí dopravu zdarma v případě, pokud se koná více kontrol v jedné obci.
V současnosti zřejmě není možné zákonem omezit horní hranici výše poplatku za revizi. Mohlo by se jednat o neproporcionální zásah do svobodného podnikání vůči snížení nákladů na poplatky, které domácnosti musí nést v souvislosti s povinností revize kotle (obdobně jako u maximální výše ceny příplatků nebo u jiných cenových regulací).
Podobná diskuze by se poté mohla objevit u kominíků (povinnost čištění a kontroly spalinových cest podle vyhlášky č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole revize spalinové cesty), kde jsou poplatky v obdobné výši. Variantou je samozřejmě vždy cesta vyjednávání a dosažení dohody obce s revizním technikem ohledně výše poplatku za revizi při určitém počtu revizních úkonů v rámci obce.
Jiným řešením jak snížit náklady a cenově „seberegulovat“ by mohlo být zajištění proškolení zaměstnance obecního úřadu a poté tuto službu nabízet obyvatelům za obcí stanovenou (garantovanou) cenu.
Problémem tohoto řešení je, zda jeden zaměstnanec obce by zvládl revidovat kotle všech výrobců, protože každý výrobce provádí proškolení jen na revize svých kotlů. Větší počet zaškolení by pak nutně vedlo k větším nákladům pro obec. Případně by se sdružení obcí v rámci své činnosti mohlo pokusit najít dohodu na spolupráci se společností, která má celostátní pokrytí revizními techniky a vyjednat nižší ceny revizí kotlů jménem těchto obcí.
Ve srovnání s ostatními poplatky (revize spalinových cest, technická kontrola u automobilů apod.) se výše poplatku za revizi kotle zdá být v přibližně podobné výši. Otázkou však zůstává, zda revize zmíněná v úvodu byla provedena v souladu s požadavky na řádně provedenou revizi a zda tato cena byla v tomto případě morální.
Zdroj: https://www.smscr.cz/cz/62-aktuality/1263-legislativa-a-moznosti-zmen-vyse-poplatku-za-revize-kotlu
Komentáře