Představení publikace Příležitosti energetických úspor v českém průmyslu - Impuls pro lepší ekonomiku i energetickou nezávislost firem, kterou připravila Aliance pro energetickou soběstačnost (AliES) ve spolupráci s Českou spořitelnou, a. s. odstartovalo diskuzi u kulatého stolu, které se zaměřila právě na řešení pro zvýšení energetické účinnosti v podnicích. Kulatý stůl proběhl 15. března v prostorách České spořitelny.
Na úvod setkání představil manažer Kompetenčního centra znalosti trhů a trendů České spořitelny Ladislav Dvořák programy, v rámci nichž podniky mohly či můžou čerpat podporu na vylepšení energetické efektivity jejich výroby. Ladislav Dvořák také připomněl, že má Česká spořitelna dlouhodobé zkušenosti s financováním projektů za pomoci dotací.
Začínala s nimi ještě před vstupem České republiky do Evropské unie, což jí velmi usnadnilo orientaci a upevnilo pozici domácí jedničky v době, kdy se evropské dotace začaly skloňovat ve všech pádech. Aktuálně banka nabízí financování úspor ve firmách pomocí produktu TOP energy effect. Výhodou je například nabídka první analýzy potenciálu úspor zdarma.
Následovalo představení společné publikace České spořitelny a AliES "Příležitosti energetických úspor v průmyslu". Jsou v ní zmapovány úspěšně realizované příklady energetických úspor v různých typech podniků po celé republice. Jde například o textilky, strojírenské nebo zemědělské podniky, pivovary a progresivní kancelářské budovy.
Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost, hlavní autor publikace, uvedl, že případová studie obsahuje 16 konkrétních realizací ve firmách nebo příkladů inovativních technologií, které mohou inspirovat další podniky.
"Obměna energetiky v podnicích nepřinese jen nižší účty za energie, ale firmy získají také lepší pracovní prostředí pro své zaměstnance nebo příjemnější prostředí pro své zákazníky. Celkově tím vylepší svou pozici na trhu a přispějí k lepšímu životnímu prostředí," uvedl Martin Sedlák na akci.
Analytik České spořitelny Radek Novák nejprve ukázal některá statistická data ohledně aktuálního stavu energeticky úsporných řešení. Energetická náročnost české ekonomiky sice od 90. let minulého století klesla o 40 %, ale Česko je stále zemí s vysokou energetickou náročností hospodářství.
"Před námi je pouze Bulharsko a Estonsko," uvedl Radek Novák z České spořitelny. Sektory průmyslu, které snížily spotřebu energie jsou pak podle Nováka výroba železa chemický průmysl. Další segmenty ekonomiky včetně dopravy mají stále příležitost zlepšit svou energetickou bilanci.
Radek Novák současně připomněl, že úspory dávají smysl i do budoucna. Aktuální levné ceny elektřiny nebo zemního plynu se totiž nemusí udržet a firmy se pomocí úspor energie mohou bránit vůči růstu výdajů za energie.
Podle ředitele odboru energetické účinnosti a úspor ministerstva průmyslu Vladimíra Sochora patří nově mezi způsobilé výdaje i instalace obnovitelného zdroje pro vlastní spotřebu včetně akumulace. "Úspory energie by však měly stát zdrojem energie, o kterém se bude uvažovat na prvním místě," uvedl ředtiel Vladimír Sochor.
Podle něj by se však malé obnovitelné zdroje měly také počítat do úspor energie, neboť jsou součástí úsporných opatření například v rámci budovy. Vladimír Sochor současně představil nový program ministerstva průmyslu Úspory energie s rozumem, který je de facto evidencí kvality navržených řešení pro zvýšení energetické účinnosti i pro případy, kdy není využita investiční podpora.
Další část kulatého stolu pak patřila konkrétním příkladům, které jsou také zpracovány v rámci publikace Příležitosti energetických úspor v průmyslu. Prvním z nich byl malý brněnský podnik Zetina, společnost střední velikosti Agroservis a Novaservis, s.r.o. s obratem 1,712 miliard korun ročně.
Projekty energetických úspor v těchto firmách představil Petr Novotný ze společnosti RENARDS dotační s. r. o., která pro tyto firmy zpracovala žádosti o finanční podporu v rámci programu OPPIK ministerstva průmyslu. Současně Petr Novotný představil nové možnosti financování nízkouhlíkových technologií pro firmy.
Jde například o projekty solárních elektráren, které lze budovat na střechách výrobních hal nebo kancelářských budov. "Žádost je možné podat na fotovoltaickou elektrárnu o výkonu až 1 MWp, minimální velikost elektrárny není omezená, avšak minimální výše dotace je stanovená na 300 tisíc korun a nejmenší myslitelný projekt odpovídá přibližně elektrárně o výkonu 20 kWp," uvedl Petr Novotný k parametrům výzvy pro financování fotovoltaických elektráren v rámci OPPIK.
Dále byl představen pilotní projekt společnosti TEDOM na Vysočině. Ta se zabývá výrobou a servisem kogeneračních jednotek a v rámci kulatého stolu představila úspěšně realizovaný ostrovní systém kombinující fotovoltaiku, kogeneraci a akumulaci.
Helena Kolomazníková hlavní autorka realizace posala funkční prvky systému: "Část podniku ve Výčapech využívá vlastní energii z hybridní fotovoltaické elektrárny instalované na střeše haly s celkovým výkonem modulů 51,48 kilowattů. Pro akumulaci přebytků elektrické energie jsou využity baterie s celkovou instalovanou kapacitou 80,88 kilowatthodin."
Primární výroba elektrické energie je prováděna ve fotovoltaické elektrárně. Rozdíly v diagramu výroby solární elektřiny a diagramu spotřeby elektřiny vykrývá na denní bázi akumulace elektřiny. Kogenerační jednotka je pak schopna nahradit případný dlouhodobější nedostatek výroby elektřiny ze slunce. Typicky během zimních měsíců, kdy můžeme využít i teplo z kogenerační jednotky.
Publikace s názvem „Příležitosti energetických úspor v průmyslu – impuls pro lepší ekonomiku i energetickou nezávislost firem“ představuje širokou škálu projektů realizovaných v rámci strojírenských firem, textilek, pivovarů nebo menších zemědělských podniků. V řadě případů nejde pouze o instalaci úsporných technologií, ale o komplexní energetické služby.
Komentáře