Reklama

16. 7. 2020  |  Aktuality  |  Autor: Daniel Galis  |  Zdroj: oenergetice.cz

Evropská plynová infrastruktura není připravena na přimíchávání vodíku

Až dvě třetiny států Evropské unie zatím neumožňují přepravu vodíku v současné plynové infrastruktuře. Případné změny standardů kvality plynu by pak měly být koordinovány na celoevropské úrovni a minimální koncentrace vodíku by měla být v budoucnu stanovena na 2 %. Přimíchávání vodíku je ovšem pouze dočasné řešení před výstavbou stoprocentně vodíkové přepravní sítě, tvrdí národní energetičtí regulátoři dle agentury ACER.

Evropská Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) zveřejnila výsledky průzkumu ohledně připravenosti existující plynové infrastruktury na přimíchávání vodíku a biometanu. Ve dvou třetinách států, mezi nimi i v České republice, neumožňují dle zjištění provozovatelé přepravních soustav vodík vůbec jako součást přepravovaného plynu.

I mezi státy, ve kterých je přimíchávání povoleno, se ovšem většinou jedná o koncentraci menší než 2 %. Nejdále je v současné době Německo (až 10 %) a Francie (až 6 %). Právě Německo pak v minulých týdnech představilo národní vodíkový plán, podobný dokument však chybí a není ani plánován v až polovině států. Rovněž nové projekty v oblasti přepravy vodíku jsou ve velké většině v počátečních a pilotních fázích.

Investice budou nutné

Důvody se různí. Často jde však pouze o absenci právní úpravy nebo otestování soustavy, spíše než o technické nedostatky. ACER přesto předpokládá, že v případě rozšíření přimíchávání vodíku, budou nutné investice zejména do přístrojů měřících jeho koncentrace a do skladování. Taktéž na úrovni propojení mezi přepravními a distribučními soustavami bude potřeba provést technické úpravy.

Národní regulátoři využívání existující infrastruktury pro společnou přepravu vodíku a zemního plynu berou většinou jenom jako přechodné řešení. Problém vidí zejména v tom, že existuje ekonomický a technologický strop pro transport vodíku současnou infrastrukturou, a tím i jeho využívání. V některých státech, zejména západní Evropy, pak existují již teď tržní podmínky pro paralelní výstavbu stoprocentně vodíkové přepravní sítě.

Standardy by měly být celoevropské

Jako bariéru pro přimíchávání uvádějí národní agentury také striktní standardy kvality plynu. Napříč se pak shodují, že případné změny standardů je nutné provádět na celoevropské nebo alespoň regionální úrovni, tak aby nebyl zasažen přeshraniční obchod s plynem. Jako základní úroveň koncentrace by pak stanovily minimálně 2 %. Zásadní změny ve fungování trhu s plynem nebo v samotných národních legislativách zatím dle ACER ovšem nejsou nutné.

Průzkum proběhl v květnu tohoto roku mezi 23 národními regulátory formou dotazníku a zabýval se pouze infrastrukturou na úrovni přepravní soustavy. Zároveň se nezabýval otázkami ohledně přestavby dosavadní infrastruktury na čistě vodíkovou. Zveřejněn byl ale až nyní v návaznosti na strategii Evropské Unie pro integraci energetického systému a strategii pro vodík. Těmi Evropská unie oficiálně vsadila na vodík při dekarbonizaci některých odvětví.

Foto: pixabay

© Průmyslová ekologie, s.r o. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372