Konference zdůraznila nutnost uvažovat o celém životním cyklu budov primárně s ohledem na člověka a jeho měnící se potřeby. Upozornila na nutnost ochlazování měst, potřebu revitalizací staveb a využívání brownfieldů v rámci smart cities a další témata.
„Jsme rádi, že se konferenci podařilo vyvolat obsáhlou diskuzi o množství důležitých témat zásadních pro budoucí vývoj a směřování naší společnosti. Budovy jsou zde v první řadě pro člověka a tomu by měl odpovídat i způsob, jakým jsou koncipovány.
Životní cyklus budov a udržitelnost jsou tak klíčovými aspekty, na které se stavebnictví a přidružené obory musí zaměřit, abychom vytvořili co nejkvalitnější prostředí pro náš život a život budoucích generací,“ uvedla Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.
Vedle hledání udržitelných způsobů výstavby a nakládání se zdroji je podle odborníků nutné věnovat zvýšenou pozornost i revitalizaci stávajících budov a využívání brownfieldů, tedy oblastí ležících ladem přímo v centrech měst.
Zajímavé závěry přinesla konference také o stavu vnitřního prostředí ve školách, které se na jaře zapojily do pilotního projektu Rady. Po instalaci řady opatření ukázala kontrolní měření, že se prostředí výrazně zlepšilo ve všech parametrech. Šlo například o výměnu vzduchu, akustiku a osvětlení.
Člověk na prvním místě
Konference ukázala, že inovace z kosmického výzkumu a přípravy vesmírných obydlí mohou být velkou inspirací při výstavbě šetrných budov na Zemi. Své vize a zkušenosti představil hlavní řečník, vesmírný architekt Ondřej Doule.
„Udržitelnost je při projektování vesmírných obydlí číslem dvě hned po bezpečnosti. Proto je inspirace pozemské architektury tou vesmírnou nasnadě. U šetrných budov na Zemi se často bavíme o technologiích. I ty jsou mnohdy inspirovány vesmírnou technologií: například fotovoltaické panely se uplatnily v prvních vesmírných satelitech a trvalo několik desítek let, než se prosadily do šetrné architektury na Zemi.
Totéž lze říci o senzorech či tepelných izolacích. Vedle technologií je ale neméně důležité, jakým způsobem člověk budovu užívá, jak prostor vnímá a jak na něj reaguje. Chytré budovy musí být v interakci s člověkem a musí se přizpůsobit jeho potřebám.
Budoucí pozemská architektura a výstavba by tak neměly být jen otázkou ekonomie, ekologie a pokročilých technologií, ale měly by se soustředit hlavně na člověka a na jeho kognitivní a sociální pohodu v budovách, které obývá,“ objasnil provázanost obou sfér spolupracovník NASA Doule.
Komentáře