V roce 2023 vyprodukoval každý obyvatel Česka 537 kilogramů komunálního odpadu. Přes polovinu se podařilo dále využít, z tohoto 14 procent energeticky. Zbylých 42 procent skončilo na skládce. Skládkování bude mít ale brzy utrum a nerudovská otázka „kam s ním“ je v případě odpadu čím dál palčivější. S řešením pomáhají odborníci z Ústavu procesního inženýrství na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně.
Jejich nejnovější nástroj se jmenuje Popelka. Má především usnadnit práci svozovým společnostem, které odpad vyvážejí, nicméně efektivnější svoz v důsledku ušetří peníze obcím a občanům. Základem pro plánování a efektivní řízení nakládání s odpady jsou data, která zatím firmy a radnice příliš nesbírají, nebo se to teprve učí.
Zatím se řada věcí dělá postaru. „Zhruba před třemi lety jsme sháněli data od svozových společností a zjistili jsme, že menší svozové firmy plánují trasy buď ručně na papíře, nebo v excelových tabulkách. S rostoucím tlakem na třídění více druhů odpadu už to ale přestávají zvládat. Zkuste si na papíře naplánovat kombinaci deseti vozů a padesáti obcí se šesti druhy odpadu s různou frekvencí svozu,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu z Ústavu procesního inženýrství Radovan Šomplák.
Proto začal vznikat online nástroj Popelka, který má plánování svozu usnadnit. „Uživatel si definuje svoji sběrnou síť: kde jsou jaké kontejnery a popelnice, jejich objem, na jaký typ odpadu jsou určeny, jak často se mají vyvážet. Frekvence svozu může být různá i v rámci obce, například rekreační objekty bývají obsluhované méně často než obytné domy nebo firmy. Zároveň si uživatel zadá svůj vozový park, tedy jaké má svozové vozy, s jakou technologií, kapacitou, na jaký typ odpadu. Dá se rovnou přiřadit i řidič a osádka,“ popisuje funkcionality systému výzkumník Vlastimír Nevrlý.
Popelka se pak postará o výpočet optimální trasy včetně odhadu, jak dlouho potrvá danou obec obsloužit. Doporučí nejbližší koncové zařízení, kde se daný typ odpadu ukládá či zpracovává. A takto naplánuje harmonogram svozu pro danou oblast na celý rok dopředu. „V ideálním případě pak starosta obce dostane od svozové firmy tento kalendář, kde jsou označeny dny svozu pro každý typ odpadu. Kalendáře pak může rozdat všem občanům, aby věděli, kdy vytáhnout před dům kterou popelnici,“ říká Nevrlý.
Tým Popelky z Ústavu procesního inženýrství | Foto: Václav Koníček, VUT
Jedni z prvních, kdo systém zkouší, jsou město Příbram a region Malá Haná. Tamní technické služby už s VUT pracují na nastavení Popelky a postupně ji testují v provozu. Právě na menší města a obce je systém připraven nejlépe.
„Svozové služby, na které primárně cílíme, jsou spíše ty menší, s pěti až dvaceti vozy, obsluhující například okresní město a jeho okolí. Popelka by byla v principu použitelná i pro velká města jako Praha a Brno, ale primárně má pomoci zefektivnit meziobecní svoz odpadu. Když to řeknu laicky, ve velkém městě vždy najdete dost odpadu, abyste naplnili vůz a mohli jet znovu. Na menších obcích se najezdí více přejezdových kilometrů a lepší plánování tak znamená větší úsporu,“ říká Šomplák.
Reálný odpad v digitální době
Odborníci z Ústavu procesního inženýrství upozorňují, že zatímco trendy v odpadovém hospodářství jsou jasné, nástroje k jejich zvládání zatím chybí. Legislativa klade a bude klást na producenty odpadu čím dál větší nároky. Zákon o odpadech z roku 2020 stanovuje limity pro míru separace komunálního odpadu: letos bychom měli být schopni vytřídit 55 procent, v roce 2030 už procent 60 a za dalších pět let o dalších pět procent víc.
Cokoliv nad limit bude zatíženo poplatky, které v důsledku padnou na producenty odpadu, tedy obce, potažmo občany. „Právě proto si myslíme, že se blíží doba, kdy si každý starosta bude tuto oblast o dost více hlídat,“ upozorňuje Šomplák s tím, že řada obcí už postupně zavádí například čipování a automatické vážení popelnic.
Poté, co systém začnou využívat první svozové služby a výzkumníci vyladí jeho fungování, chtějí směřovat energii na vylepšování Popelky o nové funkce. A taky na její rozšíření mezi zákazníky. I proto se stali partnery Sdružení komunálních služeb, jehož členy jsou také desítky svozových společností. A svůj systém plánují představit i v zahraničí. Jak ale přiznávají, aby Česko dostálo svým závazkům, co se týče třídění, celý systém odpadového hospodářství bude muset pořádně šlápnout na plyn.
Ústav procesního inženýrství se otázkám souvisejícím s odpady věnuje dlouhodobě. V lednu 2023 představili jeho odborníci aplikaci pro prognózování produkce odpadů TiramisO, Ministerstvu životního prostředí pomáhali i s tvorbou Plánu odpadového hospodářství České republiky pro příští dekádu. „Snažíme se do vývoje zapojovat i studenty, a to z různých oborů, jde totiž o multidisciplinární problém. Pravda je, že v takto komplexních úlohách jednotlivec nesvede v podstatě nic,“ uzavírá Šomplák.
Komentáře