Snaha o vyrovnanou uhlíkovou bilanci vede k zavádění různých ekonomických nástrojů. Ne na všechna odvětví působí stejně. Hodně se dá vyčíst z chování trhu s emisními povolenkami. V době Brexitu a pandemie COVID 19 napoví i aktivita spekulantů.
Aktivita spekulantů v EU ETS by se na evropském trhu mohla po několikaměsíční přestávce znovu zintenzivnit. Byť je obtížné definovat, co je na evropském trhu s uhlíkem spekulativní obchodní aktivitou. Pokud zařízení, které má povinnost dodržovat předpisy v systému, nepokrývá své emise okamžitě, ale čeká na nižší ceny, jedná se již o spekulaci.
Existují samozřejmě spekulanti EU ETS bez jakékoli povinnosti dodržovat předpisy. Většina z nich jsou zajišťovací fondy nebo jiné finanční subjekty. Aktivně začali obchodovat s EUA v lednu 2018, kdy se evropské povolenky na emise staly finančními nástroji, a proto jsou způsobilé pro mnoho portfolií. Od té doby jsme zaznamenali nárůst obchodovaného objemu a otevřený zájem o termínové komodity a předkupní práva, které nevyžadují fyzické vypořádání.
Během oživení po první vlně pandemie vykázala cena EUA překvapivě silnou korelaci s některými akciovými indexy a dokonce i kryptoměnami. Signál, který mnozí interpretovali jako zvýšenou aktivitu spekulantů.
Nedávná rizika (druhá vlna Covid-19, americké prezidentské volby) však změnila rizikovou toleranci některých spekulantů. I když zůstali aktivní, zaměřili se hlavně na méně volatilní a bezpečné investice.
Situace se může změnit po výsledcích voleb v USA, ale očekáváme, že příští rok se do EU ETS vrátí více spekulantů, kdy možná skončí druhá vlna pandemie a evropští politici připraví revizi právního rámce systému s ohledem na zpřísnění poskytování povolenek.
Hodně však záleží na tom, jak svět koronavirus zvládne. Dlouhodobá pandemie nenahrává rizikovým spekulativním pozicím.
Rychlá dekarbonizace evropského energetického sektoru v posledních dvou letech prokázala, že cena uhlíku mezi 20 a 30 euro motivuje podniky, které již dlouhodobě snižují své emise. Je však třeba zmínit, že kromě vysoké ceny uhlíku přispěl ke snížení emisí v energetickém sektoru také levný plyn a klesající náklady na obnovitelné technologie. Ale v případě energetiky by cena uhlíku měla být výrazně vyšší, aby bylo využívání hnědého uhlí nerentabilní.
V průmyslových odvětvích jsme však nespatřili mnoho změn. Ve většině případů, kdy společnost používá pro svůj výrobní proces teplo nebo elektřinu, přešli pouze z uhlí na biomasu. Průmyslové procesy se ale nezměnily, protože technologie buď nejsou k dispozici ve velkém měřítku, nebo jsou velmi drahé. Náklady na snížení jedné tuny emisí CO2 se v jednotlivých průmyslových odvětvích liší.
Existují nové technologie, například v ocelářském odvětví, kde společnosti začaly používat vodík, ale tato technologie je v tuto chvíli rovněž velmi nákladná. Za účelem podpory evropských společností při zavádění nových technologií zahájila Evropská komise činnost Inovačního fondu. První žádosti byly podány již koncem října.
Dalším opatřením, které by mohlo urychlit dekarbonizaci v průmyslových odvětvích, je plánovaný mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Poslanci podporují omezení či dokonce zrušení všech bezplatných alokací pro průmyslové společnosti, po tom, co dojde k aplikaci CBAM. Bez bezplatných povolenek by společnosti mohly cítit naléhavost implementace zelených technologií.
Komentáře