Evropská legislativa v oblasti vodního hospodářství prochází zásadní proměnou s přímým dopadem na provozovatele čistíren i veřejnou správu. Co přinese novela směrnice o čištění odpadních vod a jaké nové požadavky se chystají v oblasti energetické neutrality, nakládání s kaly nebo snížení fosforové zátěže?
Kvartérní čištění
Jedním z témat přednášky byla problematika kvartérního čištění. Odstranění mikropolutantů bude povinné pro čistírny o velikosti 150 000 PE a větších. U aglomerací nad 10 000 PE bude záležet, jak bude implementována směrnice o čištění městských odpadních vod a zda budou v ČR vyhlášeny i oblasti citlivé na mikropolutanty. Směrnice taxativně vyjmenovává seznam sledovaných mikropolutantů, u kterých se musí zajistit souhrnná 80 % účinnost odstranění,
Provozovatelé tedy musí analyzovat dostupné technologie a navrhnout pro každou konkrétní lokalitu optimální kombinaci technologií. Pro efektivní aplikaci kvartérního čištění je nutné analyzovat dostupné technologie a přizpůsobit je specifikům každé čistírny.
Klíčovým prvkem pro úspěšné zavedení kvarterního čištění je nutnost zajistit i vyvolané investiční a provozní náklady. Předpokládá se zavedení principu rozšířené zodpovědnosti výrobce, přenesení odpovědnosti – kdy výrobci specifických látek by nově měli hradit minimálně 860 % investičních i provozních nákladů, které se k dané oblasti vážou. Důležité bude také stanovení, kdo konkrétně převezme tuto implementační odpovědnost v jednotlivých státech.
Aktivní uhlí a nové technologie
Lze očekávat, že klíčovým prvkem technologie kvarterního čištění bude aktivní uhlí ať už v práškové či granulované formě. Postupně se tak smazává rozdíl mezi technologiemi pro úpravu pitné vody a čištění odpadních vod.
Kapacita aktivního uhlí je omezená a závisí především na množství organických látek, které do čistírenského systému přitékají. Pokud se do něj dostávají vyšší koncentrace látek – například chemické spotřeby kyslíku (CHSK) nebo dusíkatých sloučenin – kapacita aktivního uhlí se rychle vyčerpávají a účinnost čištění klesá. Do budoucna se proto očekává širší nasazení technologií, které aktivní kal kombinují s dalšími pokročilými metodami – například efektivnější separace, pokročilé stupně čiření, membránové bioreaktory (MBR) nebo jejich kombinace s ozonací.
Přebytečný aktivovaný kal
Jedním z klíčových směrů inovací je také další využití přebytečného kalu samotného, zejména po jeho usušení. Sušené kaly se čím dál častěji vnímají jako potenciální zdroj fosforu, jehož zásoby jsou globálně omezené. Nejefektivnějším způsob, jak fosfor z kalu získat, je spalování. Tento postup však přináší značné technologické i legislativní výzvy – od vysokých nákladů na provoz až po nejasné podmínky evropské legislativy, která zatím nedává jednoznačnou preferenci energetickému využívání kalu. Přesto právě recyklace kalu a navracení živin zpět do oběhu patří mezi klíčové výzvy a příležitosti, jak zvyšovat udržitelnost celého procesu čištění odpadních vod.
V tomto kontextu hraje stále významnější roli také evropská legislativa a odborné podklady, ze kterých vychází. Jedním z klíčových aktérů je Joint Research Centre (JRC) – výzkumné centrum Evropské komise, které poskytuje odborné zázemí pro přípravu studií, analýz i návrhů nových legislativních opatření. Právě na základě výstupů JRC vznikají směrnice a nařízení, která určují budoucí směřování v oblasti životního prostředí.
Za zmínku stojí i Směrnice o odpovědnosti za znečištění (Liability Directive), která zavádí systematické sledování výskytu nových nebezpečných látek a jejich dopadů na přírodu i lidské zdraví. Ještě důležitější však mohou být nová nařízení s přímou účinností, která se uplatňují okamžitě po schválení a nevyžadují samostatné začlenění do národních právních systémů. To umožňuje rychlejší a efektivnější reakce členských států na nové výzvy, například v oblasti přepravy, nakládání s odpady či ochrany vodních zdrojů.
Seminář k nové směrnici
Praktické dopady nové legislativy budou podrobněji diskutovány na odborném semináři, který proběhne 17. června. Zaměří se na principy nové směrnice a otázky jejího uplatňování v praxi. Klíčovým bodem semináře bude kvarterní čištění, kdy bude představena studie VŠCHT, kterou si nechala zpracovat PVS, a.s. a souhrn všech možných technologií.
Energetická neutralita čistíren
Jedním z důležitých bodů nové směrnice je také požadavek na energetickou neutralitu čistíren odpadních vod. Základním principem energetické neutrality je pokrytí veškeré spotřeby elektrické a tepelné energie na ČOV o velikosti nad 10 000 PE a vyšší její výrobou z obnovitelných zdrojů. Původně měla být veškerá spotřebovaná energie vyrobena přímo na místě provozovatelem. Tento požadavek se však ukázal jako nereálný, protože mnoho čistíren vlastní energetickou infrastrukturu vůbec nemá.
Požadavek na energetickou neutralitu čistíren se podařilo nejen díky české intervenci zmírnit – nově lze započítat i obnovitelnou energii vyrobenou i spotřebovanou mimo areál. Před zavedením nové směrnice o energetické neutralitě by si každý provozovatel čistírny odpadních vod měl udělat důkladnou inventuru všech zdrojů energie, takzvaný energetický audit, které v čistírně využívá nebo vyrábí a sestavit si vlastní bilanci – porovnat spotřebu energie s podílem energie z obnovitelných zdrojů. Zároveň je potřeba popsat možné dodatečné úspory energií a potenciál produkce energií z obnovitelných zdrojů.
Revize směrnice o nakládání s kaly
Původní směrnice je již zastaralá, Evropská komise se zabývá možností její revize, rozhodnutí ale v tomto ještě nepadlo.. Směrnice řešila hlavně uplatnění kalů na zemědělskou půdu, nicméně neřešila nově objevující se znečišťující látky, například mikroplasty či látky, které v původních směrnicích zmíněné nebyly.
V rámci připravovaných studií se řeší dvě možné varianty:
- První varianta by se zaměřila na přísnější monitoring a kontrolu kalů určených pro zemědělské využití. Součástí by byla i recyklace fosforu, ale šlo by hlavně o kontrolu sledovaných látek bez výraznějších zásahů do samotného procesu.
- Druhá varianta by usilovala o pokročilé využívání čistírenských kalů termickým využitím. Cílem by bylo eliminovat zejména mikroplasty a další nebezpečné látky a zpracovat kal tak, aby vzniklo účinné hnojivo s postupným uvolňováním fosforu.
Obě varianty představují zásadní krok kupředu, je ovšem otázka, jaká cesta bude nakonec prosazena.
Snížení fosforové zátěže
Snížení fosforové zátěže je naprosto klíčové a v rámci evropských pravidel se o tom intenzivně diskutuje. Ať už snížením limitů pro vypouštěné odpadní vody, či omezením jeho používání v průmyslových detergentech. Existuje řada pokročilých technologií pro odstraňování fosforu, ať už post srážením, měřením koncentrací fosforu online a přizpůsobení dávkování srážecích činidel, či různé sorpční materiály. V Česku je to zásadní problém, hlavně kvůli znečištění povrchových vod, které výrazně ovlivňuje ekosystémy a kvalitu pitné vody.
Veřejné zakázky
Pravidla pro veřejné zakázky je potřeba revidovat tak, aby více podporovaly evropský průmysl. Zadavatelé veřejných zakázek by měli povinnost hodnotit původ a kvalitu dodávaného materiálu, technologií či služeb, a tím podpořili evropský sektor.
Je otázka, jak se ve vodárenském sektoru bude s těmito pravidly pracovat v praxi. Čisté podmínky provozu veřejných služeb přinášejí povinnosti, které často vyplývají z národních zákonů, které ale v některých případech nekorespondují s evropskou legislativou. Například povinnosti vyplývající z bývalých národních právních úprav nemusí být v EU vyžadovány, což otevírá prostor pro diskuzi, jak se k tomu Evropská komise postaví při plánované revizi.
Otázkou také zůstává, zda bude EU požadovat, aby se tato pravidla aplikovala i na členské státy v oblasti veřejných služeb, které jsou zásadní a často citlivé, jako je právě vodárenství. Legislativní změny a harmonizace v této oblasti jsou důležité a díky intenzivní práci na úrovni komise už se daří posunout diskuzi dopředu — včetně morálního rozměru, který je pro udržitelný rozvoj klíčový.
Komentáře