Časopis

Experti z evropských akademií navrhují snížit emise u 250 milionů budov

| zdroj: AV ČR0

Zateplovani_panelaku_Teplice_Sevcikova_(28_9_2013)_6.jpg
zdroj: wikimedia.org

Každý týden v celé Evropské unii renovovat více než 90 tisíc domů, jinak státy do roku 2050 nedosáhnou klimatické neutrality. Takové tempo prosazuje Expertní rada evropských akademií (EASAC), jejíž součástí je i Akademie věd ČR.

Uvádí to ve zprávě zveřejněné začátkem června. Vysvětluje v ní, proč stávající ani nové budovy nemají vypouštět skleníkové plyny. „Ideální klimaticky neutrální budovu přitom ještě asi nikdo nepostavil,“ říká v rozhovoru Jan Hollan z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, který je odborníkem na energeticky úsporné domy.

Čtvrtinu emisí skleníkových plynů v Evropě mají podle zprávy evropských akademií na svědomí budovy. V čem je největší problém?

Překvapuje mě, že zpráva udává tak malý podíl. Spotřeba budov spočívá hlavně ve vytápění. Někdy se to slučuje do kolonky „vytápění a chlazení“. Jenže jak studie ukazuje, chlazení budov v Evropské unii produkuje asi čtyřicetkrát méně emisí z neobnovitelných zdrojů než topení.

Je reálné zajistit, aby 250 milionů budov v Evropské unii neprodukovalo téměř žádné skleníkové plyny? Během příštích třiceti let je prý nutné provést 146 milionů renovací obytných domů.

Nepochybně je to potřeba, jinak nelze snížit emise oxidu uhličitého z fosilních paliv až na nulu. Zastavil bych se ale u pojmu renovace čili obnovy. Nejde o to, obnovit budovy do takového stavu, jako když byly nově postavené. Jde o jejich regeneraci ve smyslu minimalizace umělého vytápění i chlazení.

Bohužel dosavadní tempo regenerací je třikrát menší, než je nezbytné pro dekarbonizaci (snižování množství emisí uhlíku, zejména oxidu uhličitého, v atmosféře, pozn. redakce). A regenerace se dělají zpravidla neúplně. Standardem je přitom pasivní dům. Zvelebovat nynější budovy pořádně a daleko rychleji reálné je. Mluví se o zániku pracovních míst v uhelném byznysu. V oboru regenerace budov jich naopak musí vzniknout mnohonásobně víc.

Mají ale tyto rekonstrukce smysl? Vždyť samy o sobě budou představovat velkou ekologickou zátěž, mám tím na mysli výrobu a dopravu materiálů, stavební práce a podobně.

Výstavba nových budov zatěžuje životní prostředí opravdu hodně. Ale zvelebení těch dosavadních mnohem, mnohem méně. O tom zpráva píše: nebourat, ale využít, co už stojí. Regenerace budov – neříkám rekonstrukce, tedy přestavba – je zpravidla materiálově náročná jen málo. Vrstva tepelné izolace zvenčí, tlustá čtvrt až půl metru, to je skoro samý vzduch, ať už jde o pěnový polystyren, minerální vatu nebo biogenní izolace, jako jsou dřevovláknité desky, vrstvy z konopí, ovčí vlny nebo z balíků slámy. Instalovat mechanické větrání, aby v zimě teplo téměř neunikalo ven a za letních veder nepronikalo dovnitř.

Co udělat s okny?

Nyní bývá zvykem stará vybourat, a to i když jsou krásná dvojitá, a nahradit je okny jednoduchými, s tlustými rámy a dvojsklem nebo i trojsklem. Přitom ponechat kastlová okna a jen vyměnit stará skla ve vnějších křídlech za co nejlepší dvojskla a navázat to na tepelnou izolaci zdi je nejen levnější, ale také funkčnější. Pokud na okna v létě svítí slunce, musejí být doplněna pohyblivým vnějším cloněním. Jsou to vesměs jednoduché práce, které by měli dělat místní řemeslníci. Zpráva zdůrazňuje, že zvelebování budov se nemá dělat „tu a tam“, ale raději v celém sousedství u skupin blízkých budov. Uhlíková stopa dopravy materiálů, strojů a lidí tím velmi klesne.

Jak má ideální klimaticky neutrální budova vypadat?

Taková ještě asi nestojí. Pojem „klimaticky neutrální“ totiž klame. Ideální je, když budova nepotřebuje žádná fosilní paliva, ani v zimě. Až budeme mít spoustu větrných elektráren, můžeme ve dnech, kdy je elektřiny hojnost, budovy pomocí tepelných čerpadel vyhřát. Mezitím pasivní domy moc nevystydnou. Tím chci říci, že rozhodující je dodržet pasivní standard. U všech budov mají být osluněné plochy vybavené fotovoltaikou. Klimaticky neutrální znamená, že v létě dodají do sítě tolik elektřiny, kolik si pak v zimě samy vezmou.

Můžete uvést příklady ekologických materiálů, které se dají pro výstavbu nebo rekonstrukci s úspěchem používat?

Zpráva zdůrazňuje, že budovy, hlavně novostavby, mají být významným úložištěm uhlíku. To znamená používat především masivní dřevo, jak ve zdech, tak stropech. Zejména jde o panely z křížově lepených desek, které jsou běžné třeba v Rakousku či Německu. Skvěle by šel využít nadbytek „kůrovcové“ smrkové kulatiny. Bohužel tomu tak u nás není. Pro izolace jsou pak vhodné tlusté panely s jádrem ze slámy.

Studie pléduje za to, aby se komponenty pro regeneraci vyráběly v halách a na stavbu jen přivážely. Tímto způsobem lze stavět i zvelebovat mnohem rychleji i levněji. Ostatně z Rakouska už známe příklady, kdy se prostě ke staré budově školy, z níž se jen vyndala původní okna, přivezla nová „ve dřevě provedená“ přídavná zeď s novými okny s trojskly a vnějším cloněním.

Podporuje stát výstavbu šetrných budov?

Byl jsem potěšen, když na nedávném mezinárodním webináři dával jeden irský architekt a zároveň europoslanec za příklad náš program Zelená úsporám. Ten opravdu zvedl laťku, jak stavby zvelebovat. Stále však nevyžaduje splnění relevantních parametrů pasivních budov, i když jejich docílení zvýhodňuje. Je nejvyšší čas pasivní standardy vyžadovat i legislativně. Zpráva od EASAC rozebírá nedostatečnost současné evropské směrnice o energetické náročnosti budov a její ještě horší národní implementace. Česká je zvláště špatná, na rozdíl od slovenské.

Může regenerace budov výraznějším způsobem zvrátit globální oteplování?

Úprava domů, aby vystačily s elektřinou pro tepelná čerpadla v dobách, když jí bude hojnost, je naprosto nezbytná. Sama o sobě však oteplování nezastaví. Pokud se do roku 2050 podaří zásobovat celou civilizaci nefosilní energií, globální oteplování se opravdu zastaví. Klimatická změna ale neskončí, například led bude tát dál. Než se vše vyrovná s těmi bezprecedentně narostlými teplotami, bude to trvat staletí.

Zásadní zvelebení dnešních budov v tom hraje velmi podstatnou roli, spolu s elektrifikací dopravy a výstavbou větrných a solárních elektráren a transkontinentálních elektrických vedení. Dohromady jde o nový průmysl, který musí nastoupit místo toho dnešního, většinou spotřebního. Civilizace ještě může přežít do příštího století, ale visí to na vlásku.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Partner - SOVAK
EAGB
Faircare
Inisoft
Xylem
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat