2/2023

Evropa. Místo dvou časoprostorů

| autor: Pavel Mohrmann0

alfonso-navarro-qph7tJfcDys-unsplash
zdroj: unsplash.com

Evropská komise přichází s novými cíli v oblasti obalů a jejich odpadů. Ty stále ještě aktuální jsou ve fázi plnění. Jak se tedy ty nově navrhované cíle od těch aktuálních liší? Jsou přísnější a nutno říci, že se v praxi ve většině případů nesetkaly s kladným přijetím.

Využívaní zdrojů a efektivní sběr a recyklace jakýchkoli odpadů je především zájem členů České asociace oběhového hospodářství. Na naše dotazy stran možného zavedení zálohování odpovídal Miloš Kužvart, ředitel České asociace oběhového hospodářství (ČAObH).

Jak tuto novou legislativu vnímáte?

Problém vidím v tom, že v připravovaném Evropském nařízení o obalech se lhůta pro dosažení tohoto cíle zpětně zkracuje z roku 2029 na rok 2026. Díky tomu nám dnes zbývají pouhé tři roky.

Sportovní terminologií je to stejné, jako když při sportovní soutěži se uprostřed klání významným způsobem změní pravidla. Zde jde o ekonomické možnosti firem, obcí a měst obměňovat technologické celky, kdy se vám však časový rámec pro realizaci projektů radikálně mění a to je nepřijatelné. Základním předpokladem úspěchu v oblasti investic do oběhového hospodářství je stabilita právního prostředí.

Pomůže nám zavedení záloh ke splnění cílů? Jak vlastně sbíráme obaly v současné době?

Vzhledem k dosavadním statistickým trendům a zvýšení účinnosti separovaného sběru jsem přesvědčen, že jako Česká republika budeme schopni dosáhnout stanoveného cíle 90 %.

Máme příklady z třídících a úpravárenských linek velkých měst (Ostrava, Brno), že lze zvýšit efektivitu třídících systémů. Pokud budou i díky značné finanční podpoře financovány technologie automatického dotřídění, nemusíme zavádět povinné zálohování.

Jak vnímáte Návrh nařízení v kontextu nynější evropské ekonomické situace?

Při vší úctě k vysokým úředníkům Evropské komise mívám nejen já pocit, že žijeme ve dvou rozdílných časoprostorech, ve kterých se pohybujeme. Ten "Bruselský" časoprostor stále ambicióznějších cílů, stále chybějících u navrhovaných nových regulací impaktových studií - to si národní politik prostě nedovolí, již při prvním čtení by jej národní parlament vyhnal..- a mezi jednotlivými direktoráty EK nekoordinovanými návrhy.

A na druhé straně zoufalá snaha členských zemích vyrovnat se se smysluplnými úkoly, snaha zvýšit materiálovou a energetickou bezpečnost vlastní ekonomiky, do toho stále měněná pravidla a z toho pramenící neochota možných investorů v podmínkách vysoké inflace jít do velkých investic.

Je reálné poctivě nově navrhované povinnosti splnit? Neotvírá Návrh prostor k různým hrám s čísly?

Dle mého soudu lze, ale naprosto neekonomicky a proti zájmům environmentálním - obrovské výdaje veřejných rozpočtů, zátěž konečného spotřebitele, bezohledná honba za splněním cílů, ignorující naší legitimní prioritu - boj proti klimatické změně.

Ale je tady možnost, naprosto špatná, že vše ošvejkujeme, že se bude hýbat jak v oblíbené hře "Člověče nezlob se" tzv. "měřícími body", aby vše vyšlo.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Inisoft
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO
Grexenergia
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
BEERT CEE
SCHP