2/2023

Ekologické a především ekonomické výhody využívání vedlejších energetických produktů (VEP)

| autor: Pavel Mohrmann0

Ekologické a především ekonomické výhody využívání vedlejších energetických produktů (VEP)

Velké objemy vedlejších energetických produktů, které naše energetika produkuje ročně, mohou přechodu z lineárního na oběhové hospodářství velmi pomoci. Environmentální a kvalitativní podmínky tyto produkty splňují tím, že plní české i evropské technické parametry a normy, environmentální podmínky jsou plněny prostřednictvím nařízení REACH.

V současné době se VEP využívají ne zcela nejvhodnějším způsobem, a to k rekultivaci terénů, odstraňování následků důlní činnosti a podobných projektech. V zahraničí je úletový popílek využíván v obrovském měřítku ve stavebnictví. Zdá se, že z environmentálního a ekonomického hlediska nic nebrání tomu, aby bylo těchto produktů využíváno v masivní formě především ve stavebnictví.

Bohužel tomu tak není. V ČR chybí podpora státu ve více oblastech. Jediné, kde bychom mohli být spokojení je podpora výzkumu a vývoje nových vhodných materiálů využívajících VEP. Tím to ale končí. Za hranicemi je situace jiná.

Státy na západě od našich hranic podporují využívání například zaváděním nových technických pravidel a norem, pobídkami projektantů, legislativním ukotvením a mnohdy existují i legislativní předpisy nařizující stavebníkovi využít za vhodných podmínek konkrétní procento tohoto materiálu.

Ekologické, technologické a ekonomické výhody jsou přitom nesporné

Stavebnictví je zatím nejvhodnější oblast, kde se VEP využívají nejmasivněji. Především popílky. Pokud se na využívání tohoto materiálu podíváme z pohledu technologického, je jeho využívání nesporně pozitivní. Popílek přidávaný do betonu výrazně snižuje teplotu při procesu tuhnutí.

Když se popílek do betonu nepoužije, je vývoj tepla tak rychlý a intenzivní, že se uvnitř masivnější konstrukce (0,4 – 4,0 m) zvýší teplota teplota na takovou hodnotu, při které dochází k vytváření mikrotrhlin, které se postupem času (a počasí) propojí až s povrchovými vrstvami a beton rychleji degraduje.

V České republice se například za rok 2014 vyprodukovalo kolem 9.000.000 m3 transportbetonu. Kdyby se nahradilo 20% veškerého cementu popílkem, tak ušetříme ročně 450.000 tun emisí CO2. Řečí peněz je to více než 100 miliónů Kč ročně.

V následující tabulce je výpočet ekonomických dopadů při samotné výrobě cementu. Není zde zahrnuta těžba, doprava, drcení a mletí vápence pro vypalování slínku, což by přineslo nejen snížení emisí CO2, ale rovněž obrovské snížení produkce polétavého prachu.

Emise na 1t cementu

t

0,72 - 1

Emisní povolenka

Eur

5,5

Kč/EUR

27

Roční objem betonu v ČR

m3/rok

9 000 000

z toho cement

t/rok

3 150 000

úspora 20 %

t/rok

630 000

úspora CO2

t/rok

453 600

úspora CO2

Kč/rok

101 039 400

Hlavním přínosem je snížení emisí při těžbě a zpracování surovin pro výrobu stavebních hmot. Jedná se o stovky tisíc m3 emisí jak CO2, tak i hlavně prachu PM10 a PM1.

Konsekvence pronikají do větší šíře

U prachu hlavně inhalace částic velikosti PM10 a PM1 poškozuje kardiovaskulární a plicní systém. Dlouhodobá expozice snižuje délku dožití a zvyšuje kojeneckou úmrtnost. Může způsobovat chronickou bronchitidu a chronické plicní choroby.

V důsledku absorpce organických látek s mutagenními a karcinogenními účinky může expozice PM10 a PM1 způsobovat rakovinu plic. A z toho plynou vysoké náklady na léčení a zbytečné odčerpávání finančních prostředků ze zdravotnictví.

Umíme využít vlastní programy?

Ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2013 vytvořilo a schválilo dokument „Politika druhotných surovin“. Tento dokument vyjmenovává nástroje, které by měly zajistit lepší a masivnější a smysluplnější využití VEP. Jsou to nástroje:

  1. ekonomické (nástroje, které využívají relativních změn cenových podmínek na trhu);
  2. administrativní;
  3. dobrovolné.

Je třeba vysvětlení ke každému bodu: Ekonomické nástroje by měly být pobídkami firmám, které využijí druhotnou surovinu. Administrativní nástroje by měly zavádět povinnost zajistit určitý podíl druhotné suroviny ve výrobě či výstavbě (například státem financované liniové stavby v blízkosti elektráren). Dobrovolnost by měla být možností přednostního nákupu výrobků vyrobených z druhotných surovin státem, nebo orgány státní správy či samosprávy.

Tento dokument je jistě skvělým a promyšleným návodem, jak lépe využívat nejen VEP ale vedlejší produkty obecně. Bohužel se tak neděje tak, jak bychom si všichni představovali. Přitom konkrétně u popílků je ekologická a především ekonomická výhoda jasná.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Inisoft
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO
Grexenergia
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
BEERT CEE
SCHP